|
| ||||
| ||||
|
-35
vesmęs klassických, celkem se uemęuí, nýbrz 1 a e tem u r i u e a” v nábozném plesání a v uvázení, ze lepšího sotva nalézti by se radostném jásáuí se rozplývá ; drahý oddíl mohlo, kazdorocnę se opakuje. Co letošního „C o n f i t e m i u i” pocínajíc dűrazuým mo- roku poznamenati by bylo lze, jest, ze velebné tivem, jez tenor v jemuém piauu pozvolna zpęvy pri matutinum tenebrarum, responsoria v crescendo vybíhajícím — jakoby z pocátku od mistrű doby klassické, kazdým rokem lépe ve vší pokore, která pozdęji v dűvęru a nastudovány, následovnę i citupinęji a ná- oddanost splývá — prináší, nacez ode všech bozucji preduešeny, a co obzvláštę na váhu témęr hlasű se imituje, prechází na konec spadá, u zbozného lidu vęrícího vzdy víc v celý sbor, jenz mohutnými akkordy pinými oceńováuy bývají. Taktéz „miserere” opako- nadšenosti ideu velikonocní vęrnę tlumocí. Tretí vána z roku 1871, totiz: Gallovo, Allegri-ho oddíl „P a s c h a n o s t r u m”. a konside- a Bal-ho. rací tajemství o smrti a z mrtvých vstání Nez však netoliko figurované zpęvy, i Spasitelovę, v jemných akkordech sobę vede, chorál dochází na Olomuckém kűre kathe- az radostným alleluja spűsobem slavnostným drálnim hojuého pęstování a zdarilého pro- graduale ukoncuje. vedení ; chorál takto zpívaný pocíná se jiz Vítáme v díle tom opętnę v pravdę umę- lfbíti i tęm, kterí do nedávna na nęj nevra- leckou práci domácího mistra našeho, která zili ; coz opętným dűkazem jest, ze dobrá a dobre provedena a silnę obsazena veliký do- ušlechtilá vęc, byti i zvolna, prede konecnę jem uciniti musí. vítęzíc zaslouzeného uznání a patricného oce- MI e provozována iu Domiuica resurrecti- nęní sobę zjeduati s to jest. onis po delším odpocinku Wíttowa „i u h o- Jakozto novinky v repertoiru veliko- u o r e m S. L u c i a e”, offertorium J e r r a nocuím uvésti sluší : na bílou sobotu po t r e m u i t" od Oberhoffra. slavných Laudes prí vzkríšení „R e g i u a P. Krízkovsliého Te Deum, zpívané v so- c o e 1 i” od Foerstera, dílo vzácné a v „Ce- botu po matutiuum, neminulo se opętnę s moc- cilii” dostatecnę jiz posouzené, a v nedęli ným úcinkem, kterého se vzdy skladba ta velikonocní graduale , Il a e c d i e s", od P. u posluchacű tęšila. Krízkovského. Jestiti to velikolepá skladba, Ostatnę pracuje se u nás vzdy horlivę kterou slovutný mistr nedávno byl dokonal. na rozkvętu hudby chrámové a na rozšírení, Psána pro 2 ctverhlasn6 sbory, a vyhovujíc ac cástecnę i teprv na ujatí se hudby po- úpinę textu liturgickému, jest se stanoviska svátné; pravím na ujatí se hudby posvátuG; umęleckého v kazdém ohledu dílem výtec- uebot= jsou dosud lidé, pánové, jimiz ue nej- ným. Prevládajíc slohem pol}-fuuufm, obsahuje menší moc v církvi sv. svęrena jest, kterízto motivy jadrné a zpęvné, plynoucí z nábozné ještę plactivę se ohlédají za nástrojovou hud- uadšeuosti skladatelovy ponorivšího se v ta- bou, na jistá koucertuí (?) kousky nástro- jemství vítęzoslavné doby velikonocní ; vedení jové a bttbnov6 pri jistých prílezitostech, na hlasű plynut a prirozené, jednotlivá místa pr. pri vycházeni z kruchty 1. oltári zapome- veškerého sboru zrovna uchvacující. nouti nemohou a je za úpluc dovolené vy- Rozdęlena jest na tri díly, z nichz první hlašují. Vűci takovým prechmatűm nelze „h a e c d i e s” slavnostným zpűsobem se jinak nezli tesití se blahou nadęjí, ze se predvádí a pri slovech „e x u 1 t e m u s e t prede vrátí jedenkráte staré zlaté casy. Diecése Královéhradecká,. Z Hradce Králové.*) ze uękdo kompeteutucjší této choulostivé, nez však d ti 1 e z i t é otázky se uchytí, a ji na (0 c h r á m o v é h u d b c.) G męsta na- pretres verejnosti polozí. V soukromí cítítnu šeho bylo vašemu listu jiz mnoho psáno nez to v- ichui, hubujeme, navrhujeme, nez však o jednom thematu, u:S,s všechny tízícím, stále n e c i n í nr e zádný rr i c, aby se naše chrá- se potnlcuje, a i já nemohl jsem se dlouho mová hudba totiz ua lepší stupeń, na stupeir odhodlati o vęci té se rozepsati, doufaje stále, nejen slušnosti, ba dokonalosti povznesla. Chrámová hudba, má-li dosíci pravého úcelu svého : srdce a mysli zbozných vęrících *) Byl kdysi v .,echu-' uverejnęn clánek, v chrámę shromázdęnrch k vętší zboznosti který redaktor „Cecilie” si uschoval, a nyní v dobę príhodné jej opakuje. Jest to hlas diecésana po povzbuditi, musí predeNším pűsobiti svou la- opravę hudby kostelní volajícího. I wn. red. hodou, dűstgjuým zbozným slohem a sYuu vo- b* | ||||
|