|
| ||||
| ||||
|
34 CYRILL XLII.
žalmu tak i hluboké polyfonické propracování a harmonické obraty na svou dobu dosti smělé. Třebas tedy činnost mistrova jako sborového skladatele byla zatlačena novotářstvím moderny ve skladbě sborové, přece uznání jeho zásluh právě na tomto poli do-stává se mu stále ještě u pěvectva českého, čemuž krásně dán výraz věnováním stříbrné inedaille Ústřední jednotou zpěváckých spolků českoslov. Ms. Wiedermannův dobročinný k o n c e r t (16. ledna t. r.). B. Wiedermann, jenž ve svých koncertech dřívějších podával ve vzorně volených pro-gramech ukázkv skladeb vynikajících mistrů klasiků i modernistů, dělil se tentokráte o úspěch s mladičkou, nadějnou houslistkou Kity Červenkovou. Proto již na první číslo pořadu položeny Rheinbergrovy drobnosti z op. 150 pro housle a varhany, v nichž ovšem varhany znamenají více než pouhý průvod, mohouce rozvinouti všechnu barvitost svého rejstříkového apparátu, zvláště když varhaník nemusí tlumočiti sílu tónu k vůli houslím (a jadrný, klidný tón je právě velikou předností koncertistky~. A tak mohl se Wiedermann ukázati cele až zase v posledním čísle pro-gramu (patrně příležitostně voleném) — vánočním koncertě K. A. Fischera, poměrně málo příležitosti popřávajícím k úpinému rozvinutí vyšší varhanní virtuosity. Skladatel vystihl se zdarem vánoční ráz skutečným pastorálním založením celé skladby (spíše ne2 Rheinberger ve svém Pastorale) a přibírá tudíž nadbytečně a neslohově v poslední větě koncertu kvartett žestových nástrojů s tympány, aby zanotoval v pouhé harmonisaci vánoční píseň »Narodil se Kristus Pánu, jejíž motivy však dříve ani potom thematicky šířeji rozvedeny nejsou. Ms. Varhanní koncert a chrámová produkce v Holandsku. Orgelinwijding en bespeling in de kapel van het R. K..Jongensweeshuis, Lauriergracht 105, door den zeereew. zeergel. Pater Dr. Caecilianus Huigens O. F. M. op zondag 28. november 1915 s middags te 3'/4 uur. Programma: Hymne van het H. Sacrament. Preek door den zeereerw. zeergel. Pater Dr. Caecilianus Huigens. Antifoon. Magnificat. Antifoon Alma. Tantum ergo. -- Orgelbespeling: 1. Praeludium und Fuge in E (klein) M. Brosig. 2. Cantabile C. Franck. 3. Fuge in E (groot) M. Reger. 4. Intermezzo D. von Antalffy. 5. Praeludium und Fuge in C (groot) J. S. Bach. 6. Adagio J. S. Bach. 7. Fantasie. J. S. Bach. 8. Zwei Charakterstiicke R. Dittrich. a) Gebet (Preghiéra), b) Klage (Nénia). 9. Toccata (Dorisch) J. S. Bach. — Pozvání zaslal sám virtuos a hudební vědec Dr. Caeciliano Huigens, františkán v klášteře Weert u Roermond v Holandsku. Huigens s vyznamenáním absolvoval vídeňskou konservatoř a byl povýšen r. 1914 na universitě vídeňské na doktora filosofie (hud. věd). Holandsko ho poslalo jako žáka Mocquereauova a výtečného znalce a učitele chorálu, ještě do Vídně, aby pak působil ku po-vznesení zpěvu po celé zemi. Tak pečují v Holandslcu o církevní zpěv, který nám může býti vzorem, bohužel dosud nedostižným. Vysocí hodnostáři církevní a církevní zpěv. Arcibiskup v Dublině vydal rukovět chorálu řehořského pod názvem: »A Gramar of Gregorian Musica (1885), — Světící biskup N i c o l a u s D o n-n el I y v Irsku založil r. 1876 cecilský spolek, k němuž přistoupilo 22 biskupů a 4 arcibiskupové. — Opat emauzský Dr. B. Sauter napsal »Der liturgische Choralp, knihu to, jež zvláště chorál osvětluje se stanoviska liturgického a esthetického. -- Opat P. R a- p h a e 1 M o l i to r v St. Joseph ve Vestfálsku vyniká jako spisovatel v oboru církevní hudební vědy (~ Der gregorianische Choral als Liturgie und Kunstu 1904; :Unsere Lage, ein zur Choralfrage in Deutschland nach der neuesten Kundgebung Pius X. und der Kon- gregation der heiligen Riten-, 1904; »Deutsche Choral-Wiegendrucke-, 1904). — Arcibiskup kardinál Dr. J. K a t s c h t h a l e r v Solnohradu založil r, 1886 časopis ;KirchenmusilsalischeVierteljahrschriftx a na-psal cenné dílo »Kurze Geschichte der katholischen Kirchenmusik-z (1895). * Hudební událostí prvořadovu v Praze bylo provedení Straul,íovy Alpské symfonie v německém divadle řízením Zemlinského, Wagnerovy opery »Valkýra« v Národním divadle pod taktovkou Kovařovičovou a klavírní koncert španělky Careňo. Též mnoho zajímavosti přinesl Historický koncert madrigalů, kde Douša ukázal zvláštní dirigentskou schopnost pro plastiku motivů staré polyfonie a pro uplatnění nálady ve sborech starých mistrů. * t )os. BoŠ, ředitel kůru v Novém Městě n. M. zemřel náhle počátkem února. * Pěvecký kurs král. hl, města Prahy za účasti hudební Budče byl městskou radou schválen a subvenc povolena. V nejbližší době dojde i schválení ministerstva. Městská rada si vymínila, aby nejméně 20 učitelů pražských bylo přijato za posluchače. Předsedou stálého výboru pro pořádání kursu je prof. dr. D. Orel, paedagogickým ředitelem inspektor prof. Švadlenka. Předsedou čestného výboru je náměstek starosty cís. rada Schrbtter. Absolventi kursu obdrží řádné vysvědčení. Přednášeti bude Cmíral, pí. Brambergerová, dr. Bramberger a MUDr. Janke. Zpráva ředitele varhanické školy brněnské na konci školního roku 1914-1915. Talenty hudební, jež v tříleté přípravné době měly uzráti, talenty piné naděje, jásavého rozmachu, osudným zvrtnutím okamžiku vrženy ze své dráhy. Za celé trvání varhanické školy nesešlo se v III., nejvyšším ročníku, tolik snaživých, pilných, chápavých — tolik již těch konců svého školního vzdělávání vědomých — toho uzavírání, splynutí objemné látky učebné vědomých elevů, jako roku 1914-15! Událostem světovým nebylo ovšem možno ubrániti se v učebné síni; jeden po druhém z ní odcházel z určené sféry všeho svého cítění a myšlení a konání. Jistě elevi varhanické školy svou specielní schopností a uměním mohli prospěti hudebním kapelám vojenským, ale z 23 vojenskou službou povinných našich elevů málo jich vřazeno do vojenských hudebních sborů! Stejně prořídly řady elevů v ročníku I.a II.: z kursistů lOměsíčních ani jediný nedostudoval. Zbylí až do konce školního roku elevi, počtem 41, representovali mužský sbor, jenž budil svými pěveckými výkony dobročinnost na prospěch zmrzačených a osleplých vojínů. Varhanická škola tímto svým sborem nabídla se mor. výboru pečujícímu o osleplé vojíny a o pořízení umělých údů vojínům zpívat po chrámech na Moravě při bohoslužbě, u kteréž příležitosti mělo se sbírati na účel dotyčného výboru. Nabídka s díky přijata a když i vys. c. k. ministerstvo povolilo bezplatnou jízdu po železniční dráze, tož s chutí a láskou oddali jsme se této práci. Zpívána byla Fr. Lisztova mše C-moll pro mužské hlasy s průvodem varhan; měnlivé texty mešní zpívány byly chorálně: 1. v Zábrdovicích, 2. dne 24. ledna v Králově Poli, 3. dne 7. března u sv. Tomáše, 4. dne 11 listopadu 1914 u Jesuitů, 5. dne 14. března u Dominikánů, 6. dne 25. března v Králové klášteře, 7. dne 9. května v Blansku, S. dne 6. června v Předklášte~í a 9. dne 30. června v Tišnově. Nasbíraný u této příležitosti peníz, na 1000 K, byl obětí pro-stého, chudého lidu. Neztenčenou horlivostí věnovala se škola výchově hudební svěřených elevů. Jednak stálý a značný počet hudebně nadaných elevů a jednak hledisko psychologické, kterým všechna skla- | ||||
|