|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLVIII. 1922. 37
v malou dílnu, kde nadšení několika obětavých duší buduje, snad ani netušíc, základy budoucích toužebně žádaných podniků větších a stálých. Vše jest v počátcích. Letošní kurs jest vlastně rokem zatěžkávacím. Letošní posluchačí i učitelé jsou v lečems obětními beránky, na nichž mnohé se zkouší. Pro začátek jsou mnohé nedostatky, nedostalo se i snad zasloužené pozornosti a porozumění věci tak potřebné. Než nadšení a obětavost prvních průkopníků vznešené myšlenky přecházejí lehce a vytrvale přes počáteční nesnáze, a než se nadějeme, skončí se první část kursu. Hlásících se do kursu bylo hodně. Ovšem, někteří se potom nedostavili, zvěděvše podmínky, jiní během prvních měsíců odstoupili. Dnes kurs čítá 36 posluchačů. jsou dílem z venkova, dílem z Prahy. Různí se, jak stářím a povoláním, tak i pohlavím. Někteří z nich přinášejí oběti nemalé. U všech se jeví živý zájem a touha hodně ze všech přednášek pochytiti a co nejdříve už seděti za varhanním stolkem a sloužiti ke cti a chvále Boží. Veškeré vyučování je rozvrženo do odpoledních hodin celého týdne. Ve výučování varhanní hře jsou posluchači rozvržení na dvě oddělení: začátečníků a pokročilejších. Tato dvě oddělení jsou zase rozdělena na skupiny asi po 5 posluchačích. To jest zavedeno proto, aby každému se mohla věnovati náležitá pozornost. Veškeré vzdělání ve v:.ech předmětech jde dvojím směrem, teoretickým a praktickým; vždy však velice přístupným. Dopoledne a odpoledne před přednáškami posluchači pracují úkoly z harmonie, intonace a cvičí se na varhanách. Při tom jeden podporuje druhého. Kurs se koná v místnostech Joannea. Ředitelství tohoto ústavu vyšlo ve všem ochotně vstříc. Praktická cvičení ve hře varhanní ovšem konají posluchači ještě mimo ústav na varhanách v některých farních a klášterních chrámech za laskavého svolení farních i klášterních správ. Ředitelem kursu jest hudební skladatel mistr Říhovský, který zároveň přednáší nauku o harmonii. Technickým správcem kursu jest profesor Průša. Učitelem liturgie jest kanovník Msgr. Miiller, který praktickým způsobem uvádí posluchače ve znalost církevních obřadů, význam svátků, jednotlivých částí mešních a hledání v direktáři. Učitelem zpěvu je věhlasný hudební pedagog profesor Vosyka, známý harmonisací Českého kancionálu, učiteli hry varhanní jsou pp. Solnař a Trumpus, dějiny církevního zpěvu přednáší profesor Boháč. Úsudek učitelů o průběhu kursu jest příznivý a potěšitelný. S radostí konstatují všichni učitelé nadšení a píli posluchačů a přednost práce, když se podniká z lásky a hlubokého přesvědčení. To bude ono vzácné plus absolventů varhanických kursů našich, že se vzděláním odborným odnesou si na kůry kostelní i trochu lásky a patřičnou zbožnost, které se dnes mnohým nedostává a která přece všem působení na kůru kostelním dodává, teprve pravého posvěcení a ceny. Může býti zrnem hořčičným, které vypučí, aby přestalo provádění jen »ř e m e s l a n a v ý d ě 1 e k= a zavanulo na kůrech našich zase trochu idealismu a pravého nadšení. Jaká to bude radost, až po ukončení kůrsu vyjde z kursu tolik hodných a způsobilých varhanických sil, které budou vším potřebným vypraveny, aby důstojně působily v našich drahých vesničkách k oslavě Boží; jaká to bude výhoda, když i pro budoucnost bude takto postaráno o varhanické síly venkovských chrámů, které vyhoví ideálním požadavkům církve. Ovšem jest potřebí, aby kursy zvláště u venkovského duchovenstva potkaly se také s opravdovým porozuměním a podporou. Jest zapotřebí, aby zvláště v těžkých začátcích dostalo se jim hojné podpory ode všech interesentů, aby budoucího roku venkovské farnosti ještě více posluchačů poslaly a aby je všemožně podpořily. V tom smyslu se také obracíme na všechny lidi dobré vůle, aby nám pomohli dílo za-počaté udržeti, zdokonaliti a přivésti k tomu cíli touženému, který před sebou máme a pro který pracujeme: p o v z n é s t i církevní zpěv v chrámech naší milé vlasti a založiti v Praze církevní hudební školu, jakými se chlubí už dávno ostatní kulturní státy evropské. lw lw lw | ||||
|