|
| ||||
| ||||
|
18 CYRILL XLII.
To však není vše. Ke zkoušce odvažují se dostaviti kandidáti, kteří neznají ani základních termínů výcviku pěveckého na př. umessa di voce«, o jiných detailních názvech ani nemluvě. Mnozí kandidáti, budoucí to učitelé zpěvu, kteří mají svým žákům naznačovati správnou cestu hlasového výcviku, neznají sami této cesty. Neznají jednotlivých důležitých. etap na dlouhé cestě vývoje umění pěveckého. Neznají nejen dějinného vývoje zpěvu v době starší, ale právě směry moderní doby jsou jim španělskou vesnicí. Dnes, kdy všechna věda kvačí vpřed tak ostrým tempem, jest takováto nevědomost politováníhodným zpátečnictvím. Že také známosti o příslušných dílech literatury instruktivní jsou ubohé, vyplývá přirozeně z nedostatku výše uvedeného. A přece jest nepopíratelno, že znalostí těchto učiteli je třeba,, nemá-li methoda jeho zvrhnouti se v pouhou šablonu, ale naopak míti, ovšem pokud lze, zření k individualitě žákově, byf se i všeho v úpiném rozsahu užiti nedalo. Se vzděláním všeobecným, af to již je harmonie, dějiny nebo pedagogika, je to jestě horší. Nestačí přece učiteli, aby byl jen vyškoleným pěvcem, u něho třeba širšího rozhledu po umění hudebním, aby zdravou hudebnost u svých žáků mohl s úspěchem buditi. Co však souditi lze o kandidátu, k tomu hudebníku z povolání, který nevěděl, co jest »basso continuo«, který neznal ani jediného oratoria Hándelova, nevěděl, co jest sonata. To jsou doklady, jež jsem letmo jen za jedinkou zkoušku zachytil. Praktická zkouška také často neuspokojuje. Kdyby všeobecná i odborná úroveň byla vyšší, bylo by přirozeně kandidátů méně. Approbací dosáhli by však pouze hudebníci schopní, jichž vzdělání i výcvik hlasový byl by zárukou zdárné výchovy pěveckého dorostu. A že takové pečlivé výchovy jest nutně třeba, není tuším při známém, všeobecném úpadku zpěvu ve všech vrstvách společenských třeba dokládati. Při zkouškách vyskytují se kandidáti opravdu náležitě kvalifikovaní a všeobecně formálně vzdělaní vedle naprosto nedostatečně připravených. Přirozeno, že při těchto poměrech získané vysvědčení ztrácí pro kandidáty vskutku z p ů s o b i I é na ceně. Tito jsou vedeni přímo ke srovnávání svého všeobecného vzdělání se' vzděláním druhých a shledávají se proti těmto v nevýhodě, poněvadž vzdor různé dovednosti dosahují zpú s o b i-1 o s t i v š i c h n i. O to se tu přece hlavně jedná, byf i z vysvědčení různost jich inteligence nebyla zřejma. Po této detailní kvalifikaci se nikdo neptá — hlavní jest, že způsobilosti k vyučování dosaženo. Vina nespočívá na komisi, ale kořen všeho zla nutno hledati v zastaralém statutu o zkouškách. Ten vyžaduje důkladné reformy. Bylo by třeba jej změniti a rozděliti všechny zkoušence ve d v ě sekce podle toho, k čemu chtějí způsobilosti nabýti, jak se již svého času svob. p. Procházka přimlouval. P r v n í sekci byli by přiděleni zkoušenci pro způso bilost vyučování na školách středních a ústavech učitelských. D r u h é sekci oni kandidáti, jež potřebují vysvědčení způsobilosti, aby mohli si založiti hudební školu. Požadavky byly by ovšem pro tyto dvě sekce rúzn-5. Pro kandidáty sekce p r v n í nechf platí požadavky přísné, nechf zkouška jejich jest skutečnou zkouškou státní. Vědomosti jejich nechf jsou skutečně odborné a hluboké. Také všeobecné vzdělání budiž větší. Věci by se jen pro-spělo, kdyby podmínkou připuštění ke zkoušce byla maturita na škole střední nebo ústavě učitelském. Měřítko pro kandidáty sekce d r u h é mohlo by ovšem býti mírnější. U nich bývá zkouška mnohdy otázkou existenční, poněvadž bez ní povolení ke zřízení školy hudební neobdrží. Konají často zkoušku ve věku zralém, kdy pamět ochabuje a chut k vážnému studiu mizí. Neměly by ovšem důvody tyto padati na váhu, avšak při úporném životním boji nynějším nelze jich naprosto ignorovati. U těchto zkoušenců stačilo by tedy snad po-žadovati znalost věcí n e j d ú 1 e ž i t ě j š í c h, snad asi v dosavadním rozsahu, ale požadovati jich neúprosně. Chce-li si někdo založiti odbornou školu, má býti nesporně odborníkem a ne fušerem. Také žáci těchto škol mají nárok, aby hudební výchova jejich spočívala na zdravém podkladě. Jenom tato změna celého dosavadního systemu zkoušeli jest schopna způsobiti nápravu. V poslední době vydány byly pro kandidáty zkoušek praktické pomůcky, které usnadňují studium dějin hudby, podávají přehled odborné literatury a osnov pro jednotlivé předměty. Dříve tomu tak nebylo. Co jen dalo práce sestaviti si na př. dle stupňúv učivo pro klavír, zpěv. Kandidátu s menším předchozím všeobecným vzděláním bylo skoro nemožno zmoci dějiny hudby způsobem pragmatickým. Obecná Jednota Cyrillská vskutku vykonala tu mnoho dobra, vydavši repetitorium dějin po stránce všeobecné, přehledy vývoje hry i jednotlivých nástrojů a osnovy učebné. J. Sý. | ||||
|