|
| ||||
| ||||
|
134 CYRILL XLI.
Zájem o provozování těchto skladeb u nás dostoupil vrcholu svého v prvé polovině roku 1863.1) Následkem toho došlo k tomu, že bylo na hudební a dramatické akademii, kterou dne 30. června 1863 v novoměstském divadle v Praze pořádal komitét ku povznesení výdělku v Rudohoří a Krkonoších za spoluúčinkování »Hlaholu« a za řízení ]ahnova provozováno šest skladeb Zelenkových, které vzbudily tehdy všeobecnou pozornost.') Tento živý zájem o skladby Zelenkovy osvědčený a sdílený všemi tehdejšími našimi kruhy hudebními je svědectvím všeobecného a upřímného příklonu nedávné ještě naší generace ku umění Zelenkovu. Příznačno jest, že stalo se tak na počátku let šedesátých, právě kdy celé ovzduší u nás napiněno bylo tuchami a tužbami po znovuzrození české hudby a že obracely se tehdy zraky všech k dílům Zelenkovým, jakoby z nich ;očekávaly obrození našeho umění hudebního.'') V tomto intimním styku časovém obsažen jest také důvod pro stanovisko, že jméno Zelenkovo a jeho tvorbu dlužno uváděti i v rámci novodobého vývoje hudby české; v této spojitosti pak ocitá se Zelenkovo umění i v prostředí kulturního života našeho na počátku epochálních pro naši hudbu let šedesátých v minulém století. ^^^ Z pedagogií. Píše RUDOLF WUNSCH. 1. Sporné právo? Zpěv a hudba pěstují se na ústavech učitelských dle výslovného znění organisační osnovy pro pedagogia z 31• července 1886 č. 6031, ~minist. věstník č. 50t se zvláštním zřením k hudbě církevní. Přihlížejíce k zásluhám těchto škol o povznesení hudby posvátné, chceme vedle registrování programů církevních skladeb, kandidáty provozovaných, všímati si zákonnitých ustanovení, jimiž hudební výchova je řízena, a vzíti v úvahu i právní poměry učitelů hudebních předmětů, jichž těžká, vysilující práce málokde doznává ocenění. — Tak na příklad jsou všichni hlavní učitelé (profesoři) povinni vyučovati do 20, učitelé hudby však, jsouce dle 5 66 výše uvedeného statutu ustanoveni s právy a povinnostmi učitelu cvičných, do 25 hodin týdně. Nečítá se jim však doba, kterou tito v čase mimoškolním věnují nacvičení kostelních písní a mešních responsorií se všemi žáky ústavu, církevním zpěvům sborovým, hře orchestrální, příležitostným slavnostem a přípravě výročního koncertu, který se pořádá všude k dobročinnému účelu. Tyto funkce v neděli a ve svátek, pak ve všední dny večer konané, napínají, ba vyčerpávají duševní fysické síly dirigentovy. Učitelům zpěvu a hudby však se nedostává přes jasné znění úředně vypisovaných konkursú ani všech výhod cvičných učitelu. Cvičným učitelům totiž počítá se dle ministerského vynesení z 27. prosince 1896, č. 149 ex 1894 k a ž d á hodina, kterou vyučují v některém ročníku, za 5,, (pět čtvrti) hodiny. Dosáhne tudíž tento, je-li pouze takto zaměstnán, piné výměry týdenní (25) již při dvaceti hodinách vyučovacích t20' <'i, = 25t, a každá další hodina se mu pak ve smyslu § 15. zákona ze dne 19. září 1908 ř. z. čís. 174 zvlášf honoruje. Tato výhoda se však na definitivní učitele hudebních předmětů nevztahuje, ač jsou cvičným učitelům na roveň postaveni. C. k. zemská školní rada česká z 19. května 1908, č. 25134 dle vynesení ministerstva kultu a vyučování z 20. prosince 1907, č. 42630, usta- hudby se vynasnažil, by si nějakou skladbu našeho slavného krajana z drážďanského archivu zaopatřil a ji zde provozoval ...< 1') Tehdejší pražský kritik N. Um v časopise »Slavoj« v čísle ze dne 15. ledna 1863 takto se při-čiňuje o poznání skladeb Zelenkových: >,... Kéž by co nejdříve sestoupil se výbor, který by se věcí rázně a vážně ujal.< 16) Pro naši hudbu je al 17) Náš zájem dnes ovšem nejvíce budí právě to, co Zelenka napsal za svého pobytu v Praze r. 1723 ve slohu současného rokoka. Právě v těchto svých skladbách jeho vrozený hudební cit došel bezprostředního výrazu. Proto jsou tyto skladby jeho rázu světského převzácným odkazem starého hudebního slohu domácího, který těmito skladbami k nám promlouvá. Tento pramen poznání staré české hudby lákal již Smetanu. | ||||
|