|
| ||||
| ||||
|
— 521 -
zpívalí nęco jiného a bezdęcnę ukazovali, drozko nebes! Nikdo jí tak snadno nepo- jakou męrou pęstuji zpęv a jakou cestou pri chopí, jako mladistvý klerik pin zboznosti a tom umęni se berou. Jak chápavé jest to nadšeni posvátného. Srdce jeho tak pristupné mládí ! Dnes jsem jim krátce vysvętlil, jak jest t6 reci. Rozumf jf a potápí se v ní az asi si myslím, ze by staroceský chorál se na dno. A cím kdo zboznęjší, tím snáze, tím męl prednášeti co do deklamace a prizvuc- dojemnęji, tím úchvatnęji pęje chorál. Mni- nosti, a z jitra pri mši sv. prekvapen jsem chové Beuronšti proto jej tak krásnę pęji, byl celou mši literátskou (I. slavnostní. Dil I. ze jsou tak hluboce zbozní. To se zde v se- str. 243.), kterou z kancionalu Svato-Janského minári pinou męrou zase osvędcilo. Hravę prednesli. Dobrotivý hostitel, vdp. rektor, zavedl vpravili se bohoslovci do prednášení chorálu. mne totiz vzdy po obędę mezi et. pp. bohoslovce V nękolika pűlhodináeh dűkladnę prošla se celá a kochal se na jejich bystrosti a hravém po- mše in festis duplicibus", cástka mše „in festis jímáni. Jak snadnę a príjemnę jest zde vy- solemnibns” jedno ,Credo", a sekvence „Dies ucovati! Clovęk rekne: „Snad takhle by se irae”. Jen toho práti si zbývá, aby v š i c h n i dalo prednášeti!” — a jiz jsi hotov. Zapęješ b o h o s l o v c i bez výjimky pęli chorál. Jest jednou — a hned po tobę pęjí az milo. A jak tak snadný, ze malé dítę si ho osvojí v dobę si to osvojí bohoslovci, tak to roznesou po nejkratší, cím dríve mladý klerik vzdęlaný a diecési knęzí. Simę rozhozené prináší uzitek, zbozný. Tou zpęvní a úrední reci Cirkve dvoj- patero- desateré- sto-násobný. Seminár musí rozmlouvati kazdý knęz bud si zpęvákem jest polem nejvdęcnęjšim, nejplodnęjším, nej- ci nezpęvákem. Jest recí materskou nás ka- pozehnanęjším. Chorálem mluví Církev k svętu tolíkű, kterou musí znáti a milovati kazdý krestianskému pri slavných sluzbách Bozích. bez rozdílu. Ta rec spolecná jest naší chloubou. Chorál sv. Rehore jest materskou recí kato- — Ceho pri dobrém rozvrhu hodin a primę- líka pri církevní slavnosti. Církev — matka reném roztrídęni nelze docíliti za c t y r y roky naše — ty zpęvy krásné, velebné, nebeské, seminárského zivota u klerikű inteligentních nadšené, vzduchové, oduševnęlé, piny zboz- a nadšených! Nejen dűkladní znatelé chorálu nosti, citem prekypující zapęla ponejprv u gregorianského a staroceského, nýbrz dűkladní svatém zaníceni, my pak je zpíváme, opaku- pęstitelé a znatelé hudby církevní a skladatelé jeme, prozpęvujeme po ní, jásáme za ní. mohou po ctyrletni prípravę vycházeti do du- Chorál, z veškerého oboru hudby posvátné chovní správy z našich seminárű. Dejz to nejvznešenęjší, nejsvętęjší, nejprimęrenęjší, Pán Bűh ! nejvýznamnęjší mluva Církve rozjásané, ze- Uskutecaęnf ideálu toho bode jedním z nej- jmena v seminárích musí býti pochopen, oce- dűlezitęjších úkolű b u d o u c i j e d n oty d i e- nęn, poznán. Sv. Rehore chorál, který Církev c é s n i pro zvelebeni hudby posvátné. Budouc- pęje, kdyz se modli, zpívali a prednášeli jsme nost, zdar i rozkvęt, namnoze závislým jest s bohoslovci spolecnę kazdého dne. Jak ta od šEastné volby budoucího ucitele, všestrannę rec ze rtű se proudi rozmanitę podle nálady vzdęlaného hudebníka a nadšeného prítele a obsahu, tak ten chorál z duše zbozné se skutecné hudby církevní, který s presvędcením rozlévá brzy mohútným proudem, brzy v kri- a horlivosti ujme se úkolu jak dűlezitého, štálových potűckách. Ten chorál hreje a svla- tak krásného a zásluzného. Ovoce pozehnané zuje a zúrodńuje; — zahrívá srdce ochladlé, cinnosti nezahyne. V ovoci jest simę budou- svlazuje pűdu vypráhlou, zúrodńuje pole ne- cího zivota. Chladný patron mrzne sám a plodné. 0 svatá mluvo Církve katolické ! z nęho to mrazí na jiné. Oheń však hreje a 0 vzáená reci drahé matky ! Já tę miluji, jiných zahrívá a zapaluje Tedy oheń 1 (Pokr.) Pęstování zpęvu církevního. Arcidiecése Olomú~. Z Bystrice pod Hostýnem Hostýnu posvátném, „kde Máti Bozf divy tvoríd, konala se dne 18. kvętna neobycejná slavnost. Kdoz z Cechu, Moravanű a Slezanű neví Nejd. pan arcibiskup olomfický Bedrich Fiirsten- o Hostýnu, této perle vlasti, památce historické a berg na své visitacní cestę po dękanství Holešovakém místa poutnickém na Moravę prvním! Na tomto navštívil v ten den chrám Matky Bo3í na Hostgnu | ||||
|