|
| ||||
| ||||
|
— 15 --
Pęstování zpevu církevního. diecése Budęj oviclíé. Z Tábora. nastudovali se zvláštni chuti a pietou A. Ga- V minulém adventę obmezili jsme se na brieliovu : „Missa brevis”, o jejímz neodola- opakováuí novę nastudovaných skladeb majíce telném pűvabu a zbozné kráse nebudu znovu na pamęti pravdivé: Repetitio mater studio- slov šíriti. Popsalti jste ji sám. Ctvrtou nedęli rum." Toplatí zvláštę o ceských litaniích lore- a na den nejsv. jm. Jezíš zpívali jsme téz tanských, do nichz teprvé pri druhém provozo- graduale a communio dle sv. rehorského chorálu vání 8, prosince nálezitę jsme se vzili a je a hodláme i budoucnę jiz vzdy tak ciniti. — pochopili, tak ze jsem byl s provedením ten- Bohuzel bylo nám v té dobę jiz vykonati tokráte zcela spokojen. i skutek krestianské lásky na pocest jednomu 0 nedęlích adventních opakovali jsme clenu tklivým ctyrhlasným Libera" od IIallera Haslerovu ,missa seeunda", jez zűstává vzdy (12 príl. Wittovy ,Mus. sacra" z r. 1874). milou. Ano cím více se provozuje, títn mi- Mohu tentokráte s potęšením zaznarnAnati, lejší se stává. III. ned. vdęcnou mši Stehieovu: ze témęr všickni clenové našeho sboru s ne- „I,aetentur coeli”, v niz treba však poopraviti všední pílí a chutí potrebných zkoušek vzdy se ponękud vadnou deklamaci tetu. IV. ned. úcastnili. Kéz by bylo tolik casu a hudebaého Skuherského mši vin honor. s. Ferdinandi". materiálu, co chuti a lásky k této umęlecké 0 Sylvestru : „Tedeum” Wittovo op. 15. vznešené práci, jez sama sebou jímá, šlechti Na den nejsvęt. jmena Jezíš novę jsme a povznáší! K. Mosaika, Zvýšené slazné reditelű kűrű. Prihlízejíc k dra- v kostele na kűru a byl mrtev. Neboztík narodil hotę ny)ięjší sliledala męstská rada prazská, ze se ve Velké Lhotę u Pencic a jsa Bohem vý- sluzné reditelű kűrű a varhaníkű v prítomných po- tecnými vlohami obdaren, oddal se, odbyv studia męrech nedostacuje a proto stalo se usnešení, zadati v Olomouci, s velikou oblibou stavu tęzkému, stavu na príslušné úrady, aby plat reditelű kűrű a varha- ucitelskému. Zastával tento úrad svűj od r. 1824 níkű na patronátních kostelích primęrenę zvýšen byl. vzdy co nejsvędomitęji. Neopomíjel nikdy vštępo- Męstská rada zároveń navrhuje, aby pri farních vati hned v útlá srdeęka dítek láska k Bohu, cír- chrámech Pánę sv. lIaštala, sv. Petra, nejsv. Trojice kvi a vlasti, sám jsa horlivým katolíkem a nezišt- ve Spálené ulici a v Podskalí ustanoveni byli ným vlastencem, jakoz i podporovatelem literatury zvláštní varhaníci s rocním platem 200 zl. — Tako- naší. Nejprvé zastával své místo jako výpomocný uci- vé úpravy slouzí męstské radę ku cti a chvále. — tel a provisor v HrubýchjPencicích, Zdounkách, Hru- Zádostivi jsme, zda-li kdy k tomu dojde, aby také bém Újezdę, ve Veselícku a pak v blízkých Dra- jednou konecnę v Karlínském chrámu Pánę sv. hotouších'po 1 /2 roku, odkud se za samostatného Cyrilla a Methodęje, prostornęjším nad ostatní ucitele dostal do Milenova. Po dvou letech udęlena kostely prazské, otázka kűru slušnę upravila se. mu pak byla škola drahotoušská, kde na 24 Karlínský kostel uea,4 totiz aá dosud skutecného let jako naducitel a reditel kűru k všeobecné spo- reditele kűru, nýbrz pouze p r o v i s o r n í h o var- kojenosti svých predstavených a farníkil povinnosti haníka, který v jedné osobę jest zároveń p r o vi- své konal. Neboztík náš nezahálel nikdy, nechodil sorní m reditelem Vira. Za obojí úrad vyplácí a nelítal od zábavy do zábavy, od jedné hry do nábozenská matice 200 zl. rocnę, tedy zrovna tolik, druhé, ale prázdného casu svého k šlechetnému a mnoho-li má v Praze mladík z varhanické školy dűstojnému pouzíval zamęstnání a sebe vzdęlání, vyšlý za hraní varhan. Z ceho mají se porizovati ríkaje : „clovęk se nikdy nepreucí.” Nejvętší zá- potreby kűrové ? Kűr chrámu Pánę sv. Cyrilla a libou a zábavou byla mu hudba a zpęv a sice ko- Methodęje v Karlínę postrádá kromę jiného az do- stelní; on to byl, jenz poprvé vyhostil poznenáhla sud na prosto sbírky kostelních dęl hudebních, ne- z chrámu všeliké zatácky a svętské divadelní nápęvy. maje hudebnin v cenę ani — jediného halíre. V jeho duchu pokracuje nástupce jeho nynęjší p. Vše zűstavuje se soukromé snaze, tak jako by pri- naducitel v Drahotouších J o s e f B a r b í r, ovšem męrená oslava sluzeb Bozích zpęvem liturgickým a jak nám slyšeti jest s mnohými prekázkami, však umęleckým nebyla ani podstatnou a nezbyt- s dobrým výsledkem. V úradę svém sestárnuv a nou cástkou slavné bohosluzby, nýbrz takrka o sví j zrak se pripraviv myslil neboztík pouhou toliko libűstkou jednotlivce a soukrom- na odpocinek. Poslední męsíce zakoušeti musel ale nou zábavou na zazehnání dlouhé chvíle. od mnohých pánű męštami z Drahotouš snad Zemrel v pavoiání. „11las°' prináší následující z vdęcnosti trpkých dnű. To ho nemálo bolelo. utęšený obrázek zivotopisný vzorného reditele kűru a V tichosti a rád vystęhoval se z Drahotouš. Prišel ucitele : Na den sv, trí králic náhle ochrnutím k nám a my s radostí jsme starecka prijali. Pohrbu plic zemrel velezaslouzilý a vűbec ctęný Fr. Z a- úcastnilo se cetnę ucitelű a mnozství zdejšího va di1, pens. naducitel a reditel kűru. Ráno pred obecenstva. Cest budit jeho památce a pokoj jeho xapocet{u4 hrubých sluzeb B. spadl de sedadla svého popeli l” — Jali Zil, tak zemrel. | ||||
|