|
| ||||
| ||||
|
XLII. CYRILL 35
debná theorie hudební na varhanické škole je vedena, umožňuje tu přísně vědecké sevření všech hudebních nauk, z něhož v pravý čas a pravým výběrem vyplývá praktická stránka výchovy hudební, tak jak ona životními potřebami a povoláním hudebním je dělena: u nás v prvé řadě povoláním varhanickým a řízením kúru, mimo toho ale též zřetelem všech ostatních hudebních povolání. K tomuto vědecl<ému sevření všech hudebních nauk musí spěti komposiční škola, jakou v podstatě je naše varhanická škola. Toto učení theoretické nemůže býti nikdy jen míchanicí praktických popisů, v níž není světla poznání. Není ve skladbě vším praeludium, ale jeho posvátné náladovosti šetřím ve vědeckém poznání všeho cítění hudebního; není vším skladba mše, ale nebetyčnost toho díla poznávám v poznání vší skladby. Nevychováváme jen pro omezenost kůru, ale jistě nevychováváme ignoranty církevního umění! sic ! Affekt, z něhož vyplývá hudební motiv, je částí nerozlučnou jediného proudu lidského cítění; nevyznám-li se ve všem tomto proudění, zbují i ve chrámech hudební býlí: slyšel jsem jednou ve chrámu vítat vysokého hodnostáře církevního operním zpěvem »Proč bychom se ne-těšili- ! Varhanická škola v Brně ve škol. roce 1915-16. Z á p i s. Po přijímArích zkouškách dne 16. a 17. září (1915) zapsáno: do I. ročníku 36 elevu, do 11. ročníku 10' elevu, do III. ročníku 5 elevů, do lOměsíčního kursu pro vzdělání varhaníků malých venkovských obcí 6 elevú, celkem 57 elevů. Ubytek elevů oproti lonskému roku je následek válečné doby: odešlo, podle zprávy z konce školního roku 1914-15, třiadvacet elevů za povinností braneckou. Byl by jinak letošním rokem počet elevů dospěl čísla 70. — Učitelský sbor sl v Zábrdovicích. Sbor není úpiný, ale není možnosti jej dopinit, když není dostatek příjmú. Učitelský sbor -nášel prvý rok tíhu finanční: bylo to jeho obětí, aby udržena byla škola varhanická. Ale druhý rok to snášet jde již tíže. Učitelé upadají do dluhů. Jistě nemá to býti jen učitelsi<ý sbor, aby oběti na udržení jediného ústavu pro zvelebení chrámové hudby a vzdělání dorostu hudebního přinášel. Obory vyučovací jsou přikázány jako• jiná léta: Nauka o harmonii, o sčasování, improvisace: učí ředitel L. Janáček. Hra na varhany, zpěv, hra číslovaného basou: učí prof. B. Holub. Hra na housle: učí prof. Malý. Hra na klavír: učí prof. sl. Dvořáková. Liturgice učí p. A. Zelníček. Při vyučování hře na varhany vypomáhá p. R. Kvasnica. Dúležitý obor hudební psychologie, didaktiky a paedagogiky převzal po povolaném k branecké službě prof. M. Balcárl ** Nový pohřební řád pro generální vikariát pražský byl v lednu vyhlášen a platnost jeho c. k. místodržitelstvím ústavům pohřebním oznámena. Jímmá býti více zdůrazněn církevní ráz pohřbů katolických obřadů. Chrámový sbor uznán zde za činitele jedině oprávněného a podstatného. ** Prof. Hanuš Wagner složil předsednictví rakouského hudebně paedagogického říšského svazu. ** V dómě IineCkěm mají být postaveny nové veliké varhany elektropneumafické. Jeden stroj (slavnostní) má být umístěn ve věži, druhý v kůru, třetí poblíže kněžiště. Rozpočet činí 135.000 korun. ** ^m, S. Petr staví školní varhany pro katolické pedagogium ve Sv. Janě pod Skalou a větší pro farní chrám v Plzenci a rozšiřuje veliké varhany karlínské. ** Cvičení hlasové zavedeno na lipské universitě. Zdurazňuje se důležitost hlasových cvičení, pro kněze, učitele (řečníky) důstojníky (velení) a pod. Tytéž důvody uvedla před 10 lety J. H. St. v po-dání k ministerstvu, jímž domáhala se reforem učení zpěvu na středních školách. — Podobné učení za-vedeno i na konservatoři ve Stutgartě. ** Třída IV. České Akademie vypisuje právě ceny 2000 K, 800 K a 500 K pro díla hudební. Lhůta podací do 31. května t. r. — Pro podpory končí podací lhůta 30. dutina t. r. po př. 30. září t. r. — Studijní podpora Kl. Kalašové 200 K. Lhůta podací končí 15. dubna t. r. ** Madrigalový koncert Oratorního sdružení, který 23. ledna uspořádala Jednota hudebních stavu ve prospěch zřízení fondu pro vdovy a sirotky po svých padlých členech vynesl čistých 1200 korun. BIBLIOGRAFIE, Prof. D.. Dobroslav Orel, Modlitby a zpěvy pro střední školy. V. vyd. 1915. Schváleno nejd. k. a. ordinariátem v Praze z 11. listopadu 1915, čís. 12.256, bisk. ord. v Litoměřicích z 6. září 1915 č. 11.345, bisk. ord. v Ces. Budějovicích 7. září 1915 č. 8999 a bisk. ord. v Hradci Králové 10. září 1915 č. 9771. — Výborná tato kniha modlitební a zpěvní, jejímž autorem jest jeden z nejlepších znalcúv a pěstitelů církevního zpěvu, vyšla před kratinkou dobou v novém, pátém vydání. Důkaz to její oblíbenosti, praktičnosti a proto i rozšířenosti. Notace v celém zpěvníku upravena zásadně u všech písní stejná, čehož postrádají všechny ostatní, dosud vydávané zpěvníky. Za základ přijata nota čtvrtová a osminová, jež odpovídají délce prakticky přednášených slabik textových. Mensura sice v základě ponechána u písní v tal ** Přehled časopisů. — Cerkveni glasbenik (Lublaň) č. 1. r. 1916. Držme se nových chorálních intonací a nápěvů. (Fr. Ferjančič.) Pěstování chrámové písně ve škole obecné. (Marie Zalarová.) Něco o moderní hudbě, disonancích a modernistech. (Milan Kalan). Zájmy varha- | ||||
|