|
| ||||
| ||||
|
— 48 _-.
Arcicliecése Olomúcká. Z Olomouce. odkud zvláštę v nynęjší rozhárané dobę po- moci zdatné nevyhnutelnę jest mu treba. Jest (Písnę ku sv. patronűm ceským.) zapotrebí, aby zvláštę o pomoc vzýval naše Jako Bűh netoliko vęcná pravda jest, patrony ceské, kterízto za drahou svou vlast nýbrz i odvęká krása, církev netoliko uci- a za krajany své u Boha orodují. Podnikli telkou pravdy budiz, nýbrz i pęstounkou a tudíz za krásným úcelem tím, aby se jednak predním vzorem krásy. Církev katolická ode- lidu našemu dostalo písni v pravdę ku zboz- dávna zastrela umęny všeho zpűsobu ochran- nosti povznášejících, velebných, v pravém ným svým ramenem; pod její záštitou nebe- duchu církevní-,n, od slov. našeho P. Krfzkov- tycné vyklenuly se chrámy, balvany kamené skAho zharmonisovaných, jednak abychom pa- ozivly podobami ideálnę lepými, barvami zra- trony své ceské sv. Vácslava, sv. Ludmilu, kűm pozemšEanű odkryt odlesk krásy nebe- sv. Jana Nepomuckého, blahosl. Anezku Pre- štianűv a smęleji nez klenby chrámové, trvan- myslovnu, bl. Jana Sarkanda a predevším livęji nez mramor, ohnivęji nez barva, dojí- naše vęrovęsty slovanské sv. Cyrilla a Me- mavę jako samá hudba slávu bozí od koncin thoda ctili a oslavovali a prímluvu jejich si do koncin hlásá posvátná její poezie — její vyprosili, nękterí vlasti a církve milovníci, písnę. Písnę naše kostelní jsou pravým a vydávati prekrásué písnę ku zmínęným pa- vęrným obrazem té které doby. Tak se nás tronűm našim. Právę nyní se dotiskly po- ze „zlaté doby” literatury ceské dochovaly slední dvę ku sv. Janu Nep. a sv. Cyrillu a ony krásné a velebné chorály staroceské, Methodęji, líbezné to písnę z péra slov. Sou- které nás dosud naplilnjí zboznou náladou a kopa a novę harmonisovány slavným naším obdivem nad cistou a opravdovou náboznosti P. Krízkovským. Jsou na skladę u knihov- tehdejších našich predkűv. Bourlivým pocát- níka ceskoslovanské knihovny bohoslovcű kem stol. 16. zasazena ceskému zivotu rána Olomícckých 100 za 1 zl. 10 kr, franco. smrtná, za neustálého lomozu válecného a Zveme tudiz velb. kuęzstvo a ctih. ucitelstvo drancováni zemę ceské vadlo kvítko za kvít- ku ho,juému odbęru, zvláštę ku dni 16. máje kem na bujném pazitu vlasti naši, a co a 5, cervence. *) tehdá záhuby zniklo, vzalo za své mrazem Jozefínským. Nic nedbáno krásy velebných * Jest velezádoucno, aby dobré písnę zdo- chorálű ceských, bylyC na rozkaz z rozlic- mácnęly a ve veškerých chrámech ceskoslovanských ných hűr stavovány a zakazovány. Podnikaly se ozývaly, predpokládajíce, ze panuje úpiná shoda nápęvu s prízvucností slov. Musí býti všestrannę se tudíz skladby nové na zakázku, které, dokonalé, co všeobecnę rozšíriti se zamýšlí po však vnitrní i zevnęjší svou cenou daleko zű- zemí Svato-Václavské. V Praze za tou prícinou stávaly za onnými. zrídí se v tęchto dnech zvláštní komíté, jehoz Lid pomalu onęm odvykal, a novým na úkolem bude konati prípravy ku vydáni kauci- onálu, který by stejnou męrou dbal jak krásy ná- mnoze slátaninám navykal, tvore sobę nápęvy pęvu, tak správnosti básnę. Odporoucí se tudy dle jiných rozlicných známých not". Jest vre1c, aby také na Moravę podobné druzstvo zrí- tudiz zádoucno, aby náš lid bodrý a dosud dilo se. Vzájemným vymęńováním náhledic vytríbí nenakazený na perutích cisté a zdravé poezie se zásady, na kterých stavęti se bude pozvolna sice, ale bezpecnę dílo, jehoz potreba všeobecnę a hudby povznášel ducha svého k nebesűm, se uznává i cítí. Redaktor. <_~> rn1YiVa. Vydání císla opozdilo se bez vinny redaktorovy, který 1. cervna vecer domű se vrátil ; 2. cervna byla nedęle a pak nahromadilo se více práce ve správę duchovní. Za prominutí zádá Redaktor. LINF' S hudební prílohou c. 6. --~ Nákladem vydavatelovým. — Tiskem Mikuláše a Knappa v Praze, v Karlfuę. | ||||
|