|
| ||||
| ||||
|
— 42
po kolika stech letech první a jediné vydání v noci, pokud nedosáhne, po cem duše práhue. vytištęno jest v Iiradci Králové. Z toho dalo K predmętu zamilovanómn za dne myšlénky se souditi, ze J. F. Pospíšil vydáuf své uspo- stále zalétají, a v noci, kdyz tęlo odpocívá, duše rádal ze slavných kanciouálű, které tamtéz o ideáleelx sní. A tak duše pracuje stále a na radnici se nacházejí. Męl jsem však stále, s zeleznou vytrvalostí, s vűlí neoblonx- Pospfšila a Škroupa v silném podezrení, ze nou, pokud myšléuka v skutek se neobrátí. první pri vydání lehkováznę si pocínal a Vtęlením myšlénky nastává pak nová utęšená druhý pri hlasu varhan lehkováznému lehko- práce a tak +,o jde v zivobytí dále a dále, váznę vęril. Nápęvy rorátű jsou patrnę sta- pokud v tęle koluje krev a v duši krizují se vęny na základę starých tomu cirkevufch, blesky. Az tepna se zastaví a z ruky práce v chorálech písním predcházejících patrnę se vypadne, jiný se ji uclxopí a duše odejde vidí prechod gregorianského chorálu na pűdu k svým ideálűm, patriti tvári v tvár na pra- národni, chorál antifonu representující jest vzor krásy. prípravou následné písnę v témze téuu po- Byl krásný máj. kracující: v Pospfšilovę vydáni a tudy i ve Krestanstvo královnę máje spívalo chvály. Škroupovę prűvodu urázely mne cizé tony Príroda pozehnání rozlila po luháclx vlasti. dotycným toninám nepríslušné. Męl jsem tudy Pán Bűh tak rozkázal, oba muze v podezrení, ze silnę falšovali, Máj jest svátkem zivota prírody. Já pak prvnf v melodii, druhý v melodii a harmo- slavil právę výrocnici máje a svátku zivota — nisací. lońského pobytu rímského. Byl to v loni máj Chtęl-li jsem tudy pomýšleti na nové a svátek zivota — Pím s Piem IY. a Italie vydání ,Rorate", nezbývalo, nez dojíti ku pra- se svými poklady umęleckými a to v kvętnu. menu a tam presvędciti se o pravdę. Ne- Zivé upomínky vyhánęly v kvętnu z uzavre- vinného podezrívati jest hrích. Chyba napra- ného vzduchu do svęta. Daleko a na delší viti jest ctnost, dobu to nyní nejde. Letos pridány jsou novó Nepodezríval jsem bezdűvodnę, jak po- povinnosti ve správę duchovní, kter6 vízou zdęji dotvrzeno bude. Slovem, — bylo po- na osadu nepretrzitę. S tęzí dalo se zpro- trebí prozatím na týden opustiti Karlín a na- stredkovati nękolik dní pro nutnou cestu do vštíviti Králové Hradec. S úmyslem tím na- Hradce Králové. Vidęl jsem krajinu tu na- skytovala se zárovexi prílezitost presvędciti se posled šestý den po osudné bitvę u Králové osobnę o pomęrech kostelní hudby na sídle Hradee v stavu hrűzném, kdyz na bojišti bylo diecése, v niz velmi horlivę a dosti cetnę pra- ještę vidęti celé spousty války a porázky kr- cuje se na díle reformy hudby posvátné. Co vavé. Vezl jsem tehdáz ranęným na nękolika clovęk vlastníma ocima vidí a vlastníma ušima vozích potreby do nemocnic od výpomocného slyší, to posuzujé nejbezpecnęji. Škoda! ze komitétu karlínského. Maje listiny prošel jsem clovęk na hroudu upoutaný musí zacasté ci- tehdy bojištę celé, do Králové Hradce jsem zýma ocima se dívati a cizýma ušima naslou- se však nedostal. Z pevnosti strílívalo se, chati. Také jinak nemęla duše pokoje. Jest kdyz nękdo prekrocil cáru urcenou. Nyní právę uprázdnęno reditelstvo kűru na kathe- teprv po letech ponejprv jsem se dostal do strálee, — událost to veliké dűlezitosti pro celou męsta za rícelem jiným. Jak lxrűznę tehdáz, diecési. Na kruchtę prvního chrámu diec~ se tak velebnę nyní vypadalo to bojištę, kdyz musí sídliti ,Musica sacra," která vysoko jako v carovném obrazu spatril jsem je ze s kathedrály jasnou, nebesky oslnęnou postavou semiuárské zahrady v lesku slunecním a svou zárí široko daleko ; hlas zpęvu jejího v zelené bujarosti májové. Jaká velkolepost musí býti slyšán az do poslední vísky a ozvęna planiny s tím pozadím hor na vzdáleném obzoru zpęvu musí obrázeti se o stęny i uejmeušílio se vzdnchom mizíefclx ! chrámu, který daleko v tichém zákoutí u pro- Dostalo se mi zde totiz v męstę xítulku stred hor a lesű klidnę ale velebnę k nebi rovnęz pi•íjemného, jak krásného. Vdp. rektor hledí a krízkem na vęzi k nebi ukazuje. Zá- semináre Dr. h'rýdck phjal mne pohostiuuu do doucno bylo vędęti, príznivé-li jest smýšlení semináre s prívętivostí a uprímností, jaká męsta? Zdaz potreba toho se cítí, aby na v diecési všem dobre známa jest, nedopustiv, kruchtu kathedrály povýšen byl umęlec hu- abych jinde se ubytoval. Ve dvore semiuár- debuí srdce ušlechtilého, který jsa mistrem ském stojí nejstarší v Cechách kostel sv. svého umęní, dovede milovati lískou neroz- Jana Nep., zbudovaný ještę nękolik let pred dęlenou dceru nebes — hudbu posvátuou. kauonisací svętce, a po uí bezodkladné posvę- Duše byla pina i jiných myšlęnek neménę dá- cený. Kolem kostela na vršku vystavęném lezitých. Vti•ily myšlénk,q v hlavę, jako ohei rozkládá se seminárská zalirada s tou rozkošnou v roztopené výhni. Kdyz clovęk ji —Hudbu vyhlídkou do otevrené, pozehnané krajiny, na posvátnou -- miluje, nemá pokoje ve dne, ani bývalé bojištę, která odtud celé lze prehléd- | ||||
|