|
| ||||
| ||||
|
Vychází vzdy r Jen frankované listy
5. kazdého męsíce. ` prijímají se. Rukopisy redakci za- slané nevracejí se. Predplatné, f C E C 111 Em ez ciní Dopisy, týkající se J j redakce, budtez za- poštovní zásylkou Casopls sýlány franco na celý rok. r. m. z1.2, f pro katolickou hudbu pos~~tnou Ferd. Lehnerovi na pűl Teta 1, ~ v Karlínę, císlo 234. prijímá pouze na je- v úeehácti, na Moravę a ve Slez-,ku. Reklamace zasýláuy dnu z tęchto dvou dob budtez do expedice administrace Majitel, vydavatel a redaktoa ; v Praze, v Karlínę, v Karlínę, císlo 234. ~ERDINAND ~. ~EHNER, Anenská ul. c. 144. Císlo 4. V Praze, dne 5. dubna 1878. Rocník V. OBSAH : Varhany votivního kostela vídeńského. — Dlosaika, — Hudební príloha 4. Dlissa vSalve Feginaa. — varhany votivního kostela vídeńskéhoA Napsal dr. Karel $cc!csleithraer. Bohatý, skutecuę monumeutálni kostel bez ohledu, je-li práce dobrá, ci-li nic. Proto Spasitele má také vc vuitrku dűstojnę býti však téz postrádají ve svém umęní oné zruc- upraven. 0 varhanech, které jednou v pro- uosti a zkušenosti, která nutnę se musí pred- storách tęch ozývati se budou, lze jiz z predu pokládati, aby jim s úpinou bezpecností svę- tak tvrditi; z~3 dílo stejuorodó bude s podivu- riti se dalo vyvedení díla tak znamenitého. hodnou budovou, za to rucí usporádání ce- Varhany chrámu Spasitelova nejsou predeo lébo stroje, jakoz i známá porádnost a svę- takovým predmętem, na nęmz by varhauár domitost firmy. teprv pokusy ciniti a praktickou zrucnost Jest nevšední zásluhou jednoty stavební, zjednávati si męl. zejmena pak dűmýslného stavitele kostela, ze Ac od r. 1869, kde ponejprv pocal jsem u volby varhanáre upustilo se od zásady, aby v tomto listu bojovati s panujícími nešvary jen rakouští umęlci povolávali se k vyvedení varhauárskými, v techuickótn vzdęláni rakou- stavby, i vnitrní úpravy. Umęlecký jemnocit ských varhanárű pomęry o nęco se zlepšily, Ferstlűv dovedl i zde posoudíti právę pomęry zűstávají tito prede az do dnešního dne valnę stávající. Rakouští varhanári s nepatrnými vý- pozadu za nęmeckými kolegy svými. Zejmena minkami nemohou se az dosud chlubiti ani stej- platí tak o hudebním vzdęlání, které ným s nęmeckými kolegy theoretickým názorem, od kazdého mistra varhauái~e uutnc vyza- ani vędeckou a technickou znalostí toho umęní. duje se. Jemného, cviceného sluchu, jakoz i Ac vyskytuje se v Rakousku, jak podotknuto, pravého, huclabuího úsudku o barvę a sílo nękolik cestných výminek, ac cítá se zde nęco tonové potrebí jest k nejdűlezitęjší právę málo varhanárű vęci znalých a skutecnę do- cásti ntnęuí varhanárského — k intonaci pí- vedných, nelze jich predce z nedostatku prak- štal. Aby tuho dosáhuul, potrebuje varhanár tické zrucnosti a zkušenosti pouziti ku vyve- mnohého cviku a zkušenosti, trpęlivosti a vy- dení díla tak dűlezitého. Nebo takový dovedný trvalosti. Mistru varhanárskému dluzno dále varhanár dává a musí preduost dávati menšímu býti znalcem liry na varhany alespoń tou obcbodu, nez v závod pouštęti se s panující męrou, aby mohl presvędciti se o primęre- konkurenci, která pouze po výdęlku se pachtí, nosti intonace, zda-li totiz intouovaný hlas, 2e nábledy a zásady o varhanech „Cecilií” (viz roę. I[. str. 33., 57, roc. 11I. str. 89., roc. IV. str. 3., roc. V. str, li.) hlásené, nebyly bezdűvodny, svędcí clánek vídcitskélio „Vaterlandu”, který re- daktor v prekladu ctenárstva podává. Pravda pocíná nyní i ve Vírhii všeobeenę právo zjednávati si v obora varhanárském, Mezi hudef)níky vzdęlanými panuje úpiný souhlas ve v -',ech otázkách o hudbę církevní. Yozn• red. | ||||
|