|
| ||||
| ||||
|
YRI L
ČASOPIS PRO KATOLICKOU HUDBU POSVÁTNOU V ČESKOSLOVENSKÉM STÁTĚ. ZÁROVEŇ ORGÁN A MAJETEK OBECNÉ JEDNOTY CYRILSKÉ ZAKLADATEL FERD. LEHNER. ^ REDAKTOR VÁCLAV MIJLLER Redakce: PRAHA-VI. 82. ul. Štulcova 10. — Administrace : PRAHA-II. č. 1370 Národní tř. 6. — Předplatné na rok 10 Kč se 100` drahot. příplatkem tudíž 20 Kč ROČNÍK XLVIII. LEDEN 1922. ČÍSLO 1 Sv. Otec Benedikt XV. mrtev. Když v říjnu při audienci poutníků českoslovanských žehnal Sv. Otec našim Cyrilským Jednotám a našim snahám na poli hudby církevní, nikdo z nás netušil, že Prozřetelnost Boží záhy zavloá ;Ho do života věčného. Dne 22. ledna, v den Páně, o 6. hod. ranní vydechl ve Vatikáně naposledy papež, jenž řídil církev v dobách hrozné války světové a zmatků po ní následujících, řídil ji tak, že se mu dostalo názvu „papeže míru”. Není naším úkolem, abychom líčili celou jeho v pravdě velkolepou činnost. Budiž jen připomenuto, že i pro snahy Cyrilské byl hodným nástupcem Pia X. Jak prohlásil hned po svém nastoupení pokračoval v nedokončeném díle reformy chorálu, kráčeje po stopách svého předchůdce. Za jeho pontfikátu vydáno bylo vedle nových vydání dříve vydaných chorálních knih, Supplementum ad Antiphonale Vaticanum (Officia propria pro aliq. locis) r. 1920, potom Hymni officii romani Ad Laudes et horas r. 1920, dále vyšlo Cantus Passionis (1919) a k vy-dání připraveno celé Officium nocturnem. Péči projevil zesnulý papež o zvelebení hudby církevní zvláštní svojí přízní, již projevil pap. Piem X. zřízené „Vysoké škole hudební”, kterou ze všech sil i hmotně podporoval. Výraz svému smýšlení o hudbě církevní dal v posledním pro-jevu, v listě poslaném kard. Vanutellimu při odhalení pomníku Palestrinova v jeho rodném městě, jejž v tomto čísle uveřejňujeme. Pro nás Cechy zapsal se zesnulý Sv. Otec v pamět nehynoucí povolením staroslovanské liturgie a zavedením češtiny při některých liturgických úkonech. Jak často bývá, i tento jeho čin, a daleko- | ||||
|