|
| ||||
| ||||
|
— 4 —
Účel časopisu jest mnohonásobný : 1. Šíření pravých náhledů o hudbě církevní. Jaká má býti hudba církevní, aby posloužila Církvi, umění a svétu ? Co se má odstraniti? Čeho docíliti třeba? Jakými prostředky? Ideál chceme vystaviti čisté hudby chrámové, který v život uvésti všech řiditelů kůrů svatou jest povinností. Boj vypovídáme zloiádům zahnízdivšíul se v stáalcíclt Bohu posvěcených, na jichž odstranění ustavičně budeme naléhati. Co věkové zavinili, nelze ovšem odstraniti za jednu noc. Toho však nikdo nežádá. Pracujme poznenáhla, ale vytrvale ! 2. „Cecilie” jest veřejnou hovornou, otevřenou všem přátelům čisté ltu+lby církevní. Nám jest vzájemně seznámiti se a spojiti k společnému dílu. Proto obracím se k velebnému duchovenstvu, ředitelům kůrů a přátelům hudebního umění církevního vůbec, aby zkušenosti, návrhy, rady i stesky zde pronášeli ku vzájemnému poučení a možnému odpomožení. 3. „Cecilie” bude rozmlouvati o všech částkách k hudbě chrámové se vztahujících a o všech druzích zpěvu církevního. Sem náleží tedy : jednotlivé částky bohoslužby, mše, nešpory, litanie atd., skladby mistrů starých i novějších, chorál aregoriauský, zpěv vfcehlasý i zpěv lidu v jazyku mateřském. „Cecilie” bude odporučovati skladby vynikající přesnosti církevní pro sbory slabší i vycvičené, b u d e o d b ě r a t e 1 ů m p o s k y t o v a t i přílohy hudební ze všech oborů církevního zpěvu prozatím šestkrát do roka, bude-li však počet předplatitelův jen poněkud příznivý, ku každému číslu. d. „Cecilie” neopomene všímati si také hmotného zaopatřeni řiditelů kůrů. Každý dělník hoden jest mzdy své. Jsou chrámy chudé, netnajicf dostatečného záduší. V osadách takových vyskytnou se zajisté dobrodinci, kteří nápomocni budou, aby hudebniny potřebné zakoupily se a práce cvičitelův odměněna byla. Vyskytuji-li se ve všech osadách křest;ané obětovnf, kteří na zřízení náčiní kostelního ochotně přispívají, zdaž péče pastýřská horlivého kněze nepomůže i těmto nedostatkům ? Jsou však též chrámy dostatečné záduší mající. Necpi; tedy přidají na oslavu služeb Božích. Čím mnedle oslavuje se bohoslužba vznešeněji ne-li zpěvem církevním ? Pěstujme tedy snahou společnou vznešené dílo důstojného zpěvu ehramového. Má zajisté krásný zpěv církevní moc kouzelnou, která i ledové srdce zahřívá a mysl chladnou povznáší. Pracujme a Pán Bůh pomůže! Lehna. Doba přípravní na reformu zpěvu církevního a osud Jednoty Cecilianské. Smér světácký nynější církevní hudby odsuzuji již veškeří umělcové hudební. Theoreticky jest odsouzen, jedná se o praktické odstraněni. U nás zejména přičísti lze zásluhu několika mužům v uméní hudebním věhlasným, kteří neohroženě proti proudu pracujíce, počali ukazovati, do jakého bahna zabředla nynější hudba chrámová. První krok učiněn zajisté od „Jednoty přátel pro zvelebeni hudby církevní v Čechách” vydržováním varhanické školy vlasti naší tak veledůležité. Také „Iofínskou akademii” nelze pominouti mlčením. Slovutný dr. A m b r o s literarními pracemi začal poutati pozornost na důležitou otázku. Malý ]~lášternf kostelu sv. Josefa na Poříčí stal se asylem nejvelebnějších skladeb starocfrkevnfch. i niční milovný mecenáš P. B a r n a b á š W e i s z, superior řádu kapucínského, poskytoval hudby milovnému obecenstva v pašijovém témdnu pravé pochoutky výtečným provozováním slavných dě1 církevní hudby italské zlatého věku. 7 mužů, kteří skladby řídívali, sluší jmenovati výtečného I~ r e j č f h o, jenž svého času v době ovšem ještě příliš nepříznivé vydávati počal časopis „Cecilii” pro hudbu církevní, energického Mayera proslavivšího se provozováním památné „NIissa Papae blarcelli” a j. Později slýchali jsme přednášky nadšené dra. Ambrose spojené s produkcemi řízenými di-m. Lud. Procházkou, jenž také samostatnými koncerty v „Umělecké besedě” a ve dvoraně Lofínské seznamoval obecenstvo se znamenitými plody staré hudby posvátné a tím prakticky ukazoval na ohromnou mezeru, která dělí skladby klassické od novomodnfch. Odborné časopisy „Hudební Listy” a , D a l i b o r " šířily pravé náhledy o církevní hudbě tou měrou, že již před dvěma lety pomýšleno na zařízení veliké Jednoty pro hudbu církevní, která by se rozvětvovala po Čechách, Moravě a Slezsku. P. P a v e l K ř í ž k o v s k ý jal se reformovati hudbu církevní v Brnč, později v Olomouci, | ||||
|