|
| ||||
| ||||
|
42 CYRILL XLII.
kultury hudební."') A tu na přechodu starého vývoje k novému u nás vlivem Černohorského oplodněnému ruchu umělé hudby je to onen zvláštní typický rys jeho tvorby, kterým se vy-značují kontrapunktické naše skladby z této přechodní doby pochodící. Žel, že pro nedostatek obsažnějších zpráv o Černohorském a zejména o jeho vlastním vzdělání hudebním není umožněno obírati se problémem, iak týž -- třebas pod rukou vlašských theoretiků vzdělán — ve vlasti své vlastním působením vypracoval se na podkladě za jeho doby již as dosti zapadlých forem předchozích našich mistrů samostatného svého založení umělecltého, jehož ideový obsah udržel život příštích našich generací hudebních v soustavném rozrůstu a že možno ohledně dotyčné složky jeho působení jen všeobecné zhodnocení vysloviti. Lze tudíž k objasnění těchto otázek jen dle_dochovaných a dosud známých úlomků děl jeho -- vlastně tedy pouze dle torsa tvorby Cernohorského°') - ve spojení s tvorbou nejčelnějších žáků jeho na sloh a vlastní hodnoty, jež díla tato vykazují, usuzovati a záleží pak touto synthesí celkové této tvorby na podkladě soudobých poměrů nalézti žádoucí směrnici ku zcelení a kritickému zpracování této periody, v niž spadá celá řada českých kontrapunktistů. Důsledkem uvedeného lze tedy mluviti o české škole kontrapunktistů XVIII. věku. Toto složení plodů starší hudby české nedošlo dosud v hudební literatuře toho povšimnutí jakého zasluhuje, ježto čeká dosud na probadání systematické-a kritické zpracování."") Ze školy výše uvedené prosluli nejvíce: Jan Zach — dle pořadí chronologického nejstarší a zároveň nejnadanější žák Černohorského -- narozen 13. listopadu 1699 v Celakovicích. Působil jako varhaník u sv. Haštala pak u sv. Martina. Znepokojen a roztrpčen nad tím, že bylo jemu jako nejzpůsobilejšímu odepřeno žádané jím místo varhaníka u sv. Víta a uděleno žadateli méně způsobilému, opustil Cechy. Stal se pak kapelníkem arci-biskupa Mohučského, který seznav jeho neobyčejnou schopnost, trvale ku svému dvoru jej upoutal. Zde napsal Zach nejlepší své skladby. Složil početné skladby kostelní, komorní a koncertní, z nichž tiskem vydán klavírní koncert ve Spýru r. 1766. Dle zkazek Wurzbachem (díl 33 na str 316 seq.) zaznamenaných z nešfastné lásky sešílel a konec svého; života zažil v Bádenském ústavu choromyslných v Bruchsalu, kde roku 1773 zemřel.13) František Tůma nar. 2. října 1704 v Kostelci n. Orl. Vycvičil se hudbě nejprve doma, pak ve skladbě u Černohorského. Záhy odešel do Vídně, kde dále se vzdělával u Fuxe a působil pak jako skladatel při dvoře císařovny-vdovy Alžběty. Od r. 1768 uchýlil se do kláštera premonstr. v Gerasu v Dol. Rakousích, kdež napsal mnohá z nejlepších jeho děl (Responsoria). Zemřel v klášteře Milosrdných ve Vídni na podzim r. 1774.=') Josef Seeger, nar. 21. března 1716 v Fťepíně na Mělnicku. Na rozdíl od Zacha a Tůmy, kteří po svém zdokonalení hudebním u Černohorského přesídlili do ciziny a vývoji naší hudby byli vzdáleni, zůstal Seeger po celý svůj život v Cechách, napsal množství vý- 20) Tento typický znak spatřujeme ve stylisaci děl kontrapunktických Cernohorského, která přes všecku železnou logiku a plynulost složitých útvaru kontrapunktických v provádění hlavní hudební myšlenky, náhle přechází v myšlenku odbočnou, dále v bohaté stavbě a lapidálním spádu jeho myšlenek a v hudební svěžesti jejich. -') Zdá se, že není vyloučena možnost nálezu dalších skladeb Cernohorského, než na ten čas jsou známy. Dlužno tak aspoň souditi z toho, co udává Dlabač při životopisu Fr. Haase (na str. 532.), který se narodil r. 1753 a o němž Dlabač dokládá: ~Als Minorit lehrte er in verschiedenen Klustern seines Ordens als Prediger, dann kam er nach Prag, wo er sich besonders auf die Musik verlegf und die hinterlassenen Meisterstiicke des beriihmten Bohuslav Cernohorsky studiert bal .; . « Z toho údaje vidno, že i po požáru kláštera minoritského v Praze pozůstalo tam s dostatek skladeb Cernohorského, z nichž studium jich bylo možno. 22) K této práci bude moci býti zdárně přikročeno až po náležitém vydání skladeb příslušného oddílu časového. Pokud jsme zpraveni, má p. ředitel kůru v dómě u sv. Víta K. Douša připravena úpině k edici Černohorského =Laudetur Jesus Christus><. Zachovo »Stabat Mater« a některé skladby Tumy. V zájmu věci jest, by rozhodující kruhy svým vlivem edici zmíněných děl podporovaly a co nejvíce urvchlily. 13) Některé zprávy o jeho skladbách přinesla >,Hud. R.« roč. 1911 na str. 368. '') Vzhledem ku výroku často o Tumovi se vyskytujícímu, že vrstevníkem platil za: Aeinen Deutschen von echtem Schrott und Korn< (srov. čl. »Deutsche Tonkunst in B&hmena v =Deutsche Arbeit- r. 1900 na str. 255.) uvádíme doslovný zápis matriční jeho narození, který dle křest. matriky fary v Kostelci nad Orl. z let 1690 — 1724 fol. 86. zní: =Dítě Franz Ignacius Antonín, rodiče pan Wenzel Tuma ten zcas varhaník Kostelecký, matka Anna, kmotr p. Nykodým Okurka, p. Piveczko Wáczlav, pí. Kateřina manželka p. Wáczl. Stambera 2. Oktob. z Kostelce,« ježto jest dok;adem zajisté pádným ku rozptýlení všech pochybnosti o jeho puvodu. Jinak odkazujeme na biogr. staf Pelcla "Abbildungen), Schallera (Topogr. str. 239) Mikovcova Lumíra« roč. II1—165. Dr. Batka ve své studii: DDeutsche Tonkunst« (»Deutsche Arbeit« 1900 na str. 255.) poukazuje k tomu, že Mozart horlivě studoval církevní skladby Tůnovy a je Lipskému kantoru na škole Tomášské Dolesovi nejvřeleji doporučil a že z těchto Ambros mši z E-moll a z U-moll zvláště vysoko cenil. Výbor z různých skladeb Tumových vydal Otto Schmid ve třech svazcích ve sbírce :Ausgewáhlte Werke von Franz Tuma« (vyd. v Lipsku u Breitltopfa a Hártla.) | ||||
|