|
| ||||
| ||||
|
Postupujeme ještę o krok dále. Vętšina lidu alespoń mše na zelený ctvrtek dovoluje
kostelű našich nemá záduý(-,h svéceuých kle- se vo vlastním kostele farním. Uvazujíce rikű. V ,Memoriale rituum" doLsazuje se však, jednak ducha církevních predpisű, který tíca- jak velice Církvi na tom zhlezí, aby aspoń stenstvf na jistých obradech všem vęrícím ve farních chrámech slavné funkce ku vzdę- sporádané duchovní správy umozniti chce, láni vęrících se konaly, jak dal.-(,e moznost jednak holou nemoznost nahlízí, ze pri jistých toho dopouští se. ,Metnoriale rituum" pű- chrámech klerikű u nás netle dopíditi se : •odnę pro chudé rímské kostely sepsané vy- nutnę soudíme, ze epikie, jest-li vűbec kde, pouštęjíc oslavu sluzby levítské, zpęvu a p. zde právę místa má t, j. smíme bezpecnę za predpokládá nejménę nękolik klerikű, ponę- to míti, ze zákonodárce za našich pomęrű vadz jich v ltímę lze dopíditi se vzdy i nej- mezi výkony, které s kleriky slaviti se mají, chudšímu kostelu. Z úmyslu zákonodárce lze citá tytéz výkony i se zástupci klerikű a to však souditi, ze faráűm v našich krajinách tím vice, kdyz zastupování klerikű ministranty dovoleno jest konati funkce dle pűvodního svętskými aspoń pri jistých výkonech v cel& narízení slavnę i bez klerikű, s ministranty Církvi všeobecným zvykem za dovolené pro- svętskými pouze zastupujícími, šetriti však hlášeno jest. aspoń té oslavy, která vedle pomęrű moznou Ze však mši zádušní lze právem pricísti vidí se býti. V takovém prípadu smí tedy k onęm výkonűm, která v jistém prípadu, jak celebrant uziti víee svętských sluzebníkű oltár- právę mozno, k uzitku vęrScfch konati dovo- ních, pro svou osobu pokud mozno „Memo- luje se, jíle na jevo z Rit. Rom. v exeq. riale rituum” se pridrzovati, a oltárním slu- ordo ad fin., kde cteme: ,Missa vero, si hora zebníkűm svęriti vše, co klerikűm vyká,áno fuerit congruens, citu pro defunetis, ut i a jest, pokud k tomu prímo neui treba svęceni die obitns, praesente corpore, non (nošeni kalichu n. p., které nizší svęceni o m i t t a t u r, nisi obstet magna diei sole.m- predpokládá, nesmęlo by se dovoliti mini- nitas, aut aliqua n e e e s s i t a s aliter sua- strantűm). Na otázku : An toleranda sit deat." Exequiemi t. j. pohrebními slavnostmi consuetudo vigens in quibusdam paroeciis církevními, kdyz mrtvoly zde není, jakoz i praesertim ruralibus, celebrandi per paro- 3., 7, a 30. a výrocním dnem, mše zcela chum Missam lectaan fer. Y. in coena Domini, jasnę predpokládá se. quin peragi valeant eadem I'eria, et sequenti Ani taková mše, která pro nemoznost ceterae Ecclesiasticae functiones praescriptae, zpęvu jen ctena, a z nedostatku klerikű jen ob Clericorum defectum, vel potius abolen- s ministranty svętskými slouzena dae?" vynešením S. R C od 28. cervence bývá, nesmí ještę povazovati se za pouhou 1821 následujícího znęní : ,Affirmative et ad mši soukromou. mentem. Mens est, ut locorum ordivarii Z uvedeného jest však výsledno, ze mši, quoad Paroecias, in quibus haberi pos,,unt která k exequifm (zádušním slavnostem) patrí, tres quatuorve saltem Cleríci, sacras fuucti- nelze libovolnę pozadovati za slavnou, zpíva- ones feriis Y. et VI. ac Sabbato majoris Ileb- nou nebo ctenou. Pravidlo rűstává pravi- domadae peragi studeaut, servata forma pravi dlem, a zní, ze m š e platí za s 1 a v u o u; Ritualis S. M. Benedicti XIII.; quoad alias není-li moznou, budto ze ,ministri sacri" Paroecias, quae Clericis destituuutur, iudul- nejsou pohotovę, nebo ze by pouze s obęCmi gere valeant ob p,)puli commoditatem, ut neobycejnými povoláni býti molili, nebo ze Parochi fer. V. in Coeua Domini Missam alespoń v jednotlivých prípadech náhradu, na lectam celebrane possíut" niceho se nedoka- kterou „ministri sacri” právo mají, príbuz- zuje, co by odporovalo náhledu našemu. ným zemrelého nesnadno bylo zapraviti : tehdáz Otázkou zádá se pouze rozhodnuti, zda-li mše műze ,Xissa solemnis" pouhou z p i v a n o n na zelený ctvrtek smí cisti se odloucená od (t. j. liturgicky zpívanou) mši nabrazena býti. ostatních výkonű, s nimiz souvisí? Odpov ęd Jest-li však nelze sehnati byt i nejmenší pocet praví: Jen v prípadę nejuutuęjším tak dovo- potrobných zpęvákű (obycejuę jest mozno luje se; jinak, kde jen ponęlíud moznost se s dvęma dobre vycvicenými zpęváky v kostele vyskytuje, aby za pomoci nękolika klerikű nevelkém zpívati chorální rquiem) bud vűbec, veškeré funkce se vykonaly, má tak státi se, anebo na tento den, anebo jen s exorbitantni jak Rituale parvum predpisuje. Zda-li na obęti peuęznf, at v pomęrech obecných, at místo klerikű smí uzíti se snad téz námęstkű v pomęrech zvláštních, v jakých prlbuznf se jejich, na to nikdo se neotazoval; a nebylo nacházejí, neb jsou-li pohotovę jen zpęváci, tady ani prílezitosti na to odpovídati. — kterí Requiem dűstojnę a liturgicky právę Celý výnos kromę toho dotýkal se pomęrű, zpívati nedovedou neb nechtęj! : tehdáz, ale kde dovolovalo se úcastenství míti na funk- jen tehdáz jest duchovní správce oprávnęn, cích téz v jiném kostele, kdezto na ulehcení substituovati mši ctenou. Nikterak nent | ||||
|