|
| ||||
| ||||
|
Ro ník XLVII. 1921.
DIECESNÍ JEDNOTA BRNĚNSKÁ. Zpráva o diecésnílednotě v Brněnské diecési za rok 1920. Celkový stav farních diecésních jednot cyrilských byl od roku 1919 neutěšený. Hlavní příčinou bylo nebývalé přetížení farních úřadů novými poměry a úkoly po převratu a utváření se nového stavu věcí. Celá řada výborných sil hudebních na kůrech ze stavu učitelského složila svoje funkce, a tak octlo se mnoho kůrů venkovských bez vedení. tento stav potrval bohužel také ještě r. 1920. Předsednictvo diecésní Jednotv cyrilské mělo dvě schůze a výbor jednu, ve kterých obšírně se uvažovalo o nápravě. V zásadě bylo jako nejsprávnější prostředek přijato, aby dle možnosti o prázdninách r. 1921 vy-konána byla v Brně valná schůze diecésní Jednoty, jednak za tím účelem, aby oživen byl zájem o farní Jednoty, jednak aby vykonána byla přehlídka stávajících těchto jednot, po příp. povzbuzeno bylo k za-kládání nových, a jednak, aby získáni byli noví pracovníci pro diecésní výbor, z něhož v posledních dvou letech velmi mnozí odešli. Na to bylo usneseno, po-žádati Obecnou Cyrilskou Jednotu v Praze, aby na tuto valnou diecésní schůzi vv-lalo delegáta, který by také v tomto smyslu promluvil. Nelze nám ale nezmíniti se s úchvalou — pokud došly nás zprávy — o třech farních Cyrilských Jednotách, které i letošního roku zdárně působily. Jsou to: a) Cyrilská Jednota při chrámu P. sv. Michala v Brně, pod vedením Y. Martinka, katechety, b) farní Cyrilská jednota ve Slavkově pod vedením sbormistra p. Šu ého, c) farní Cyrilská Jednota v Lulči, pod vedením varhaníka p. Kraise. d) farní Cyrilská Jednota při klášterním chrámu Páně v Rajhradě pod vedením sbormistra p. Petrů. Také Jednota duchovenstva v Brně do svého pastoračního kursu zařadila referát P. Martínka »Jak pěstovati dnes kostelní zpěv«, na něiž následovala debata o tomto předmětu. Ježto ale právě v té době jednalo se o otázky církevně-politické, které dotýkaly se samé existence církve, nebylo ani klidu ani času, abychom se byli touto věcí dále zabývali. Doufám ale, že podaří se nám letos ruch cyrilský vzpruž;ti. Ladislav Zavadil, místopředseda. RŮZl ZPR AVY. VáCI. Em. Horák. Letos 1. srpna připadá padesáté výročí tohoto skladatele církevního, jehož skladby se doposud někde provozují. Ačkoliv byl ve skladbě odchovancem doby Haydnovy a Mozartovy a proto v ohledu liturgickém jeví jeho skladby tytéž nedostatky jako skladby jmenovaných klasiků, přece výhodně líší se od svých vrstevníků svou hudební potencí, která z jeho skladeb se ozývá. To také je příčinou, proč jeho skladby se udržují a že se pokusili někteří skladatelé doby přítomné, skladby Horákovy uvésti v soulad s předpisy liturgickými, hlavně pokud se textu týče. (Stecker, Ríhovský.) Horák narod l se v Lobči u Mšena 1. ledna 1800. Protože vynik_.1 hudebními vlohami poslán do Prahy, kde byl sopranistou u sv. Mikuláše u ředitele kůru známého Vinc. Maška. Protože neměl s dostatek prostředků, nemohl požívati soustavného vyučování u vynikajícího některého skladatele doby tehdejší. Přes to Horák záhy vyspěl a s úspěchem pokoušel se ve skladbě. Stal se ředitelem kůru u P. Marie Sněžné, potom u sv. Vojtěcha a konečně v Týně. Počet jeho skladeb skorem výhradně církevních je značný. Mimo to vydal i některá díla theoretická, zvláště zajímavou práci o mnohostrannosti akordů. Zemřel v Praze 1. srpna 1871. Česká mše k sv. Václavu. Pro jednohlasý sbor (žen. a m. h'.) s průvodem varhan na slova Vladimíra Hornofa složil Jindř. Vojáček op. 21. Náklad. V. Kotrby v Praze. Cena ? Na vzletný a zpěvný text Hornofův zapsal mladý náš skladatel effektní skladbu, již zatím oznamujeme, ponechávajíce si pro nedostatek místa obšírnější o ní zprávu pro dobu pozdě,ší. Průvod k Českému kancionálu dra. Orla a prof. Hornofa je hotov. O práci prof. Vosyky podal přední náš skladatel prof. J. B. Foerster tento posudek: Ministerstvu školství a národní osvěty v Praze. Byl mně předložen I. díl »Ceského kancionálu4 v harmonisaci prof. Václ. Vosyky. Stejně důležitému jako obtížnému úkolu dostál pan harmonisator v každém ohledu. Vosyka není ani asketický purista, ani přítel modního směru, směšujícího neslohově složky různý h kultur (s omluvou novodobého výkladu staré melodické linie). Veden vkusem inteligentního hudebníka a maje pravý poměr k hudbě chrámové, provází Vosyka dů stojně a s náležitým vzhledem ke s;ohovému karakteru melojie, jejímu určení i k době jejího :,zniku. Při tom není jeho harmonisace, ač neukládá hráči zbytečných obtíží, ani chudá, ani všední, naopak upoutává nezřídka novou kombinaci akordickou a spoji vzácné krásy. — Doporučuji tuto harmonisaci »Ceského kancionálu« ministerskému schválení. — V Praze dne 1. srpna 1921. —Jos. B. Foerster, m. p., hudební skladatel. —Jak se dovídáme bude průvod ten vydán co nejdříve. Vypsání cen. Hlahol vinohradský vypisuje cenu 500 Kč na nejlepší úpravu kterékoli lidové písně česko-slovenské pro smíšený sbor. Cenou poctěná skladba, jež musí býti harmonisací lidové písně, a jejíž provozovací právo si spolek vyhražuje, bude zpívána u příležitosti pěveckých závodů na jaře příštího roku. Páni autoři pošlete svoje práce se stejně označenou obálkou, obsahující jméno a adresu, pokladníku spolku: Rud. Pojeznému, obchodníku, Král. Vinohrady, Havlíčkova tř. 6.1 do konce měsíce října t. r. Z rektorátu státní konservatoře hudby v Praze. Přijímací zkoušky do oddělení klavírního a instrwnemálního konají se 1, září o 9. hod., do pěveckého a dramatického ve 3 hod.; dne 2. září do oddělení varhanického a komposičního v 9 hod.; do mistrovských škol (odbočka v Brně) dne 29. září v 9 hodin; do mistrovských škol v Praze 1. října v 9 hod. (Ukázky skladeb do 1. září.) Kolkované žádosti s doklady do 25. srpna t. r. přijímá rektorát v Praze II., na Slovanech. Koncert po bezdrátovém telegrafu. Jak sděluje >Hallesche Zeitung« oznámila velkostanice pro bezdrátovou telegrafii v K&nigwusterhausenu, že v určitou hodinu sdělí bezdrátově koncert, který bude slyšitelný v okruhu 500 km. Ve stanici v Halle bylo lze koncert zcela jasně slyšeti, tó.,y byly tak silné, že bylo lze jasně rozeznati jednotlivé nástroje. Karel Maria v. Weber známý skladatel Čarostřelce, Euryanty, Oberona atd., který byl po delší dobu také kapelníkem v Praze, měl jako královskG kapelník v Draždanech na starosti také řízení církevní hudby v dómě Drážďanském. Byla to úloha nemalá, která vyžadovala aspoň 150 výkonů ročně. Jak nazíra. proslulý : kladatel na tento svůj úkol na kůru chrál movém? Když měl po prvé říditi v dvorním kostel-při bohoslužbě připravil se na to přijetím sv. svátoste. Byl u sv. zpovědi a přijímání. To je jis ě událost, která u těch, kteří vedou hudbu liturgickou zasluhuje úvahy. Vyšší škola pro církevní hudbu ve Varšavě. Pod vedením josefa M. Tyszkiewicze utvořil se ve Varšavě komitet pro zřízení vysoké školy pro cirkevní hudbu. Zvláštní, že ve sboru mezi jinými je maršál'lrampezynski, náměstek ministra osvěty a vy- | ||||
|