|
| ||||
| ||||
|
XLI. CYRILL 143
zpěvu Hynka Tomáše. Na programu byl dr. Ant. Dvořák »Hymna českého rolnictva,,,, smíš. ;bor s prův. Jos. Suk »Píseň lásky«, piano. B. Smetana »Z domoviny«, housle s prův. piana. K. Bendl »Tambor«, sbor s průvodem. Dr. Ant. Dvořák »Slovanské tance,< č. S. nové řady. Piano čtyřruč. B. Godard »Berceuse«, housle s prův. piana Fr. Picka »Jarní večer«, smíš. sbor s prův. B. Smetana »Sen«, čís. 6. Piano. Pak hrál studentský orchestr skladby různých mistrů. Provedení bylo zdařilé a sloužilo ke cti jak dirigentu tak studentům. V. Nováka opera »Zvíkovský rarášek« provedena poprvé v Nár. divadle v neděli, 10. října s obrovským úspěchem. Od doby premier oper Smetanových a Fibichových tvoří první provedení první opery Novákovy další, důležitý mezník v dějinách české opery. „Societé des Auteurs et Compositeurs dramatiques” v Paříži vyškrtla ze seznamu všechny své rakouské, německé a uherské členy, mezi nimi i R. Wagnera. Kostel vyhořel. V chudobné podkrkonošské vesnici v Loučl<ách u Malé Skály vyhořel úpině dne 6. června t. r krásný a prostranný ] Fr. H á s e k, učitel a řid. kůru. Jos. L u s k, farář. Studentst, i c. k. reálky v Praze VII., zpívalo při ko- tu dne 4. října, pořádaném Zemskou komisí pod aštitou J. Ex. paní hraběnky Coudenhove-Taaffeové, Smetanovu modlitbu a polyfonní trojhlas »Náš milý svatý Václave«. Pro 19. listopad doporučujeme B e z e c n é h o Requiem pro 3 hlasy s prův. varhan. ** V Č. Budějovicích po několik roků již bují pokoutní škola velikého stylu, jistého Z. Deputace J. H. St. zakročila proti témuž u c. 1<. místodržitelství. Radvanice ve Slezsku. Na den sv. Prokopa, patrona horníl<ů, 4. července t. r., uspořádal p. Professor Rudolf W ů n s c h, virtuos na varhany z Polské Ostravy, v našem chrámu Páně varhanní koncert, jehož celý výtěžek odevzdán spolku na podporu vdov a sirotků po padlých vojínech. Účel a známé umění pana professora přilákalo hojně posluchačstva i z dálného okolí. Hudební paedagog František Blažek. Letos připadá 100letá památka narozenin tohoto slavného učitele všech téměř skladatelů českých poslední doby. Narodil se 21. prosince 1815 ve Veležicích u Bydžova. V letech 1838—1895 byl professorem theorie na varhanici<é škole v Praze. Sepsal Nauku o harmonii (v r. 1866), jež jest prvním dílem tohoto směru v jazyce českém, známý »Generalbas« a j. Zemřel v Praze 13. ledna 1900. Koncerty kostelní ve prospěch válečných po-mocných akcí jsou v nynější době jistě bohumilou akcí, ale nutno, aby vskutku zůstaly »kostelní«. Pro-gramy, vykazující často bohužel čísla tak necírkevní, že bude nutno řádnou revisí duchovních úřadů produkce tyto uvésti v řádné koleje. Podobné proti-církevní a neslohové věci dávají se v poslední době při koliat dacích a svěcení varhan. Kostelní koncerty s předchozím oznamením »slavných« zpěvaček a virtuosů se bohužel dějí i při samé s l a v n é ím š i s v. ! Bez pardonu budeme takové nepřístojnosti přibíjeti na pranýř, i kdyby se děly za patronance kohokoliv. Není to na př. skandál, když o pouti sv. Jiljí se dávají solové vložky m a r i á n s k é a když ještě tuto neliturgicl Válečná literatura hudební. Ve všech německých hudebních listech shledáváme se s velikým množstvím válečné literatury hudební, jejíž cena jest namnoze velmi problematická. Avšak výběr jest pře-hojný jak v literatuře sborové, tak instrumentální. Ve Vídni byla docela pořádána» Kriegsmusikauestellung« ve dnech 4.-9. května, kde bylo ]ze spatřiti literaturu od XVI. stol. až na dnešní den, historické nástroje, portrety, noty a j. Naše dnešní česká literatura v tom ohledu vykazuje bohužel velmi malého výběru; při různých slavnostech ve prospěch Cerveného kříže a jiných bohumilých podniků pomocné péče válečné stěží lze vybrati vhodnou skladbu textem a hudbou. Bylo by velmi prospěšno, kdyby se ujal tohoto ne-zoraného pole některý z větších našich sk!adatelií a básníků a dodal pěveckým tělesům dílo zralé a cenné. Pak by nebylo třeba sahati po diletantsl<ých pokusech ubohých začátečníků. Prosba ta je velmi časová a vyslyšení její nutné nynějšími poměry. Je s podivem, že otázkou tou se nezabývali ti, kteří včele podobných slavností stojí. Z mužské sborové litera-tury upozorňujeme na Smetanovu »Modlitbu«, která textově_přiléhá k nynějším loyálním slavnostem. ** Castěji v listě našem psáno byIo o zlOPádeCh, které zpíváním lidí nepovolaných na úkor ředitelu kůrů a chrámových sborů v Praze během doby se rozmohly. Po dvakrát pojednáno o věci i v deiších článcích. Poněvadž věc se nejen nelepšila, ale stále zhoršovala na újmu nejen výše řečených kruhů, ale i duchovních správ samých, stala se neodkladná již náprava předmětem úvah na schúzích dpp. farářů i ředitelů kůrů pražských. —Jistý člen sboru divadelního prohlašuje docela, že »vezme si 1 * Církevní skladatel dr.J. G. Eduard Stehle zemřel dne 21. června ve Sv. Havlu (St. Gallen) jako tamní dómský kapelník, známý a výtečný církevní skladatel. Zesnulý narodil se 17. února 1839 ve W irtenberku. Roku 1869 stal se varhaníkem. v Rorsbachu a 1874 dómským kapelníkem, kde rozvinul všestrannou činnost. Stehle přenesl myšlenky reformátora Witta na půdu švýcarskou, redigoval po celé čtvrtstoletí orgán cecilského spolku svatohavelského »der Chorwáchter« (1875—1900). K účinným spisům, jež měly napraviti shnilé poměry na kruchtách, patří »Chorphotographien«, spis to, který bezděčně líčí a kaceřuje mnohé nešvary na kruchtách našich. Nám je Stehle znám hlavně jako skladatel. Nejznáměiší jest »Preismesse Salve Regina« pro oblig. sopr. a alt, ad lib. tenor a bas), jež dožila se | ||||
|