|
| ||||
| ||||
|
144 CYRILL XLI.
22. vydání; velikou uměleckou cenu má »M i s s a s o 1 e m n i s« op. 67 pro sbor a orchestr, osmihlasá »Missa Jubilaei solemnis« a praktické dílo >L i b er M o t e t t o r u m« pro sm. sbor na celý církevní rok, dále osmilrlasé »Te Deum,, lehounká mše ke cti Panny Marie Lourdské »Missa Alma Redemptoris Mater« pro soprán a alt (tenor a bass neobl.) s průvodem varhan. Ve varhanní literatuře má Stehle význačné jméno jako historický badatel, jenž nalezl mezi starými perlami mnohou krásnou skladbu a sám nejednu napsal (fantasie na píseň »O sanctissima«, na rakouskou hymnu), jak je obsahují sbírky Gausovy. Sám ovládal královský nástroj opravdu královsky a počítán za mladší doby k největším virtuosům varhanním. Z přečetných děl světských se zvláště ujalo chorické dílo »Lumen de coelo« op.58, Legende der heiligen Cácilia a »Frithjofs Heimkehr« op. 64. Jeho celý život byl ve znamení ideí cecilských; nesčetný jest počet chorálních kursů, které pořádal sám po farách švýcarských, a na nichž řečnil, sbory řídil, hrál, povzbuzoval. Vzpomínám rúzných velikých sjezdů cecilských, na př. ve Strassburku, Řezně, kde Stehle byl předmětem okázalé úcty jako veliký organisátor v církevní hudbě vedle dr. Haberla, kanovníka Ahle a Belgičana Bewerunge. Před několika lety navštívil jsem světoznámý archiv bývalého kláštera svatohavelského. Stehle, ač velmi zaměstnán a přece již věku vysokého, věnoval se mi svou známou skromnou obětavostí a zasvěcoval mne do starých rukopisných památek chorálních a ostatních tajú notového materiálu. A takový byl po celý svůj život a ke každému. Hlubol<á zbožnost spojená s učeností a krásou charakteru vyzařovala z celého jeho jednání. Ani dva roky netěšil se zaslouženého odpočinku v Si. Gallen. V 76. roku věku svého dokončil 21. července svúj plodný život. Jeho dílo žije dále. D. O. Dr, Moritz Brosig narodil se 15. října 1815; slavíme tudíž letos sté jeho narozeniny. Jako ředitel chóru kathedrálního ve Vratislavi rozvinul reformní činnost ve chrámovém zpěvu a hlavně jako skladatel ve varhanní hře. V jeho době na krajních křídlech bujely dva směry stylu varhanního: první považoval kontrapunkticl<é umění ne za prostředek, nýbrž za cíl; druhý směr věnoval se jednostranné technice passáží. Brosig uvedl kostelní hru varhanní svými cennými skladbami do náležitých mezí a uměleckého i náboženského ovzduší. Byt i dnes jeho skladby vybledly, nelze jim upříti této reformní myšlenky, jež barokovou hru varhan opět hleděla pozvednouti. Jeho snahy uznány i za jeho života. R. 1864 stal se král. hud. ředitelem, filosofická fakulta ho jmenovala čestným doktorem a professorem. Zemřel r. 1887. Lo BIBLIOGRAFIE O P. Guntheru Jacobovi přináší sešit 3.-4. roč. 53. časopisu ; Mitteilungen des Vereines fůr Geschichte der Deutschen in Bóhmen« článek z péra E. Troldy, sběratele barokové hudby kostelní v Cechách na základě pramenů, v různých klášterních archivech sebraných. Ježto o tomto skladateli nebylo dosud téměř ničeho známo, uvádíme zde několik jeho životopisných dat: Václav Jacob, — tof jeho pravé jméno — narodil se v Gossengrúnu u Lokte 30. září 1685, byl vokalistou v Kladrubech 1696, pak v klášteře benediktinů u sv. Mikuláše na Starém městě pražském 1698. Zanechav studia práv, vstoupil do tohoto kláštera 1. října 1710, přijav jako řeholník jméno Gunther. 1719 stal se informátorem dětí liraběnky Lažanské v Manětíně, v kteréžto funkci setrval až do r. 1723. V této funkci i později mnoho cestoval. Zemřel, neznámo kde, 21. března 1734. Vedle četných skladeb ztracených uvádí pisatel několik skladeb jím nalezených, z nichž největší jsou tisky z r. 1714 »Anathema gratiarum« (nešpory) a z r. 1728 »Acratismus pro honore Dei« (mše , oboje v klášterní knihovně v Oseku, doposud ale neprozkoumané. Z článku dovídáme se, že kolem r. 1700 byli nejlepšími skladateli v Praze: Mikuláš Wentzelius, kapelník svatovítský, Ludvík Poppe, jako člen řádu křižovnického Jan, a dosud úpině neznámý dr. Wojta, domácí lékař klášterní. Chorregentem kláštera byli: 1. P. Prokop Smrkovský, nar. 1666 v Nepomuku, t v Mníšku 1739, v komposici žák dra. Wojty. 2. P. Placidus GótZ(e)1 (nar. 1669 ve Stříbře, t 1730}, řídil kůr od r. 1707. 3. P. lsidor Vavák (nar. 1671 v Poděbradech, j- 1742). učitel Guntherův ve hře na varhany, jenž se stal v řízení kůru jeho nástupcem. Tou dobou žil ještě jeden varhaník »ze staré školy« v klášteře, P. Bernard Mika (nar. 1653, t 1713, milý společník, od řeholníků žertem »pan otec« zvaný. Tyto podrobnosti uvádím proto, že jimi se doplňuje Dlabačův slovník, jemuž prameny, pisatelem článku objevené, byly neznámy. Zpráva Dlabačova, že při svěcení sochy sv. Trojice na Malostranském náměstí 1715 účinkovalo 200 hudebníků, rovněž se doplňuje objevem, že hudba při této slavnosti provozovaná byla komposicí Guntherovou, malostranským magistrátem za tím účelem u něho objednanou. URiti1ZONĚNÁ MÍSTA. 1. R e d i t e 1 e k u r u v Bratronicích, pošta Unhošt. 2. Z á s t u p c e ř e d. k ů r u v Dobřichově-Pečkách. Dopisy důst. farním úřadům ihned. DODÁVÁ VELKOZÁVOD ANT. & JOS. 11ELZER MORA KVTNÁ. HARMONIA všech soustav. — Rozpočty, plány varhan zhotoví se. — Cenníkv na harmonia se zašlou. ^^^^ Doporučujeme nové vydání Bergmana-Drúbkova zpěvníku Mor piSní hOStQlnírhe úředně schváleno. Cena »malého« vydání (obsah: modlitby a 70 písní) jest 42 h, s nápěvy 54 h. Cena >vel- kého« vyd. jest 58 h, s nápěvy 76 h. (Obsah: modl. a 125 písní.) Celo- plátěná vazba, zlacený křížek. Na každých dvacet výtisků pět zdarma pro rhudou školní mládež. Vydavatelství: Smíchov, Jakubská ulice číslo 18. Cyrillo-N1eth odějská knihtiskárna. V. Kotrba v Praze. — Nákladem Obecné Jednoty Cyrillské. | ||||
|