|
| ||||
| ||||
|
X L I. CYRILL 171
Sanctus, o Maria, tu cum agno, neque factus, nos transfer regi magno, neque natus, ut cum dies hic terminetur, Patri consors genitoque, corpus Christi committetur; sic procedens ab utroque dominus deus... Paraclitus increatus, Benedictus, Mariae filius, qui venit .. . Pol. 42a S. bez tr. a B. bez tr. (defgef-ed; gadc-dfe-fgef-ed) - D. Totéž v XIII A 2, fol. 7Oa de domina tempore paschali a ve Si. str. 63, kde je ještě agnus, vše též de domina tempore paschali. Fol. 421' S. b e z t r. a B. b e z t r., m e n s u r á 1 n í t r o j h 1 a s. (Viz rejstřík vícehlasů !) Fol. 431 S. bez tr. a B. bez tr., mensurální trojhlas, angelicum. Benedictus »sicut pleni«. tViz rejstřík vícehlasů!) Kyriamina s gloria a sanctus s benedictus tvoří ve Fr. celek (Fol. 2a -44a ). Proto i registrace jejich byla provedena v celku; patří jako stálé mešní částky do ordinaria čili do kyriale. Část kancionálu Fr. s kyrie a sanctus postrádá původní paginace písmenami 3) ; teprve na listu 48. počíná stará paginace písmenem A 1 ; vepsáno jest tu » Rorate=, první to mešní formulář s pohyblivými částmi. Při registraci stálých částek kyrie, gloria, sanctus, benedictus) uvedl jsem nejen paginaci dle Kancionálu Franusova, ale i cituji pro přirovnání hlavně katolický rukopis plzeňský z r. 1491 a h u s i t s k ý k a n c i o n á 1 z r. 1512. Oba rukopisy jsou blízky stářím Kancionálu Franusově, prvý podává obraz katolického chorálu a druhý zaznamenal chorál husitský, jak se zpíval kolem roku 1500. — Mimo to jest důležito sledovati, v jakém poměru jest chorál z doby arcibiskupa Arnošta z Pardubic a Jana z Jenštejna k chorálu z doby kolem roku 1500. Pro posouzení chorálu z doby Jenštejnovy zvolen jest musejní rukopis sign. X[I A 1 ; dobu Arnoštovu osvětluje cenné kyriale }) z r. 1363 z kapitulní knihovny sv. Víta na Král. Hradčanech, sign. P,9, jež dal první arcibiskup poříditi na svůj náklad. V době 140 let, od vrcholného bodu chorálu katolického z doby Arnoštovy až do počátku století XVI, změnil se valně repertoir kyriamin. Kyriale Arnoštovo obsahuje celkem asi 27 kyriamin, mezi nimi tato s tropy: Fol. 4~, K. cunctipotens genitor deus. Fol. 6a K. fons bonitatis. Fol. 9~I K. pater cuncta, qui gubernas. Fol. 10" K. inmense conditor poli eleison. Fol. 12u K. rex virginum amator. Fol. 141-, K cunctipotens dominator coeli et angelorum, terrae, maris, mortalium. Fol. 181) K. lux et origo lucis. Fol. 201, K. amator pater increator. Fol. 22a K. summe deus noster. Fol. 25~I K. orbis factor rex aeterne. Z těchto i n t e r p o l o v a n ý c h kyriamin doby Arnoštovy zůstalo ve Fr. pouze k. cunctipotens genitor deus a k, fons bonitatis. Z kyriamin ostatních objevuje se i v P , i ve Fr.: Kyrie de martyribus (P fol. 311 Fr. fol. 9a , v obou bez tropů). K. quadragesimale (P , fol. bez tropu, Fr. fol. 13v s tr. omnipotentissime adonai). K. dominicale (P fol. 3111, Fr, fol. 13! , v obou bez tropů). K. de apostolis (P,, s tr. cunctipotens dominatur, Fr. foi. 7a bez tr.). V P,!, není názvu pro jednotlivá kyriamina jako u Franuse. Po stránce melodické jsou místy značné úchylky. K. inmense conditor má na př. v P, zcela jinou melodii než ve Fr., kde se týž tropus zpívá k nápěvu Závišově. Mezi katolickým chorálem kyriamin doby Arnoštovy a doby Jagellonské jeví se tedy značné odchylky. Z internacionálního katolického chorálu přejalo husitství kolem r. 1500 málo jen kyriamin, jako právě svědčí kancionál Franusův. Z tohoto přirovnání chorálu Arnoštova k chorálu Franusově vyplývá i další důsledek, že podobný poměr se naskytuje i mezi chorálem z dob Jana z Jenštejna k chorálu století XV., poněvadž doba Jenštejnova celkem se neliší od doby Arnoštovy. 3) Kyriale objevuje se bez paginace i v jiných chorálních rukopisech českého původu, jako na př. v graduálu knihovny lobkovické z r. ca 1500, sign. 592. 4) Obsahuje kyriamina na fol. 2a -32b, gloria na fol. 32b—55b notovaná evangelia, lekce a epištoly na fol. 55b—118b, různá sanctus s benedictus na fol. 118b—153b, řadu agnus na fol. 153b—1611'. | ||||
|