|
| ||||
| ||||
|
XLI. CYRILL 15
^^^^^^^^1 ťřINNOST CYRILLSKÁ^^^^^^^^ D. J. C. V LITOMĚŘICÍCH (J. C. SVCHRA.) V Mladé Boleslavi provedl v děkanském chrámu Páně skladatel J. C. Sychra své vánoční oratorium »M e s i á š«, jež premieru slavilo o loňských vánocích. ARCIDIECESNÍ JEDNOTA CYRILL. V PRAZE. DR. FR. STEJSKAL. Kostel sv. Havla v Praze-I. Vánoční repertoir: J. Horák-K. Stecker: Missa pastoralis. Josef C. Sychra: Missa pastoralis. Vložky (pastorální): 1. Cainer (Omnes de Saba), O. Horník (Elegerunt), Fr. Hruška (Viderunt), Fr. Zd. Skuherský (Tui sunt coeli), J.,, C. Sychra (Reges Tharsis, Sederunt principes). Ceské pastorály: Fr. Hruška : Narodil se Kristus Pán. J. C. Sychra: Pějme chvalozpěvy; Slyšte nebesa i země; Veselte se nebesa. Dr. Method Sychra. Při pobožnosti k Panně Marii Lurdské ve chrámu Panny Mari Sněžné v Praze-I1. u Franti§kánů) v neděli na den sv. Stěpána 26. prosince v 5 hodin odpoledne zpívalo se po kázání dp. Ant. Kašpárka od Fiedlera >,Ave Maria« a od V. Hrušky »0 Maria« s průvodem houslí. ZPRÁVY OSOBNI A SPOLKOVÉ. Prof. josef Klička, c. k. hud. inspektor, slavil 60. narozeniny, jak jsme již uvedli v roč. 1915, a to první z hudebních českých časopisů. Absolvoval konservatoř hudební v r. 1874. O jeho zkoušce závěrečné napsal F. Lehner v 1. ročníku »Cecilie« toto: »V řadě řečených mladistvých umělců první místo za-ujímá dojista p. Josef Klička. Za Kyrie a Sanctus první jeho mše nemusil by se věru ani starý mistr styděti, tak vážného slohu jsou, v tak přísných pohybují se formách. Také Gloria a Credo pohybují se nazvíce v tomtéž slohu až na »qui tollis peccata mundi« v Gloria a »Et incarnatus est« v Credo, které zní poněkud moderně; Benedictus pěkně ukončuje jakožto příprava na následující Pater noster, zvlášt originální jest však Agnus Dei, jež zpívá Tenor, načež nejprvé čtyřhlasý sbor mužský, napotom sbor ženský »Miserere nobis« odpovídá, tak že chorál jednohlasý s polyfonním zpěvem různé barvitosti mile se střídá, ač snad na úkor jednoty v celé skladbě se objevující. Střídání polyfonie s chorálem jest velmi krásné a půvabné, kdyby se ráz ten ve všech částkách ob-jevoval; v jediné částce toliko proveden přílišně pře-kvapuje, jednotu a úpinou harmonii ruší. Vedení hlasů jest vesměs přirozené a ke zpívání snadné, což dojista velikou jest předností, veškerá skladba jest jasná a průzračná. Slovem, jestliže prvotiny mladého skladatele na oltář posvátné bóhoslužby obětované z takového se těší zdaru, máme vzhledem k budoucnosti neilepší naděje, že obohatí plody bohatého ducha Musu domácí.« Čeněk Pilař, řiditel kůru v Hořicích, povolán dne 21. ledna k činné povinnosti vojenské. ** Uprázdněné místo řiditele kůru v B r á-n í k u u Prahy (na čas války) a v L O U č e n i (žádost farnímu úřadu). Učitel 471etý, na odpočinku, svobodný, žádá na venkově za varhanické místo. Dotazy na redaltci »Cyrilla«, Praha-V., 133. RŮZNÉ ZPRÁVY *W lak dlouho trvati má doba pastorální? Na několik došlých dotazů odpovídáme. Nehledě k stanovisku reformy církevní hudby k tomuto zjevu, zvláště u nás v Čechách obligátnímu, upozorňujeme, že »poesii vánoc« lze zajisté vyhověti, pokud tím však netrpí předpisy církevní a zásady umělecké. Tedy i zde: »Nic nečistého sem nevcházej!« aspoň v duchu napišme na každý kůr! Ceskou mši nebo docela koledy zpívati při mši sv. zpívané, místo předepsaných textů, t. j. modliteb, j e s t n a p r o s t o z a k á z á n o. Koledy ]ze zpívati: popůlnoční po hodinkách a před mší sv., v době vánoční před zpívanou mší i po ní, po nešporách a při tichých mších svatých. — Otázku svrchu uvedenou do letoška správně řešil diecésní zpěvník králové - hradecký »Oltář« a školský zpěvník Orlův. Bylo totiž dosud na II. neděli po Zjevení Páně Jména Ježíš a na [II. neděli Sv. Rodiny. Zpívány tedy vánoční písně (o narození Kristově) do Jména Ježíš, v ten den a celou oktávu písně k Pánu Ježíši a na svátek sv. Rodiny a jeho oktávu příslušná píseň, přechod k před-postí a postu tvořily písně obecné. Nyní však jest svátek Jména Ježíš již první neděli lednovou (před sv. Třemi Králi), letos na př. hned 2. ledna. Dětátku božskému u jeslí zpívati můžeme tedy nejdéle do konce oktávu Zjevení Páně, poněvadž na 1. neděli po Zjevení Páně čte se sv. evangelium o dvanácti-letém Kristu a na 2. neděli o třicetiletém Kristu divotvorci na svatbě v Káni Galilejské, nemá smyslu zpívati ještě ukolébavky. Tu a tam zpívá se a muzicíruje pastorálně docela až do Hromnic, t. j. do Obětování Panny Marie, zapomíná se však, že v jediném roce církevním, vlastně již do Velikého pátku, pro-bíhá celých třiatřicet let lidského života našeho Pána. Svátky mariánské nejsou zde rozhodujícími a neshodují se namnoze s rokem církevním. Na př. Narození Panny Marie je z hlavních svátků v roce církevním poslední. Také se stává —jako zrovna loni — že neděle devítník připadá již před Hromnicemi, t. j. církev připomíná již počátek utrpení Páně. Tedy nelze se radovati, kdy jest truchliti. Tedy jesličky a koledy mohou trvati jen, jak nahoře řečeno. ** Sv. Otec věnoval nové varhany ústavu pro hudbu církevní v Římě, poněvadž dosavadní byly výbuchem plynu zničeny. Madrigaly věhlasných mistrů XVI. a XVII. sto-letí (Bateson T., Claude le Jeune, Dowland J., Haiden H. Ch., Lasso Orlando di, Lemlin L., Palestrina G. P. da, Seufl L., Waelrant H., Ward J., Wilbey J.) pro 4-, 5- a 8hlasý smíšený sbor á capella. Smetanův sál v Obecním domě u Prašné věže. V neděli, 23. ledna 1916 o půl S. hodině večer. Pod protektorátem Její Jasnosti Anny Berty kněžny z Lobkowiczů, vévodkyně Roudnické, palácové dámy J. V. císařovny a královny atd. I. řádný koncert Oratorního sdružení v Praze ve prospěch fondu Jednoty hudebních stavů pro vdovy a sirotky po padlých vojínech. Rídí Karel Douša. Vstupenky: Lože 30 K a 20 K, křesla 10 K a 6 K, sedadla 3 K, 2 K a 1 K, k stání 50 h a 40 h v předprodeji u p. t. firem: Fr. A. Urbánek a synové, Mojmír Urbánek, v kanceláři »Ceské Filharmonie«, Václavské náměstí 53 (telefon 2995) a v den koncertu od 6. hod. u pokladny v Obecním domě. ** Na dómě ve Sv. Havle provedl tamní 145členný sbor chrámový Brucknerovu f-moll mši 16. října m. r. | ||||
|