|
| ||||
| ||||
|
J
YRI LI~ ČASOPIS PRO KATOLICKOU HUDBU POSVÁTNOU V ČECHÁCH, NA MORAVĚ A VE SLEZSKU ZÁROVEŇ ORGÁN A MAJETEK OBECNÉ JEDNOTY CYRILLSKÉ. ZAKLADATEL FERD. LEHNER. ^ RED. DR. DOBROSLAV OREL. ROČNÍK XLII. Dne 15. března 1916. ČÍSLO 3. >CYRILL< vychází měsíčně mimo prázdniny desetkrát za rok. Roční předplatné 5 K (mimo Rakousko 6 K) jakož i jiné peněžní zásilky buďtež zasílány na O. J. C. v Praze 1370-I1. — Reklamace nefrank. a inseráty administrátor B. K a šp a r, řed. kůru, Smíchov č. 1294. — Veškeré rukopisy a časopisy na výměnu přijímá redakce >CyrillaQ v Praze-V. č. 133. — Redakční sbor : za D. J. C. v Č. Budějovicích K. B oček; za D.). C. v Praze prof. Dr. F r. S t e j s k a 1, Král. Vinohrady ; za Litoměřice J. C. S y c h r i, Ml. Boleslav; za Olomouc A. P a r m a, farář v Rešově; za Brno O. N ecid, farář v Lednici u Břeclavě ; za Slezsko prof. R. Wúnsch, v Mor. Ostravě. NAŘIZENÍ nejd. k. arcib. konsistoře v Praze o odebírání časopisu ,CYRILL" na včet zádnšnihojmění je a8. ledna 1909 tis. 16.587, nejd. b. konsistoře v H r a d c i H r á 1 o v é z 21. ledna 1909 č. 1225, nejd. b. konsi- stoře v L i t o m ě ř i c í c h z 15. února 1909 č. 975 a nejd. b. konsistoře v Č. B u děj o v l e í c h a 16. února r. 1909 č. 4, povolení nejd. b. konsistoře v Olomouci předpláceti čas. „Cyrill” z kostelmho jmění je v „Acta Curiae Archiegiscopalis Olomucensis čís. 3, 1909, str. 44. Nr. 4308”, povolení nejd. bisk. konsistoře v H r n ě v „Acta Curiae čís. 11, 1913, VIII., str. 179” a svolení pro farní kostely pod patronátem seměpan- ským a náb. matice výnosem ministerstva kultu a vyučování s 6. března 1912 čís. 872. Příloha k č. 3.: Jan Ev. Zelinka, Trojhlasé sbory k pašijím na Květnou neděli a Veliký pátek. DR. AL. HNILIČKA: v Bohuslav Cernohorský. Nejvrcholnější fáze hudebnictví českého XVIII. věku vytýčena jest v hlavních před-stavitelích: J. D. Zelenkovi, W. Stamicovi a Boh. Černohorském. První proslul hlavně jako velký mistr liturgické hudební skladby, druhý jako zakladatel školy symfoniků mannheimských, a třetí jako zakladatel slavné školy kontrapunktistů českých. Všichni tři zrodili se z ducha doby a poměrů, jaké za jich časů byly dány a vypracovali se v nich na velikány hudební obdivuhodné tvůrčí potence. Zelenka a Stamic, kteří jako hotoví umělci žili stranou českého hudebního života a stranou současného téměř živelného jeho proudění. stojí hlavní činností svou na půdě cizí. Za to Černohorský, naleznuv v cizině zdokonalení hudebního takového, jakého tam hledal, věnoval své nejlepší síly své rodné zemi. kde probíhala další jeho činnost. Zájem Cernohorského o rozkvět hudby své domoviny a vztahy jeho k ní zasáhly plodně takřka přímo do jádra vývoje našeho umění hudebního v první třetině XVIII. věku. Cinnost jeho v našem hudebnictví byla dalekosáhlá: působilf tu jako vynikající umělec výkonný a tvůrčí i jako znamenitý theoretik a pedagog tou měrou, jako nikdo jiný před ním. Černohorský vším tím, co pro naši hudbu znamená, jest jedna z největších postav hudebnictví našeho XVIII. věku a zároveň nejzajímavější, ježto dá se u něho sledovati, jak svými činy do proudu současného života hudebního u nás zasáhl. Jest proto nejdůležitější složkou celého vývoje starší hudby české, nebof vdechl příslušné době její nový směr, který nalezl u nás mnoho vyznavačů a nalezl časem úpiné nadvlády, takže měl tento směr určující vliv na utvoření dlouhého období, jež zůstalo prolnuto duchem a učením Černohorského. Překvapuje, že právě o tak důležitém zjevu dochovalo se na nás jen sporých a kusých zpráv a že hudební literatura zjevem Černohorského poměrně nejméně dosud se obírala. Nemáme studií o životě Cernohorského ani o uměleckém významu jeho děl. Třeba tedy k spracování důležité této složky hudebnictví našeho dáti první začátky sebráním a shodnocením příslušného materiálu na ten čas dostupného, který — jak se do- | ||||
|