|
| ||||
| ||||
|
XLI. CYRILL 161
svatá 2, Modlitba (Ferd.,Sládek) 1, Modlitba za vojíny (1. C. Sychra) 5, 0 Maria, matku lásky (Jar. Hruška) 1, ó Máti moje předrahá (V. Ríhcvský op. 38) 5, O salutaris hostia (Ad. Říhovský op. 45, č. 1 )1, Pange ltngua (Josef Solnař) 1, Pange lingua (Karel Stecker) 4, Pozdravujem Tebe (V. Říhovský op. 38) 5, Prosba k českým patronům Josef C. Sychra) 3, Ty jsi naděje a síla (C. Chiappani) 1, Tvé srdce, Jezu (Pivoda-Záki ], Ve svátosti nejsvětější (Jan Malát) 2, Zdrávo budiž pravé Tělo (W. A. Mozart) 10 Fr. Holý. ZPRÁVY OSOBNÍ A SPOLKOVÉ. Seznam členů výboru Jednoty ku po-vznesení hudby v Čechách jest nás].: Předseda: Princ Ferdinand Lobkovic. Zpravodaj Jednoty: JUDr. Jindřich Vogl, advokát. Zpravodaj_ pokladny: JUDr. Julius Jentsch, advokát, zástupce Ceské spořitelny. Členové výboru: JUDr. Reinhold hrabě Boos-Waldeck, c. k. místodržitelský tajemní];. Emanuel Chvála, skladatel. Bohuslav Kolowrat, hrabě. Otmar Kvěch, c. k dvorní rada, zástupce vys. zemské správní komise. JUDr. Ferdinand dědičný princ Lobkovic. Rudolf sv. pán Procházka, skladatel, zástupce vys. vlády. JUDr. Jindřich Rietsch, c. k. univ. Professor, zástupce České spořitelny Adolf Stitzenberger, c. k. dvorní rada, zástupce vys. zemské správní komise. JUDr. Ferdinand Tonder, advokát. Z našich skladatelů dovršují letos 60. rok života: prof. Jos. Jiránek, klavírní pedagog; prof. Hanuš Wihan, violoncelista ; c. k. inspektor hudbv prof. Josef Klička, virtuos na varhany a skladatel. — L cizích slavný dirigent Artur Nikisch. — Padesátin života prof. pedagogia v Poličce Jan Kordík. Též ruský skladatel Alex. Glasunov. Ministerstvo kultu a vyučování udělilo učitelům přípravky houslové B. Feistovi a H. Steinerovi, učiteli přípravné třídy klavírní A. Manhartovi, správci školy pro kapelníky Fr. Schalkovi, učiteli scenické školy A. Seydelmannovi a docentu teorie Dr. Rich. St~hrovi při c. k. akademii pro hudbu a divadlo ve Vídni titul profesora. * na Štředních Školáchletos nově jsou ustanoveni : A. P e k za učitele zpěvu a varhaníka při c. k. reálce ve Vršovicích; V. Chyba za uč. zpěvu při reálce v Praze-VII.; L. W o v e s za varhaníka tamtéž; k sv. Janu pod Skalou do paedagogia Skol. bratří dojíždějí vyučovati J. B u š e k a B. K a š p a r ze Smíchova, ** Abrahamoviny těchto dnů v tichosti rodinného kruhu slaví A 1. L a d. V y m e t a 1, známý a oblíbený skladatel písní. Cyrillistům znám jest jako roztomilý hostitel ze sjezdu píseckého, kdež jalto ředitel kůru působí. Před tím byl ve Slaném 19 roků a ve Vamberku 31éta. Z oboru církevní hudby tiskem vyšlo od něho: Missa in hon. ss. Aloisii, 3 offertoria a 1 Pange Lingua (u Šolce v Kutné Hoře). Písní a sborů jest řada nepřehledná, z nichž »Proč ta lípa,:, =Já v snách tě viděl, Ach běda, nebudu« a Staré české kvartetto jsou nejrozšířenější. Vymetal je povahoi! milý, dobrého srdce a proto u nesčetných přátel oblíben. Zasedá ve výboru diec. jednoty Cyrillské v Čes. Budějovicích a dlouhá léta ve výboru Jednoty hud. stavů. Obdržel řád =benemerenti-. I Josef Stein, církevní skladatel, královský ředitel hudby v Rosenbergu, nestor s l e z s k é církevní hudby, zemřel 17. července 1915 ve věku 70 let. Na-rodil se 1845 v Kónigsteinu v Kladsku a od r. 1892 působil jako professor, později jako ředitel v Rosenbergu až dor. 1911, kdy odešel na odpočinek. V seznamu cecilském jest na 100 jeho círk. skladeb uvedeno; mnohé se zpívají i po našich kruchtách. ** Úmrtí. Prof. Arnošt KSnig zemře] 11. ]istopadu t. r. Dožil věku 77 let. Původem Holštýňan, srostl s Prahou a českým životem hudebním, kdež od r. 1870 působil, jak na konservatoři, tak v orchestru Národního divadla. Byl umělcem světové pověsti, povahou skromný a milý a proto všeobecně vážen a oblíben. R. I. P. ! I RŮZNÉ ZPRÁVY. I Lublaňský ,Cerkvení Giasbeník" oznamuje, že rodák náš prof. Ant. Foerster, kapelník dómu tamního a ředitel varhanické školy tamní v. v. slaví zlatou svatbu. Ku blahopřáním bratří Slovinců připojují se i čeští Cyrillisté a přejí jubilantům ještě dlouhá léta štastného žití. Straubeův varhanní koncert, pořádaný Českou Filharmonií v Obecním domě 18. října t. r. Prof. Karel Straube z Lipska vzbudil již svým prvním koncertem ze skladeb Bachových, absolvovaným v roce 1913, nevšední zájem hlavně tím, že jako specielní znalec děl Bachových a spolu virtuos svého nástroje mohl neilépe ukázati svým přednesem skladeb tohoto mistra, jak možno využiti všech moderních prostředků hry varhanní, jinak až příliš k na-nášení vděčných effektů svádějících, bez újmy umělecké hodnoty přednášeného díla, bez nejmenšího porušení ryzosti stylu klassické varhanní skladby. Tentokrát rozhojněn a zpestřen byl program koncertu Hándelovým koncertem G-moll (č. 1.) a zná-mou fantasií Lisztovou na chorál »Ad nos ad salutarem undam«, jež ovšem přímo volá po nejpestřejším střídání kombinací zvukových, nemá-li při své značné délce pozbýti na působivosti. V Hándelově koncertu, jímž pořad otevřen, docílil umélec, jak vhodnou volbou síly a barvy rejstříků, tak zvláště účinným užitím crescenda a decrescenda obou manuálů právě v místech, kde varhany sólově vystoupivše opět s proudem orchestrálním se spojují, dokonalého splynutí obou, akcentuje tak vhodně jed-notnost architektoniky právě pro koncerty Hándelovy tolik charakteristické. Z rejstříků jazýčkových zvláště jemnější (vox humana a klarinet), pokud zaznívaly sólově v místech volných, nesených melodií, dodá-valy přednesu značného půvabu zvukového. Za to silné jazýčkové hlasy v pedálu setřely zvláště pro svůj nepřesný ozev přesnou rhytmiku i zřetelnost melodické linie pedálových figurací samostatně vystupujících (v Toccatě Bachově). Oproti tomu dobře skombinované rejstříky 8mi- a 4stopové ve 2 manuálech působily nejen effektně, ale umožnily i největší stupňování tempa. Pokud základní barvy se týče, jeví se býlí stále ještě nejvhoúnějšími pro kontrapunktickou splet Bachovy fugy jasné hlasy principálové a jim příbuzné. Teprve průběhem skladby přibírané rejstříky ostatní přispějí k působivé gradaci přednášené fugy. Jednostranné užití kollektivů kombinačních (zvláště mezzoforte) se svými ostrými oktávami a nejasnými bourdony nepřidá nikterak skladbě na libozvuku a brzy unaví. Táž kombinace zavinila, že i ve fantasii Lisztově, jinak velmi pestře registrované, místo, kde chorál jako cantus firmus ozývá se v pedále, jsa opředen rychlými passážemi rozložených akkordů v manuálu, nevyznělo dosti jasně. Mnoho ovšem dá se napraviti v podobných případech vhodně voleným tempem, i tam, kde těžko bylo by se odloučiti od určité barvy choulostivých jinak hlasů jazýčkových. V rychlém tempu však byly trompetové fanfáry (rhytmická to obměna chorálu) skoro úpině nesrozumitelny. Jest jisto, že skladba Lisztova již svým založením ponechává přednášejí- | ||||
|