|
| ||||
| ||||
|
30 CYRIL čís 2.-3.
se činnost naší Jednoty rozvíjela zdárně a přes všechnu retečnost zpohanštělého světa budila zájem o posvátnou hudbu. Prof. Josef Martínek, sbormistr. Z CYRILSKÉHO RUCHU V CIZINĚ. Z Jugoslavie. Novinky: St. Prerrl: 100 praeludií pro varhany. Dobrá sbírka a praktická. St Preml: Slava presv. Euharistiji! 75 písní p ;o smíš. sbor. (Jugosl. knzigarna v Lublani). Plodný slovinský skladatel církevní podává zde opět zpěvy k pobožnostem velmi přístupné a vhodné. Ing. Hladník op. 73: Tri Marijine kantate pro sela, smíš. sbor a varhany. Dílo je psáno v novém rouše, je svěží, má z,)ravou melodiku a rytmus. Dr. Fr. Kimovec: Pred Bogom, 14 písní mešních pro smíšený sbor. ()ugosl. knjigarna). Dobrý kontrapunktik nechal zde melodie ou linii rozvinout a harmonicky je pestrý. Zpěvy jsou vhodné pro vyspělejší sbory. — V předešlém roce na kůru františkánském v Lublani byly provedeny od Bacha pašice sv. Matouše. Dr. Josiv Cerin dobře dílo nastudoval a podal je důstojně. Novým ředitelem Národního diva; la v Zahřebě byl jmenován Petar Konlovič, autor opery xVilin veo.= Zpěvohra jeho měla v roce 1917 velký úspěch. — Dle posledního statutu má konservatoř v Záhřebě 3 oddělení: 1. přípravné 2. střední 3. vyšší. Je to jediná státní hudební škola ve středním Charvatsku. Má za úkol vychovávat hojně mládež, povznésti jihoslov. hudební kulturu a vychovati smysl pro život vyššího slohu. V r u t i c k ý. DOMOVA I CIZINY. Národní pěvecké zápasy v Praze budou uspořádány Pěveckou obcí čsl. o Velikonocích (16., 17. a 18. dubna) ve Smetanově síni. O palmu vítězství bude závoditi na 40 mužských, ženský h a smíšených sborů z Čech a Moravy, rozdělených dle pří-nosti posuzovacího měřítka do 3 tříd v 8 oddílech. Soudcovský sbor sestávati bude z hudebních znalců z Čech, Moravy, Slovenska a Jihoslavie. Zápasy rozvrženy jsou na 7 samostatných produkcí, z nichž poslední ( 1 8 . dubna) bnde k o n c er t e m vítězů, v němž budou provedeny souhrnně; všecky závodní sbory, vesměs rukopisné novinky skladatelů: J. B. Fórstra. J. Jindřicha, Jar. Křičky, Jos. Machoně, J. Procházky a B. Vendlera. Každý závodící spolek přednese nejprve sbor uložený a po něm sbor volený. Záhřebská Sveta Cecilia (red. kan. Janko Barlě) přináší článek z pera Dr. Kam Dočkala o V o j t. Ř í h o v s k ém a v témž čísle přináší Franjo Dugan kritiku o jeho Missa Loretta a Te Deum opus 4. — VLipskuzřízenabylaškola pro církevníhudb'u při tamní konservatoře a jejím ředitelem jmenován prof. Karel Straube. K tomu poskytlo město Lipsko budovu a příspěvek 165.000 Marek. Kdy se dočkáme u nás, aby proniklo přesvědčení, že ke zdárnému rozvoji církevní hudby, na jejíž veliký kulturní význam pro národ se u nás vůbec zapomíná, je takového opa-tření na nejvýš třeba. — Při š k o 1 e p r o c í r k e v ni hudbu v Klosternenburku zřízen internát pro žactvo. Ředitelem jmenován Dr. O. Weissenbeck po 'prof. Vinc. Gollerovi, jenž se ředitelství vzdal. — Zajímavost zprávu čteme ve švýcarském časopise cyrilském Der Chorwáchter. Referuje tam P. Majer z Davosu -Aus dem Biindnerland,< o Davoské »Jednotě Cecilskéa a píše: Opět a opět provozovala se pětihlasá »Mis sa s o l e m n i s« od S y c h r y. Sbor zpívá ji rád, ačkoliv a snad právě proto, že na něho klade veliké požadavky (obtížné vstupy, slabiky na krátkých rytmech,což vyžaduje pohyblivých hlasů a dobrou techniku dechovou). Celou mší vine se citupiný, štastně vytvořený motiv, který dobře textem odůvodněn, dosahuje často strhující gradace, originálního oživení k mocné plastice. Některá místa vzbuzují v nás ovšem dojem jaké-i strojenosti, po koncertním způsobu. Snad proto, že nejsme dosti odborníky? Jak soudí jinde o té mši? Neslyšeli jsme o ni posudek. Tak soudí o Sychrovi cizina. Co ví se namnoze o něm u nás? Kde nejedna, ale celá řada děl je vydána? Právě napsal Sychra oratorium -Sv. Václav«. Bude zapotřebí, aby brzy došlo k jeho provedení. — Kardinál Pařížský Dubois vydal p a s t ý ř s k ý list o hudbě církevní, který vrcholí asi v těchto pravidlech : 1. V arcidiecesi pařížské smí se užívati jen vatikánského vydání chorálního jak Graduale t-k Antifonáře. 2. Výslovnost latiny musí se přizpůsobiti výslovnosti římské 3. Třeba pořádati kursv chorální a to praktický pro maítrises nebo Scholae t. j. sbory chrámové a druhé více technické pro jejich ředitele. 4. Hudební komise diocesní bude zřízena, její rž úkolem bude šířiti přesné dodržování předpisů Motu propria z 22. listop. 1903. — A výsledek listu ? Professoři Scholae Cantorum v Paříži zaslali kardinálu Duboisovi list, v němž vyslovují radost a dík za tento list. — V důsledku pak toho svolal delegát pařížský Jednoty Cyrilské (Associatron de St. Cécile), schůzi, na níž bylo pojednáno o zřízení kursů chorálních po celé Paříži, které konají se ve dvou skupinách na 28 místech v Paříži. OSOBNÍ. Dr. Dobroslav Orel, bývalý redaktor našeho listu a nyní univ. profesor v Bratislavi jmenován byl pro své zásluhy o vydání Českého kancionálu arcib. konsist. radou, podobně i jeho spolupracovník prof. VI a d. H o r no f Redaktor našeho listu kanov. V á c l a v M ů 11 e r jmenován papežským komořím. Upřímně všem blahopřejeme. — Slavný náš virtuos na housle prof. Otakar Š e v č í k, jenž právě se vrátil z Ameriky, dosáhl dne 23. března věku sedmdesáti let. Právě chystá do tisku veliké dílo o hře houslové. — V Jugoslavii oslavil jeden z nejzasloužilejších skladatelů jihoslovanských Fran. Ser. V i l h a r-K a l s k i, žák pražské konservatoře hudby rovněž sedmdesáti let. U MRTI. V Praze zemřel ředitel kůru u sv. Štěpána K. S t r n a d. — V Lipsku zemřel slavný dirigent Arthur N i k i s c h. Svého času dirigoval několikráte orchestr naší České Filharmonie. Když poznal poměry její, odmítl jakýkoliv honorář za svůj výIcon. Nikisch rád také prováděl skladby české. — V Chevetogne v Belgii zemřel jeden z vynikajících pracovníků na poli chorálu římského, benediktin D o m. R a f a ě 1 A n d o y e r, který spolupůsobil při vydání graduálu Vatikánského a sestavil také officium svaté Jany d'Arc. — V Stockholmu zemřel španělský musikolog Rafael M i t j a n a, dlouholetý vyslanec španělský v Rusku. o RUZNÉ ZPRAVY. Vydání nového Českého kancionálu, který s toužebností byl oče'náván a který zaslouží rozšíření co největšího, dopiněn byl, jak jsme již v předešlém čísle se zmínili zkráceným vydáním pod zázvem Malý kancionál=, který obsahuje 15 tiskových archů, kde vedle písní jsou také nejpotřebnější mo- | ||||
|