|
| ||||
| ||||
|
12 CYRIL čís. 1.
propadla a jeho devátá symfonie uznána příliš dlouhou, tak že při druhém provozování (za poloprázdného sálu) provedeny pouze první dvě věty. A přece rád by byl Voříšek náležel do kruhů nejvyšších. Nechtěl se snižovati k lehčím formám, k operetní nebo k taneční hudbě, k baletu. To vždycky pokládal za útvary nízké. Ale život mu ukazoval, jak ti, kteří berou jej se stránky nejlehčí, nejsnadnější, jsou jím nejvíce odměňováni. Toujours fiděle Vídeň neměla nikdy dosti smyslu pro vážné snahy hudební. To bylo viděti dříve na Mozartovi a za časů Voříškových na Beethovenovi, Webroví, ba i Schubertovi. Zvláště po dlouhých válkách napoleonských chtěla si Evropa a najmě Vídeň vynahraditi dlouhou dobu strádání. Chtěla se baviti. Rossini tu vládl. Přišel do Vídně jako slavený vojevůdce. U Beethovena ovšem se po dvakráte marně pokoušel o přijetí .. . Poslední tiskem vydané dílo Voříškovo je Offertorium z c moll DQuoniam iniquitatem cognoscoK pro 4 hlasy u Diabelliho ve Vídni. Vedle jmenovaných skladeb je ještě několik děl příležitostných jako: Pohřeb generála Moreau; klavírní a zpěvní čísla. Několik skladeb zůstalo nedokončených; jako druhá kantáta z D-dur, klavírní skladba z A dur, v Kyšperku na letním pobytu složená a tamnímu děkanovi věnovaná. Práce tyto vznikly v době počínající jeho churavosti, jež psal v dobách úlevy, ale nemaje již dostatečné síly, zanechal je nedokončené. Často se snažíval zalíbiti se, imponovati ženám. Ale zaplatil jejich oblibu svým zdravím, jehož nedovedl potom více získati Roku 1824 odejel na několika týdenní dovolenou do Štýrského Hradce, odkud vrátil se do Čech, aby pobýval po nějaký čas v Kyšperku, při kteréž příležitosti složil zmíněnou drobnou klavírní skladbu. Zatím jeho zdravotní stav horšil se stále. Odejel do Karlových Varů, ale ani tamní pobyt mu neprospěl. Na zpáteční cestě do Vídně se mu značně při. tížilo. Tuberkulosa hlodala na jeho oslabeném těle á marně vyhledával nyní pomoci u lékařů vídeňských. Odebral se do nemocnice a tam ponenáhlu chřadl, až po roční téměř ne-moci předčasně k zármutku svých přátel 19. listopadu 1825 v stáří nepiných 34 let zemřel, nevykonav toho, co se od něho mohlo očekávati a co právem očekával jmenovitě jeho pražský učitel Václ. Tomášek, který prý často potem si povzdechl mluvě o jeho nadání: ASkoda, že zemřel tak mlád,:. ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^I ČINNOST CYRILSI(Á I^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^I OBECNÁ JEDNOTA CYRILSKÁ. Všem našim ,Cyrilským Jednotám", Ochranné sdružení čsl. skladatelů, spisovatelů a nakladatelů hudebních (z. sp. s r, o. Praha I., Malá Karlova ul. č. 29.) upozornilo Obec. Jednotu Cyril. »na autorský zákon, podle něhož jest povinen každý, kdo chce provozovati nějaké hudební dílo, opatřiti si od původce a nebo jeho zástupce k účelu tomu předchozí svolení a zaplatiti za svolení to přiměřený autorský honorář.« Sdružení bylo odpověděno, že prvním úkolem Cyrilskéch Jednot jest zpívati v kostele a na výkony při bohoslužbě se ovšem uvedený zákon ne-vztahuje, avšak pořádá-li některá z našich Jednot koncert, akademii atd., při níž se provozují díla chráněna Ochranným Sdružením, pak učiní dobře, když předem shodne se s uvedeným Sdružením ve příčině autorského poplatku a vyžádá si ovšem předem seznam chráněných autorů. Přílohou hudební jest tentokráte »Kyrie« z první staroslovanské mše, kterou napsal výborný náš církevní skladatel m. J. C. Sychra. Poněvadž poměry tiskařské nedovolují nám doposud vydávati větší díla najednou, protože by cena jejich byla příliš veliká, doufáme, že tímto způsobem poskytneme po částech vzácnou tuto novinku pro smíšený sbor a (částečně) varhany. Vážná nálada skladby, zvuková její sytost, zajímavost harmonická přispěje k jejímu rozšíření. Kyrie možno jako modlitbu zpívati po mši sv. i tam, kde se staroslovanská bohoslužba nekoná. 3. schůze výboru Ob. Jed. Cyr, konána byla 12. ledna 1922. Předsedal pap. prelát Wiinsch,. přítomni byli kan. V. Miiller, sek. Vošahlík, řed. Říhovský, farář Kořen, prof. Boháč, Průša, Stejskal, dr. M. Sychra, tov. Petr, p. Dušek a pí Šálková. Omluven P. Perlík O. Prem. — Prof. Stejskal blaho-přál jménem Ob. Jednoty předsedovi k povýšení, jeho jmenování papežským prelátem. Předseda děkuje a dříve než zahájí jednání, věnuje srdečnou vzpomínku zesnulému opatu Supovi, horlivému pracovníku v hnutícyrilském. Na to čte jednatel přípis =Ochratmého sdružení skladatelů^ o placení poplatků za provozování děl hudebních, zprávu kaplana Spaleho o založení nové Cyr. Jed. v Zábrdovicích u Brna a žádost statistického úřadu o data. Oznamuje, že sdělán byl po-drobný katastr všech Cyr. Jednot a rozeslán jednotlivým diec. Jednotám k dopinění a oživení života Cyrilského a nastiňuje obsah nového ročníku Cyrila, do něhož jsou už příspěvky z Italie a Paříže i domácí; také hudební příloha už vybrána. Na to po- | ||||
|