|
| ||||
| ||||
|
Vychází vzdy
Jen frankované listy S. kazdého męaíoe. prijímají se. Rukopisy redakci za- Predplatné slané nevracejí se. jez ciui Dopisy, týkající se poštovní zásylkou Casopis redakce, budtez za- franco franco na celý rok r. m. z1.2, Ferd. Lehnerovl na pűl leta „ „ 1, pro katolickou hudbu posvátnou vKarlínę, císlo 234. pruz pouze na je- nu z té tęchto dnou dob v cuchách, na Moravę a ve S1ez~ku. d Reklamace zasýlány budtez do expedice adminlstraoe Majitel, vydavatel a redaktor: v Praze, v Karlínę, v Karlínę, císlo 234. FERDINAND g. ~EHNER. S Anenská ul. c. 144. Cislo 7. V Praze, dne S. cervence 1878. S Rocník V. OBSAH : Zpívaná mše zádugní. — »Musica Sacra« a diecésní jednota v IIradci Králové. — Pęstování zpęvu cfrkevnfhv. — Arcidiecése Olomúcká: Z Bystrice pod Hostýnem, — Diecése Králo)éliradecká: Z Jaromęre. Z Podębrad. — Diecése Litomcrická: Z Bezna, —Jednota sv. Cecilie pro lublańskou diecési, — Mosaika. Literatura hudby posvátné, — Zpívaná mše zádušní. Píše Edm._Lanyer. (Pokracování.) Oprávnęaost této mše zpívané bez slu- iebnikű obradních (ministri sacri) odvozuje se z ritu celebr. Missam” tit. VI. n. 8., kde se praví: „Si quandoque Celebrans cantat Missam sine Diacono et Subdiacono”. (Má-li kdy celebrant zpívati mši bez jáhna a pod- jáhna.) Ze totéz i pri zádušní mši platnosti má, vysvítá z ustanoveni, vedle nęhoz v radę zpęvű, které za jáhna celebrant zpívati má, taká ,Requiescant in pace” se uvádí. Ba ještę vice! Jsou prípady, kde i ,bííssa solemnis exequialis" nahraditi se do- voluje mši ctenou (Missa 1 e c t a). Nebo také pro jiné funkce, pro které v missálu „Missa solemnis” se predpokládá, dopouští ve prospęch menších kostelű Benediktem XIII. vydané -Memoriale rituum" mši ctenou, kdyz totiz Missa cantata" neb „solemnis” býti neműze. Uvedené ,Memoriale" vypocítává obrady 6 dnű, Hromttic totiz, popelecné stredy, kvętné nedęle, zeleného ctvrtku, vel- kého pátku a bílé soboty, nechce tím však nikterak tvrditi, jako by jen v takové dny slavný obrad nahrazovati se smęl pouhým recitováním, nýbrz uvedeny jsou za pouhé príklady, aby dle jejich vzoru také jiné mohly se sporádati. Vysvítá to z „Monitum” officel- nfho vydáni receného „Memorialel v predu vytištęném : „Sex, semel in anno occurentes, fanctiones enncleatae exponuntur : ex quibus band diíficile erit, methodum excerpere pro consimilibna”. (Šest obradű vysvętlilo se do podrobna, z nichz bez obtízí lze dovtípiti se zpűsobu pro prípady podobné.) Taková „Missa Lecta”, která však vzdy nękolik klerikű predpokládá, nemá býti povazována za mši „mere privata”, ac s ní spolecného má i to, ze pouze ctena a nikoli- vęk zpívána býti má ; rozeznává se však od mše pouze soukromé, ponęvadz slavnou mši zastupuje tím, ze jest dovoleno, aby sluzbu oltární vykonávalo vice klerikű, nikoli pouze jeden, a dále, ze na pocátku mše smí jeden z klerikű kalich na oltár prinésti, korporál rozprostríti, po prijímáni pak opętnę kalich od oltáre na kredecnf stűl odnésti. *) Pridrzujeme-li se mše sv. téhoz rázu ne pouze soukromého, vyjasni se pak mnohé jiné ustanoveni, aniz by tím ublfzeno bylo všeobecným rubrikám missálu : „Missae p r i v a t a e pro Defunctis quocunque die dici possunt, p r a e t e r q u a m in festis dup 1 i- c i b u s et D o m i n i c i s diebus.9 (Rubr. gen. Miss. tit. V. n. 2. ad fin. **) *) Poznamenání. Takovou „missa lecta” s nę- kolika kleriky dalo by se nejsnáze odpomoci zlo- zvyku v Praze panujícímu a liturgickým zákonűm prímo odporujícímu, kde obycejem bývá, ze tichá mše sv. slouzívá ses jáhnem a podjáhnem. **) Pozn. Zda nemluví se ještę o v ý s a d á c h mší zádušních, které ovšem mívají platnosti jiné ppri zpívané, jiné pri ctené mši svaté. Zde pouze konstatuje se, ze mši pri exequifch rubrikami ustanovenou lze za jistých okolností vymęniti za mši ctenou. | ||||
|