|
| ||||
| ||||
|
-65
stará kolena přiučiti se elementárním počátkiim hudebního vzdělání návodem učitele zkušenúlto. Kde by však ani k tomu příležitosti, obuti aneb času nebylo, máme přece ještě i mezi učitelstvarn a řiditeli kůrů mužů šlechetných a obětovnvch, kteří vděčnou i záslužnou práci na se přijmou. A kde by ani těch obětovných již nebylo, v krajinách česko-slovviských není dojista k nalezení místa, bez hudebníka, bud si povoláni toho neb onoho. Ten nechat lid učí, duchovní však bud pravidelně, pokud možno, zkouškám přítomen, jednak, aby obsali písni vysvětloval, a přítornn(, k horlivosti povzliuzoval, jednali, aby osadnici viděli, že knězi na zavádění zpěvu mnoho záleží, Starší duchovní svěří péči o zpěv mladším spolnpracovnfl.fnu, při svorné pak snaze dojista doděláme se skvělých výsledků. Hudební exkurse. Prahy. (Činnost p. Skuhe'rskélto vzhledem reformy církevního z p ě v u.) Národ český v lůně svém povždy má muže, kteří s železnou důsledností v život uvádějí myšlenky, pro něž zahořeli. Také reforma kleslélio zpěvu církevnfho nalezla již nadšených přátel a horlivých pěstitelů v zemích koruny české, kteří, majíce cíl před očima, s neunavnou vytrvalostí obětují čas i hmotné prostředky ku zdárnému díla vznešeného provedení. Jedním z takových mužů jest známý po vlasti umělec liudební p. S k u li e r s k ý, ředitel ústavu pro církevní hudbu v Čechách, zároveň však ředitel kůru u nejsv. Trojice a učitel zpěvu na c. k. vyšších reáhifch školácli českých. Trojí úřad poskytuul příležitosti k reformování hudby církevní trojím směrem. Jelikož jsem osobné svědkem se stal mnohostranné činnosti, nemohu si tolio odepříti, abych ku povzbuzeni jiných na poli církevní hudby přesné jednak již pracujících, jednak se připravujících přátel nenakreslil obrázek tichého sice, za to však tím vydatnějšího působení. Prvlllln místem, na němž p. Skuherský působí, jest e. k. vyšší česká reálka, učiliště čítající mnolio set žákovstva, které si rozdělil na 4 oddělení, jež v rozličných liodútácli postupně pravidelnému zpěvu vyučuje, z nejpoluočilejšícli pak utvo~il pěveckou školu 80 hlasů smíšenýchi čítající. V prvních třech oddčlenícli pěstují se staročeské písně a chorál gregorianský, v poslednější pal: vícehlasné zpěvy staré i novější. Co se týká p í sně č e s k é, není-li nápěv přísně rhytmický, jako na př. v písni před kázaním: „Otče náš, milý Pane”, po kázaní: „Pochválen budiž Pán”, serluence sv. 'Vojtěcha: „Hospodine, pomiluj nás!” mešní píseň: „Jako dítky l: otci svému”, —nezpívá se v přísném tempu, nýbrž slova se deklamují dle délky či krátkosti slabik, tak že slabika dlouhá delší, lirátl:á kratší notou, pi`ízvak v slově sfz: se vyjadřuje, celkem pak v tempu velmi pohyblivém se zpívá, aby jedna myšlenka, pokud možno, též i jedním dechem se pěla. Zpívání písně české tímto způsobem poskytuje zvláštního půvabu, zároveň pak i rozmanitosti a živosti, jelikož každá sloka jinak a jinak se zpívá a zpěv sl{utečnou, krásnou modlitbou deklamatorní se stává. Zpěv mnoha set mladistvých, smíšených hlasů v tomto pro-vedení zplozuje dojem velkolepý. — S pokročilejším pěveckým pak sborem nejprvé několik 41ilasných vložel: starých mistrů, napotom gregorianskou mši s velmi správnou deklamací, nyní dokonce celou 4hlasnou mši od A. Kaima provozoval. Komu jest známa práce, jaké vyžaduje nacvičení sboru silnějšího, aby se schopným stal ku provozování skladeb ~ícehlasných, dovede oceniti zásluhu, jakou si o ústav řečený, jakož. i o reformu zpěvu círlcevnílio získal p. Skuherský. Sta mladíků nadšených roznesou ideu opravy zpěvu církevního po krajinách vlasti a přispějí nemálo k zdarnému rozkvětu umění posvátného. Rozumí se ostatně, že zdárné dílo jen na takových ústavecli se daří, kde ředitel ústavu, katecheta a sbor učitelský věc podporují, jako jest na řečeném učilišti, kde zasloužilý ředitel ústavu, p. J. Štastný, vše, což ku zavádění zpěvů potřebným býti se vidělo (.jako Ordinarium Missae, Gradaale atd.) ústavu zaopatřil a ve spojení s vp. katechetou J. Loužecl: ni lásku žákovstva ku věci šlechetné buditi a rozněcovati znají. Tot ovšem jest ten pravý směr vychovatelský, kde veškeré moliutnosti duševní souladně se pěstují, kde při vzdělávání rozumu nezapomíná se na ušlechfovánf srdce, což zpěvem nejvydatněji a nejsnadněji se děje. Jednostramiým pěstováním rozumu a úpiným zanedbáváním citu vychovává se generace trpaslíků s velikánsl.ou sice hlavou, ale se srdcem vyschlým a vybaslým. — Le by na gymnasiích pražskýcli, kde zavádění podobnélio směru snazším a žákovstvu latiny znalému přístupnějším jest, tatáž snaha se vyskytovala, není až dosud známo. Druhým a. to sice hlavním místem, na němž F./.. Skuherský co ředitel pro reformu hudby chrámové nejvydatněji působí, jest „ú s t a v p r o h u d b u c í r k e v n í v P r a z e”, druhdy | ||||
|