|
| ||||
| ||||
|
CYRILL Xi.11
DR. D. OREL: Kancionál Franusův. (Pokračování.) Neméně jest důležito sledovati vývoj tropů p ř i s a n c t u s. Interpolace při sanctus v k a t o 1 i c k é m ordinariu (rkp. P/9) z doby Arnoštovy líší se od tropů v sanctus u Franuse, rukopisu to k a 1 i š n é h o. V A r n o š t o v ě r u k o p i s e P 9 z r. 1363 jsou mezi 29 s. následující s tropy Fol. 1181 S. pater iudex iustitiae. Fol. 121 a S. deus pater, cuius praesentia suis bona ministrat omnia. (12. st.)') Fol. 122b S. pater aeternus, sanctus. (11. st.) Fol. 124a S. clemens verbi sator qui. (13. st.) Fol. 125,1 S. deus rerum pl•incipium. (13. st.) Fol. 126' S. genitor summi filii. Fol. 129a S. qui deus es vere, quem gloria. (11. st.) Fol. 130b S. rex sine principio nec habens. (11. st.) Fol. 131 b S. perpetuo numine cuncta regens. (l 1. st.) Fol. 133b S. adonai athanatos kyrios. (13. st.) Fol 134a S. fons vivus. (13. st.) Fol. 135b S. cuncta deus genitor formans. (13. st.) Fol. 137 a S. ex quo omnia, s. per quem omnia, s. in quo omnia ... Benedictus, cui proles ebratca. Fol. 138' S. pater cuncta creans, s. filius salvificans ... B. audi precamina plebis. (12. st.) Fol. 139 b S. pater ingenitus, s. filius unigenitus, s. spiritus amborum dominus. Fol 140b S. cordibus in linguis. (13• st.) Fol. 141 b S. per se, s. a patee, s. ab utroque B. virginis natus. Fol. 142b S. divinum mysterium semper declaratur. (13. st.) Ostatních 11 sanctus jest v Pj9 bez tropů. Z interpolovaných s. knihy Arnoštovy ob-jevují se u Fr. pouze dvě, a to »s. pater iudex iustitiaea a »s. divinum m y s t e r i u m«. Ostatní tropy stol. XIV. mizí na počátku stol. XVI. Ráz eucharistický má v P/9 pouze s. divinum mysterium; tropy ostatních s. vysvětlují správně dogmaticky vzájemný poměr tří božských osob a jejich znaky; zvláště jest vyzvednouti přesné učení o vycházení Ducha sv. nejen z Otce, nýbrž i ze Syna. 0 Otci se zpívá, že jest »p c. r se«, Syn »a p a t r e«, Duch sv. »a b u t r o q u e«. Těmito tropy podává oficielní církev v Cechách za doby Karlovy neochvějnou víru ve vyznání nicejsko-cařihradské, zvláště ve slova »filioque« proti tehdejším mylným názorům církve východní N a z a č á t k u století XV. zapsal si mnich Přibík ve Vyšším Brodě do svého sborníku hudebního (č. 42 z r. 1410) též několik sanctus, jež ve vývoji zpěvu sanctus v Čechách poskytují dosti zajímavosti. Pro přehled je poznamenávám. Rukopis č. 42 v knihovně vyšebrodské: Fol. T_XIXa S.* deus pater iudex; in summis festivitatibus. Fol. LXXb S. summum, b. a ag. bez tropu. Idem s. solum per se sine trophis. Fol. LXXa S.* cernere cupientes christus tractat verbum ... (c. f. jako při s. summum) ; de novo sacerdote. Fol. LXXII a S. domine dulce tu frumentum ; de Corpore Christi. Fol. LXXV b S. salve mater pia caelestis, b. a ag. bez ir.; de beata v. M. Fol. LXXVIIa S.* flos candens oritur, b. a ag. bez ir.; de beata v. M. (14. st.) Fol. LXXIX a S. omnipotens genitor increatus et ingenitus, b. a ag. bez ir.; solempne de Corpore. Fol. LXXXI'' S. sacrosancta semper tu o dulcedo caritatis, b. a ag. s ti-.; de beata v M. Fol. LXXXIII ` S.' scolasticale, b., ag., vše bez ir. Sanctus, označená hvězdičkou, vyskytují se i ve Franusovi. Mezi H č. 42 a Fr. jest větší spojitost než mezi P/9 a Fr. K e k o n c i s t o 1 e t í XV. v katolickém rukopise XII A 20 z r. 1491, zmizely v š e c h n y 2) ') Blume a Bannister: Tropen des Missale im Mittelalter. (Leipzig 1905). Století udána dle nejstarších rukopisú z této knihy. 1) Sanctus defunctorium není celé; list s ním jest vyříznut. Než tento nedostatek nemění ničeho na konečném úsudku a že všechna s. jsou bez tropu. Ordinaria končívají v gradualech stol. XV. pravidelně skladbou s a n c t u s d e f u n c t o r u m; po ní bývají vepsány částí proměnlivé. | ||||
|