|
| ||||
| ||||
|
-- 43 —
pouti. Nad hroby lisícű rozprostren byl prestanou varhanfci ostudu tropiti mezilirami! nyní prekrásný, zelený koberec. Zemé, která, Sk.ckají ustavicnę linem do reci a do zpęvu, pila krev synű svých, pokryla se svatebním jako prostoreký poštęvácek bez prestání pre- rouchem májovým. Jaké to promęny v zi- rušuje proud reci. Drzeti jazyk za zuby, jest votę prírody a v zivotę národu l Na hrobech mu nejvętším ximęuím. Predehra a d a lx r a zivot, — z krve synű Izvęt. býti musí, aby zpęv męl odstavce, sloka za- Já rád bydlívám v seminárích pomęrű konęenf, lid oddechu. Mezilara jest všal,; ne- patriarchálních. Clovęl: zde títi se býti doma. smy81 a zloMd zároveń. Predstaveni jsou otcové, alumni jsou synové Po lahodné písní kázáni zahrálo, poze- vnímaví, snadno roznícení, dobrému prístupni. hnání potęšilo, píseń Marianská rozveselila. 0 toho krásného vęku prípravného k povolání „Andęle Bozí, strázce műj 1” znęlo na roz- vznešenému 1 Zde príkladem oteűv svých ucí chodu. V ochranę jeho byl ten dnešní deu. se synové otci býti budoucím osadám. Doprovázel vęrnę od rána az do vecera. Díky! Z povinné úctivosti platila první návštęva Klidné jako máj bylo první pűldne otci diccésc, J. M. nejdűstojnęjšímu panu v IIradci Králové. Milý den ukoncen jest biskupovi. Ponęvadz však právę meškal na milým vecerem za zajímavEho hovoru ve spo- letním sídle svém, bylo cestu odloziti az na lecnosti predstavených seminárských a prátel jitro, za to však predstaven jsem byl od vdp. tam se scházejících. rektora generálnímu vikári a dękanu kapr- Casnę z rána zvonek seminárský probudil toluímu, nejd. pánu Janu Raisovi, na jehoz ze sna. Dvanácte let za svého mládi v praz- památkú jubilea právę v prostred kvętna du- ském seminári zvykal jsem poslušným býti cliovenstvo do l:athedrály postavilo oltár sv. jeho hlasu a všech tęch 12 rokű vstával jsem Jana Nep. Jmeniny generálnílio vikáre oslavilo — nerad. To jest ta líná limota v clovęku, knęzstvo votivnfm oltárem jeho patrona. Záci co k zemi táhne. A teu boj ducha s uf trvává a synové ve sluzbę církevní jubilovanému dru- leta, vlastnę bez prestání. Uposlechnul jsem hému otci k svátku jmenin a k svátku jubilea hlasu zvonku. V seminári a v zivotę se musí postavili do kathedrály oltár, aby na nęm poslouchati. Bohoslovci odešli do oratoria. ještę dlouho obcE nejsvętęjší obętoval — za Já za toutéz pricinou do zahrady s tím pre- nę a za sebe, za Církev a vlast. Dojemná krásným rozhledem po krajinę ranním slun- láska! Synovská dűvęra! Dętinná úctivost! cem ozáren(. Miliony diamantű trpytilo se U toho kmeta krásného vzezrení, mladistvG vűkol. Kazdý list a kazdá travicka męla svűj duše, jiuošské horlivosti ucme se my nezkušení, diamant. To bylo lesku a barev! To celé mladší bojovníci cnosti, lásce, zápalu ! Ta- stvoreni se modlilo. Ký div I ze vydychovalo ková návštęva obcerstvnje duši, jako tęlu vzduch svęzí jako balsám. — Dobre jest lahodí za vedra odpocinek v stínu vękové poslouchati hlasu zvonku a poslouchati vűbec! lípy. Dlouho trvala ta návštęva a prede zdála — Pred ocima velkolepá krajina v zári vy- se býti okamzikem. Taková okamziky jsou cházejícího slunce, hned vedle v zahradę na predtuchou radostí rajských, kde jest pouze vršku nejstarší chrám sv. Jana Nep. ! Dobrá vęcnost, ponęvadz cas letem mijf. Svatvecery disposice, kde príroda nadprirozenosti rubu jsou to zivota, kdyz jiz stojíme na práliu svátku, podává. kdes r.ína slunce vychází, aby vice nezašlo. Po šesté hodinę pocala mše sv. Šel To jest ten den vęcnosti, ku kterému jsem slorziti téz. Varhany spustily vázným zde noc pozemská jest prípravou. Štastný rhytmem. Po krátké a primęrené predehre pozemštan, jenz kroky svG tak spravuje, ze zavznr,ls kruchty dvouhlasý sbor piných hlasű zivotem máje bére se od mládi az clo šedin! muzných, Wittova Missa Exultet" rozléhala Bez bouri a bleskű není sice ta pout po- se síni posvátnou. Exultet ! — Zbozný, ale zemská, bourí však vzduch pouze se ocisEuje; primęrenę zbozný jásot mše „Exultet” do- jezero jen na povrchu se kormoutf ; — hlu- provázel mši obętovanou na oltári. Bohoslovci bina duše zűstává nedotknuta. 0 sladký máji zpívali pevnę. Nastupovalo se jistę a urcitę. zivota i v šedinách! Znęlo to muznę a jadrnę. Mil6 bylo prekva- Máj byl. Vecer se nachýlil za milé roz- pení, milejší ještę správnost zpęvu. Nepri- mluvy. Vęrfef královnę máje zpívali písnę pravovaným prednesem výtecné, právę církevní v Marianském chrámu Pánę. Sli jsme, abychom skladby podán jest bezdęcnę dűkaz, ze v se- s nimi zpívali a se modlili. Kostel Panny minári Králové-Hradeckém sídli jiz po delší Marie napinil se vęrnými ctitely Panny a Matky. dobu a pevnę zakotvena jest — ,Musica Zbozné zpíval ten zástup. Zboznę a lahodnę sacra" v nejušlechtilejším smyslu slova. Kdo znęla píseii z úst lidu az na toho varhaníka, by z tak utęšeného zjevu se neradoval? který mi ustavicnę radost kazil a píseń stále Exultet ! prerušoval pitomými mezihrami. Kdy konecnę Nomen omen? | ||||
|