|
| ||||
| ||||
|
62
Uznání naší práce Cyrilské v cizině. Vy-nikajícímu badateli chorálu prof. Scholae Cantorum v Paříži poslala Ob. Jednota Cyr. s poděkováním za článek v Cyrilu uveřejněný některé publikace české z oboru hudby chrámové hlavně práci dra. Orla o kancionálu Franusově, Český kancionál a Proprium ke Gradualu vydané Ob. Jednotou Cyril. Buďtež uvedena z dopisu prof. Am. Gastouéa slova, co o nich soudí: ,,Národní melodie české, které jste mi zaslali, byli mi nekonečně milé, lidový kancionál je práce vynikající a velmi cenná pro historii Vaší hudby chrámové. Pěkné dílo prof. dra. Orla mne neméně zaujalo, je to krásná a cenná práce a bude mi radostí, abych ji uvedl ve známost, když o ní podám zprávu čtenářům časop. >Tribune de St. Gervais<. Děkuji rozněž za proprium provincie pražské, které svědčí o ceně vašich publikací chorálních a liturgických.= Je nám radostí oznámiti úsudek vynikajícího učence a hud. skladatele francouzského, jímž práce našich cyrilských pracovníků dochází uznání. r o Z UREDNICH ZPRÁV A VYNOSU. Kdy má se zpívati ve mši sv. ,Benedictus, Otázl Běželo o to, má-lí se spojiti Benedictus se Sanctus, s nímž podle smyslu souvisí a zpívati před pozdvihováním, nebo je zpívati, jak bývá zvykem, po pozdvihování. Pro oboj: názor byly závažné důvody. Nyní byly pochybnosti tyto def,nitivně rozluštěny odpovědí posv, kongregace obřadů, jejíž výnos otiskujeme doslovně. Exorfo dubio, et Sacrorum Rituum Congregationi, pro opportuna solutione, proposito, circa interpretationem verborum G r a d u a l i s Romani tit ,de ritibu~ servandis in cantu Missae<, n. VI[, ubi legitur: Finit. Praefatione, chorus prosequitur S a n c t u s, etc., quaeritur: An haec verba in Missis cum cantu sint interpretanda ut S a n c t u s canatur usque ad B e n e d i c t u s inclusive ve] exclusive?<. Et Sacra eadem Congregatio, audito specialis Commissionis voto, omnibus perpensis respondendum cen-suit: z Negative 2d primam partem, a f f i r m a t i v e ad secundam,iuxtaCaeremoniale Episcnporum,lib. I l. cap. VIII. 70 et 71 et decreta n. 2682. M a r s o r u m, 12 novembris 1831, ad 31, n. 3827, decretum generale 22 mai 1,94 et n. 4243 C e p h a 1 u d e n. 16 decembris 1909 ad VI<. Insuper ad maiorem declarationem et expiicationem statuit: quod in novis editionibus G r a-d u a 1 i s R o m a n i, titulo et numero praedictis nempe Dde ritibus servandis ín cantu Missae«, n. 88, ponatur aFinita Praefatione chorus prosequitur S a n c t u s, etc., usque ad B e n e d i c t u s q u i v e n i t, etc., exclusive : quo finito, et non prius, elevatur Sacramentum. Tunc silet chorus eti cum alliis adorat. Elevato Sacramento chorus prosequitur cantum B e n e d i c t u s<, haec autem Rubrica inviolabiliter observetur, quibuslibet contrariis non ob=tantíbus, in omni Missa cantata tum vivorum, tum defunctorum, sive cantus gregorianus, sive cantus, alterius cuiusvis generis adhibeatur. Atque ita rescripsit, declaravit et servari mandavit. Die 14. Januarii 1921. j A. CARD. VICO, Ep Portuen. et S. Rufinae, L. j S. S. R. C. Praefectus. ALEXANDER VERDE, S cretarius Rozhodnutím tímto se stanoví, že jest zpívati Santus před pozdvihováním, Be edictus po pozdvihování. CYRIL čís. 6.-7. K přesnějšímu objasnění a výkladu celé otázky se stanoví, aby rubrika v Graduale Romanum, v níž na poč_tku se mluví o předpisech, jež třeba zachovávati při zpěvu mše sv., má býti rubrika změněna v ten smysl. Po ukončení Praeface zpívá sbor Sanctus až k Benedictus exclusive, po jehož ukončení a nikoliv dříve, pozdvihuje se nejsvětější Svátost. Tu sbor umlká a s ostatními se klaní. Po pozdvihování nejsv. Svátosti sbor pokračuje ve zpěvu =B e n ed i ct u s.< Z toho tedy následuje, že se musí Sanctus zpívati před pozdvihováním, Benedictus až po něm. Zároveň však ukládá nová rubrika knězi, aby nezačínal dříve s pozdvihováním, dokud Sanctus není dozpíváno. Additamentum ad Manuale Rituum Ecclesiasticae Provinciae Pragensis. Dostává se tu do rukou duchovenstva a ředitelú kůru první officielní dopiněk liturgických knih na základě papežského výnosu ze dne 21. května 1920, jímž povoleno užívati jazyka českého při výkonech bohoslužebných. Je to dopiněk Ritualu nebo Agendy, obsahující modlitby ke svátostem křtu a manželství, potom celý obř,d pohřební. Pokud se toho posledního týče, jsou tu také upraveny všechny potřebné zpěvy, počínajíc antifonami a žalmy až do Libera a Salve. Je to práce osvědčeného v tcin oboru p. prof. dra. D. Orla, jemuž stáli po boku pracovníci jiní po stránce literární. Je tu užito místo notace chorální, notace moderní. Vedle přepisu bohatých melodií chorálu Vatikánského, jsou tu také zpěvy jednoduché, které budou jistě našim ředitelům kůru, jímž běží o důstojný zpěv liturgický, vítán;. Těšíme se tomu, že konečně dostává se našemu duchovenstvu aspoň části českých obřadů ve vydání úředním. Bude aspoň učiněna přítrž libovolným oněm překladům a úpravám, Které se objevovaly jako houby po dešti a čast., nepřispívaly k zvelebení důstojných obřadú liturgických. Úprava textů liturgických je věc svízelná, těžká a nesnadná. Nesmí se zapomínati, že i pr65a latinských modliteb jest budována při znaménkách rozdělovacích podle jistých schemat rhytmických t. zv. Cursus (zajímavý o tom spisek vyšel z pera ředite'.e papež. vysoké školy hudeb. v Římě P. Aug. de Santi: >li Cursus` nella storia litteraria a nella liturgia< Roma 1903), což pro plynnost modliteb a zvláště pro rhytmiku zpívanéh, slova má dúležitost velikou. Při překladech velmi často nebývá toho dbáno. Právě tyto obtíže při překladu vedou nás k přesvědčení, že tu třeba pracovati zvolna s rozmyslem, nikoliv překotně, aby se nádherné, umělecké stavbě liturgie naší neuškodilo. Bude tu, tak jako v jiných oborech jistě kráčeti se v etapách, cestou povlovného vývoje k dokonalosti slovného výrazu v naší mateřštině a nepomůže tu ani překotná snaha,. ani ideální nadšení. Proto vítáme vydání toto, Jalto pevný základ, na němž možno pracovati dále a těšíme se, že části druhé, hlavně obřady slavn~'ch prúvodů atd. budou brzo následovati. Dopiněk zmíněný vydal nakladatel Agendy p. V. Kotrba v téže úpravě jalo Agendu samu. Tisk je výrazný a čitelný. Na vy-dání upozorňujeme. ARCID. JED. CYRIL. V PRAZE. Farní jednota Cyrilská na Smíchově. Při ustavující valné hromadě konané dne 11. června 1921 zvoleni byli za předsedu p. místodrž. rada František D u n o v s k ý, za místopředsedu p. prof. Em. Zák,. jednatelku sl. M. Preclíková, pokladní -a dp. Frant. Škorpil, I. sbormistr p. Boh. Kašpar, II. sbormistr p. J. Karbus, členy výboru sl. Et. Spens-Bodenová,. s1. Mil. Švecová, p. Jos. Šlajs. | ||||
|