|
| ||||
| ||||
|
40 CYRILL XLII:
zevrubnějších zpráv, ježto se zachovaly z nich jen nepatrné trosky. Nešfastnou náhodou zachvátil požár r. 175412) onu část kláštera sv. Jakuba v Praze, kde nalézala se bohatá sbírka jednak vlastních skladeb Černohorského, jednak i vzácná jeho sbírka skladeb cizích mistrů, která požárem byla zničena. Následkem této zvlášf osudné příhody stala se nám většina skladeb jeho neznámou, dochovalyf se jen nečetné skladby jeho a to tím, že opisem neb tiskem byly rozšířeny a tak před úpiným zánikem zachráněny. Pokud jsme zjistiti mohli, jsou to následující skladby Černohorského, které jsou do-posud známy: Motetto : » Laudetur Jesus Christus«, pro smíš. sbor s prův. houslí, altové violy, tenorově violy a kontrabasem, jehož výtisk (tisknuto: Praga in magno collegio Carolino, typis haeredum Labanianorum, per Adalb. Wilh. Vessely, factorem) chován jest v zemském museu. P ě t f u g pro varhany otištěné Píčem v Museum fiir Organisten str. 22-23, 27, 84-85, 87, 96-97. Dvě fugy pro varhany (D dur a Gis molu jež z rukopisu Černohorského opsal r. 1905; dr. Jan Bramberger na své studijní cestě po knihovnách německých. »Regina c o e 1 i« pro soprán, cello solo a varhany; nalézá se v starém archivu proboštského chrámu v Mělníku. Motetto: »Quem lapidaverunt Judaei orantem«, chované v archivu kláštera Strahov ského.") Motetto : » Praecatus est Moises« v archivu kuru metropolitního chrámu sv. Víta. Ukázky Litanií Černohorského byly vystaveny na výstavě Marianské v Praze asi před 5 léty pořádané (dle tehdejšího katalogu). Tyto jsou celkem všechny dodnes zachované skladby Černohorského. Bohužel příliš skrovný to zlomek skladeb, v nichž uložen pro nás hudební odkaz Černohorského, o kterém berlínský univ. prof. H. Kretschmar napsal v dopisu O. Schmidovi, autoru známé monografie o Černohorském :14) »Tof jest český Bach«. Nezbývá tudíž než synkreticky seřaďovati charakteristické znaky tvorby Cernohorského v dochovaných těchto zbytcích se jevící a vyhledávati je ve světle činnosti žáků jeho, která podává obsáhlejší substrát pro poznání zásad a způsobů jeho utněleckého tvoření, jak žáky jeho dále přejaty byly. Rozborem příslušných prací teprve zvíme, kterak česká hudba vlivem Černohorského byla přjvedena k nové platnosti a tím do kolejí další kultury. Černohorskému, jehož školou prošla většina současné skladatelské generace, patří zásluha, že byl původcem tohoto přičleňovacího směru a spolu centrem jeho, v němž sbíhaly se a vrcholily u nás všechny činy na poli hudby. Učený a důmyslný mnich minoritský, zasvětjv celý svůj život vážnému umění hudebnímu a obeznámiv se dokonale s nejlepšími jeho květy v Italii, tehdy nejvlastnějším kraji růstu, jeho dlouholetými seriosními svými studiemi, které tam konal, dal u nás první pevnou základnu pro všecken další pokrok a rozvin hudby. Jalto muž dalekého rozhledu a obsáhlých odborných znalostí šířjl učení nauk hudebních, které jeho žáky pak po širých vlastech našich bylo rozseto. Cernohorský svou učeností, spontanní hudební vnímavostí a tvořivostí nadán, obrátil na sebe pozornost všech našich kruhů hudebních, vynikaje stejnou měrou jako theoretik a učitel i jako varhaník a tvůrčí umělec.') Černohorský to byl, který jako pronikavý znalec hudby domácí i široké současné kul-tury hudební prvý u nás aktuelně zasáhl do domácích tradic hudby a jako nikdo jiný před ním položil základ celému velkolepému rozkvětu staré české kultury hudební. Ne neprávem krajané a dobrodinci. Gluck po celý svúj život v mluvě přimísoval češtinu a nepřivedl to nikdy ku správné němčině. (Pohl, Beeth. Jugend str. 391) . 12) Z jakých pramenil Ekert ve svých »Posvátných místech král. hl. města Prahye svaz. I. na str. 438 poznámku svou o požáru tom čerpal nedalo se zjistiti. 1' ) Skladba tato umístěna je uprostřed kratší skladby X. Brixiho na začátku a na konci připsané (ne-známo kým),kdež jest poznamenáno: »Der Mittelsatz: Quem lapidaverunt Judaei orantem ist.konponirt von Bohuslav Czernohorsky, Minoriten in Prag gegen Anfang des 18. Jahrts., was bezeugt eine eigenhándige Anmerkung des Joh. Ant. Koželuh in jenem Exemplare, dass beim Chor des Prager Domes aufbewahrt wird. (Exemplář tento však — jak jsme zjistili —již více se tam nenalézá.) 14) »Musik und Weltanschauung.« Die b&hmische Altmeisterschule Czernohorsky's und ihr Einfluss auf den Wiener Classicismus mit besonderer Berúcksichtigung Franz Tuma's, vyd. v Lipsku u Herm. Seemana nást. 1901. 1') Dlabač, jenž jediný nám zachránil poněkud bližší známost o Cernohorském, dokládá o něm výslovně: »Er war zu seiner Zeit einer der beriihmtesten Tonkůnstler Běhmens und-der stárkste Organist.« | ||||
|