|
| ||||
| ||||
|
-44
Exultetl męlo snad ho~lenz a predtuchou príbuzná. Z duše ani byla mluvena, J4salo býti dne pravę nastávajícího ? srdco nad takovou shodou. Kdys posléze První den platil návštęvę J. M. nejdűstoj- mezi reci vyslovil J. M. nejdűstojnęjší pan nęjšiho pana biskupa. Co príchozí do diecése biskup úmysl, ze zamýšlt po návratu s letošní chtęl jsem si vyprositi u nęho slyšení. Vlak biskupské visitace zríditi diecésní jednotu do Chrástu jede z rána. Po mši sv. dal pro zvelebení a opravu hudby kostelní, jsem se na cestu. Dp. vicerektor byl laskavým tuE zajásala duše radosti nejcistší. prűvodcím na nádrazí. „Exultet !” ozývalo se všemi zilami. Tu Cesta rychle mijela. Na stanici „Chrást” radost slovy vylíciti nélze. Srdce v prsou vystoupil z vlaku ještę jiný knęz. Byl die- bušilo, tváre horely. cesán Králové-IIradecký. Sedli jsme do po- Slyšeli jste, prátelé hudební, ze práni štovního vozu a vozka uhánęl s námi vesele vaše nejvrelejšf stane se skutkem? Le biskup k biskupskému letnímu sídlu. Byl 28. den otec zrídí vám jednotu, po které jste prabli ? kvętna. Rok a den pred tím byl v zivobytí Ze „Mnsica sacra” stojí pod ochranou jeho? mém veliký svátek. Od své rímské pouti sla- Ze ze sídla diecése vyjde proud, který ovla- vivám rímské výrocnice. V kalendári mém zovati bude blahodárnę celou roli hudby po- pribylo nových svátkű. V polovici máje, na svátné po diecési ? Dovedu oceniti vaší radost, sv, Jana Nep. casnę z rána pribyl jsem po- ponęvadz cítím az dosud radost vlastni prou- nejprv do Ríma ; ze nikoli naposled, pevnę diti útrobami duše. doufám. Rok ten pojmenoval bych jménem Nejvrelejšf touha nás všech stane se „Exultet”. Celý katolický svęt putoval k Piu skutkem, a brzy, a bezpecnę! IX., svaté pamęti. Svęt katolický prozpęvoval Výrocnfce svętového „Exultet” se osvęd- tehdáz v Rímę vę~ném své „Exultet”. Dne cila. Pius IX. zehna s nebe. 27. kvętna męla velká deputace rakouská Prátelé hudební ! Pripravujte bezod- slavné slyšeni u sv. Otce. Ponejprv jsem męl kladnę po diecési farní spolky, aby ihned spatriti jeho tvár. Cekaje s rűznojazycnou do zivota vstoupiti mohli, iakmile z vűle a deputaci v audiencní síni vatikánské a roz- rozkazu Jeho milosti biskupské vinnost svou mlouvaje cesky s jistým krajanem s radostí zapoéne jednota diecésní. hlásí se k uám knęz vedlejší osloviv nás Nad celou krajinou a diec6s1 vévodí cti- rovnęz jazykem ceským. Vyslovila se parola, a hodná kathedrálka na návrší stojící, aby odtud s horickým dp, farárem Haklem, jehoz tak „Musica sacra” rozléhala se po celé diecési. dávno prál jsem si osobnę znáti, tiskli jsme Celý chrám dűstojnę v presném obnoveni slo- si ruce. A dnes — jest tomu rok a den — hovém se stkvi; vysoká okna nádherou barev, karlínský kuplan s horickým kaplanem oltáre a kazatelna v úpravę gotické. Odklidilo jedou na poštovní káre k J. M. biskupské. se bez milosrdenství, cím neš>;astný vęk ve- Prirozenou męrou rozmlouvalo se o rímském lebnou svatyni znešvaril. Poslední ozdobu „Exultet.” Byla to náhoda? ci dobré zna- pridá jakozto zavęrecný kámen úpravy vnitrní mení ? Ozvęna-li výrocní katolického ,Exul- J. M. pan biskup sám — oltár sv. Antonína. tet" ? Pred rokem v hlucném stredišti kato- A ku skvostnému daru pridává nyní i d é a 1 u í lického svęta, v Romę svętovládué, slyšení okrasu poslední — krásného stánku Bozího u Otce krestanstva ; — rok a den po tom dűstoj n o u hnclbcc posvátnou.—Aby pak v klidném útulku milené vlasti slyšení u Otce zabezpecena byla v celé diecési, tedy i diecésní diecése ! Ve výrocní den svętového „Exultet” jednotu pro pęstování dűstojné hudby ko- taková náhoda? stelní. Ted` kathedrálka celá ve veškerých od- Livę obnovila se v duši ozvęna lońského vętvích umęni krestanského jedním duchem nExultet". bude provedena. Architektűra s plastikou, Kdyz syn po dlouhé dobę vrací se do malba s posvátnou hudbou zavznf jedním, rodné dędiny, otec sotva s vętší vrelosti uvitá zvucným akordem. Minulost krásu slohovou jej, jako J. M. biskupská oslovila a privítala znešvarující jest skoncena. Všeobecná bar- neznámého knęze. Podivuhodná to povaha l mouie rozléhati se bude pyšným klenutím Spztriš tvár, uslyšíš první slova a jiz se ti velechrámu biskupského. První chrám svętlem zdá, ze cd narozeni jsi jej miloval. Mluvíš bude a vűdcem chráműm ostatním i v oboru k nęmu jako k otci — s dętinou dűvęrou, zpęvu církevního. s neobmezenou láskou. To kouzlo povahy „Exultet” ranní se osvędcilo. Pán Bűh dal. Nedovedu nikdy bez pohnuti vzpomínati A co bylo predmętem hlavním a prvním si na otee Abrahama, s jakou láskou on po- hovoru pri uvítáni a rozlouceni? Musica sacra. cestné pod strechu prijímal. Stával pred Ráno se pocalo a vecer se skoncilo. Jako stanem a uzrel-li v dálce príchozího, naproti hudba nebeská, tak 2ncla ni v duši ta slova mu vycházel, do obydlí svého jej nutil a krásnę | ||||
|