|
| ||||
| ||||
|
XLI. CYRILL 181
^^^^^^^^1 ČINNOST CYRILLSKÁ I^^^^^^^^ Výborová schůze O. 7. C. konala se v pondělí 13. prosince. Jednalo se o návrh, aby časopis »Cyrill< byl vydáván současně s rokem školním, ne občanským, a aby vycházel každých čtrnáct dní. Bylo by zajisté ve prospěch časopisu, ltdyby mohl počíti a končiti ročník dle šltolního roku, protože mnozí žáci ho odebírají na školách odborných, středních a učitelských ústavech, ale není to možno, nebo( účty zádušní řídí se rokem občanským. »Cyrill< právě ze záduší jest většinou předplácen. O častějším vy-cházení lze mluviti až po válce. Mimo to projednány běžné záležitosti. V. Chyba, zapisovatel. ARCIDIECESNÍ JEDNOTA CYRILL. V PRAZE. DR. FR. STEJSKAL. Z Citova, Chtíce býti poslušni zákonů církve, a odkojeni četbou »Cyrilla< zatoužili jsme zkusit na venkovském malém kúru chorál. Dle rady vldp. kanovníka Můllera objednali jsme mši »De Angelis<. A co by se zdálo nemožným, to docílil p. učitel Václ. Dvorný, neumornou píli s děvčaty V. tř. — Dnes máme-li kantatu, máme ji dle liturgických předpisů. Introit — Graduale atd. recitando s průvodem varhan — ale Aspergo, Gloria, Credo, Sanctus, Agnus, Benedictus, Pange lingua — letí chrámem z dětských hrdel chorálně. Kdo má jen poněkud zbožnou duši — pochopí krásu chorálu a jistě již nediví se církvi sv., když přikazuje: Pěstujte chorál! Nyní cvičí se Te Deum, a ještě máme chut nacvičit Requiem. -- jen jedna touha nedá mi pokoje, bych ji zde nevyslovil. Rád bych, aby dva, tři viltariáty se spojili a požádali odborníky chorálu, by aspoň v jednom dnu, někdv o prázdninách — v Roudnici, nebo na Mělníce sešli se naši pp. varhaníci a poslechli praktické ukázky chorálového zpěvu. Vím, je třeba trpělivosti i času, ale také vím, že třeba poučení učiniti co možná přístupným a názorným. Doufejme — až přiletí mír v naše kraje — že k uskutečnění této myšlenky do-jde! Aještě něco nás tísní! Dejte nám jednotný, dávno slibovaný zpěvník. Pracujete na něm, vím, ale už aby tu byl k vůli lidovému zpěvu ! A v něm praktické modlitby! aspoň nejnutnější! K. Bartovský, farář. Radnice. Při chrámové slavnosti v den sv. Václava provedena byla Petra Griesbachera »Missa Stella Matris< op. 141 pro smíšený sbor a varhany. Introit a Comunio zpívány chorálně dle edice vat. Ctyřhlasé Graduale »Beatus vir«, alleluja a »Posuisti Domine< dáváno Boh. Kašpara, Offert. >Gloria et honore< Vinc. Gollera. Pange lingua, rovněž čtyřhlasé bylo od Ondř. Horníka. Latinské nešpory od-poledne Fr. Biegra, Schópfova případná mariánská antiphona a Hanischovo Pange lingua zakončily slavnost. V den Jmenin Jeho Veličenstva byla mše Griesbacherova opakována. Te Deum zapěno Grubrovo. Mimo jmenované autory zastoupeni jsou na kůru radnickém : Ríhovský, Skuherský, Stehle, Douša, Stecker, Horák-Stecker, Nešvera, Kircher, Jeremiáš, Picka, Sychra a j. Fr. Vondráček, řid. kůru. Z ObořiŠtě (u Dobříše) Dovolujeme si zaslati zprávu o činnosti našeho pěveckého sboru. — Nové nacvičili jsme: Dreistimmige Messe fůr gleiche Stimmen« v. Theodor Wekenmann. Skladba velmi snadná, melodická. Ač pouze trojhlasná; přece piná a zvučná. Líbila se Missa pro defunctis (fůr zwei Mánnerstimmen und Orgel) v. V. Goller. Melodie plyne lehce, jako tichá modlitba za zemřelé. Ze mše od A. Kniippela Missa in hon. St. Antonii, Abb (ad 5 voces viriles) přednesli jsme _Sanctus. Komposice ]trásná. Všeobecně chválena. Skoda, že síly naše nestačí na tuto mohutnou skladbu. Pro vánoce bychom rádi na-cvičili novou pastorálku (?); ale nevíme, zda vyšla nějaká pro mužský sbor. Též trpíme nedostatkem májových písní pro mužský sbor. Při výběru motett čerpali jsme hlavně ze sbírky Jubilemus Deo vydané Fr. Nekesem. Předneseno z ní W. Kurthena: Gloria in excelsis Deo, Aug. Wiltbergra: Reges Tharsis, dr. J. Kocha: Adoramus Te, Heinr. Bacha: Christus factus est, Fr. Vict. Griese: Angelus Domini, H. Steina: Haec dies, A. Hirtze: Bone Pastor, J Mblderse: Domine non sum dignus, J. Bernardse: Discite a me, H. J. Sabela: Ave Maria. — Při d o-m á c í a k a d e m i i ke cti Neposkvrněné Panny za-pěli jsme j, Kreitmaiera: Quae est ista (5 voc.). Skladba živá, zbožná. Dále zapěno: Tota pulchra a Stella coeli od J. B. Molitora. Melodie není vtěsnána v takty a proto velmi pěkně dá se přednášeti. Na konci zpíváno Salve Regina od P. B. Matějů. Skladba rázovitá, rozsažná, mohutná. Od Fr. Witta nacvičili jsme O Deus (op. 48b). Zpěv působí mocným dojmem. Na sv. Václava zpívali jsme po požehnání sbor H. Sbobody: Václave, náš svatý vi dce. Skladba pěkná. Při domácí slavnosti provedli jsme-. Sv. Václave! od Jindř. Jindřicha. Skladba úchvatná. Došla všeobecné pochvaly. Několikráte opakována. Pro svátky sv. českých patronů nacvičili jsme mši J. C. Sychry: Prosba k česltým patronům. Jak krásný, ryze český duch vane celou skladbou! S lidem cvičíme též, pokud možno, nové písně. Píseň naučíme nejprve dítky, pak s nimi zpíváme na kůru, tak že lid se písni brzv naučí. Tak jsme nacvičili: Pod ochranu Tvou, dále: Vesel se, ó duše má« k sv. přijímání, »Zvěstuj těla« a »Pozdraven bud ve svátosti«(?) k sv. požehnání. Béřeme písně, které mají vnitřní cenu, ve kterých se jeví zbožný český duch. Na svátek Všech svatých zpívali jsme J. C. Sychry »Missa 3 vocibus cantanda S. Methodii< a na Dušičky dojemné, krásné Requiem ad tres voces viriles dra. Rud. Horského. Zvláště nádherně provedeno a vystiženo jest »Dies irae«. Nyní právě počínáme cvičiti mši od Al. Bottazzo »Missa in hon. B. Mariae Virg. Auxiliatricis« (op. 111), skladba melodická a živá. Některá místa zdají se cizí nám nezvyklá. ZPRÁVY OSOBNÍ A SPOLKOVÉ. Kanovník Václav Miiller slavil 10. prosince abrahamoviny. Jako profesor gymnasijní v Roudnici byl dirigentem tamějšího pěveckého spolku a pro-vedl se svým sborem a orchestrem často díla našich mladých skladatelův dříve, než je slyšela Praha. V Umělecké Besedě u v Komorním spolku činnost jeho byla veřejností často oceněna. V kriticltých dobách staral se pečlivě o existenci Filharmonie, která vděčně uznala jeho práci a v den abrahamovin mu zahrála Bacha a Hándla při tiché mši sv. na Král. Vyšehradě. Založil Farní jednotu Cyrillskou na Vyšehradě, která při své poslední produkci 12. prosince ukázala praktické výsledy vedení svého zakladatele. Přesnost intonační i rhytmická spojila se, s výrazem | ||||
|