|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLVIII. 1922. 19 DR ČIHÁK
P. Angelo de Santi T. J. V předvečer dne 28. ledna 1922 zesnul tiše v Pánu přední organisator církevní hudby v Italii, zakladatel Vysoké školy posvátné hudby v Římě a předseda Cecilských jednot pěveckých v Italii P. Angelo de Santi T. J v •požehnaném věku 75 let. Jeho činnost týkala se Italie, ale jeho význam v církevní novodobé hudbě jest světový, katolický, proto i my věnujeme mu posmrtnou vzpomínku. P. Angelo de Santi narodil se 12. července 1847 v Terstu a již v útlém věku 16 let vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Středoškolská a universitní studia konal dílem v Italii, dílem ve Francii a zčásti v Innomostí v Tyrolsku, kde dosáhl i doktorské hodnosti. Byv vysvěcen na kněze r. 1877 působil na více místech ve školách řádových a zejména v zaderském biskupském semináři jako učitel hudební vědy. Po desítileté zkušenosti byl po-volán do Říma, aby jako spolupracovník časopisu ~ Civiltá Cattolica= propagoval reformu církevní hudby. Tato činnost však vyvolala tak mocnou bouři odporu, že P. Santi r. 1893 musil býti odvolán ze Říma na jiné působiště. Ale za nedlouho byl povolán zpět a jeho myšlenka i energie dočkala se piného vítězství za papeže Pia X , kdy r. 1903 byla pro-vedena reforma chrámové hudby a zpěvu liturgického. Tehdy (r. 1905) obnovena italská Jednota sv. Cecilie a prvním předsedou jejím zvolen P. Ambrož Amelli, benediktin z Monte cassina. Po něm stal se předsedou r. 1909 P. de Santi a zůstal jím až do své smrti. Jako předseda jednou sv. Cecilie vyvinul P. Santi velikou organisační práci. Za-ložil s úchvalou a za pomoci papeže Pia X. v Rímě r. 1911 Vysokou školu posvátné hudby, jejímž zůstal předsedou a duší až do své smrti. Ve všech významnějších místech dal dopud k založení cecilských jednot pěveckých a zůstal presidentem celého hnutí po mnohá léta. Založil a téměř stále řídil spolkový časopis pěveckých jednot cecilských v Italii Věstník cecilskýa (Bolletino ceciliano). Do »Věstníku« a do nCiviltá Cattolica« napsal P. Santi řadu článků o církevním zpěvu a hudbě, se zálibou pěstoval historicko-kritické studium liturgie, ano i některé romány sepsal. Samostatně byly vydány některé jeho práce, jako: Interno al metodo di Canto ecclesiastico (0 methodě církevního zpěvu); Magister Choralis, italský překlad německého vydání Haberlova; Le Litanie laretane (loretánské litanie); Sv. Řehoř Veliký, Lev XIII. a liturgický zpěv. Ve svém vyhnanství z Říma napsal povídku -Ricordo materno« (matčina vzpomínka), které se rozprodalo 30.000 výtisků. Podobně jiný jeho román vLagrime nuove« (Nové slzy) z r. 1909 dočkal se již třetího vydání. Jiná díla jsou: II >Cursusa nella storia letteraria e nella liturgia (Cursus v déjinách literárních a v liturgii); L'origine delle feste natalizie (Původ vánočních svátků) ; I1 mattino di Pasqua nella storia e nella liturgia (Velikonoční ráno v dějinách a v liturgii); L'orazione delle Quadrantore e i tempi di calamitá e di guerra (40hodinová pobožnost a doby nehod a války); Tre antiche stazioni liturgiche in tempo di guerra nel secolo VI. (Trojí stará liturgická zastavení v dobách válečných ve století VI.); Le yLaudesu nell' incoronazione del Sommo Pontefice (Chvály v korunovaci papežově). Z posledních jeho publikací jsou důležitá díla: 11 primo decennio della Pontificia Scuola Superiore di Musica Sacra (Prvních 10 let Papežské Vysoké školy posvátné hudby) a Interno alle origini della Congregazione di S. Cecilia fra i musíci di Roma (0 počátcích sdružení sv. Cecilie mezi hudebníky římskými). Osobně byl P. Santi velmi milým společníkem a pro své vědecké i osobní vynikající vlastnosti měl hojně přátel. Tito rádi jej navštěvovali v jeho poslední nemoci. Byl mezi nimi i kardinál Bisleti a několik hodin před jeho skonem navštívil jei i arcibiskup milánský Ratti, jemuž P. Santi na rozloučenou, volal • Eminenza, resti con noi 1« Eminencí, zůstaňte s námi. Zůstal v Římě kardinál Ratti jako papež Plus XI. a ušlechtilá duše P. Angela de Santi odletěla mezi sbory andělské do nebes. Dobrý tento jesuita byl nadšeným ctitelem české hudby a upřímným přítelem Čechů, jalc se o tom přesvědčil pisatel této vzpomínky při několikeré návštěvě v jeho pracovně, a proto jistě i čeští přátelé církevní hudby zachovají jej v milé vzpomínce. lw 'WF | ||||
|