|
| ||||
| ||||
|
42 CYRIL č. 4.-5.
dení. Od této chvíle rozhovory těchto dvou lidí jednají jak o dokonalosti duchovní, tak o dokonalosti hudební; o shodě, jaká má býti mezi její vnitřní myšlenkou a výrazem této myšlenky, mezi uměním a ideálem. Sv. Filip Neri živě povzbuzoval svého žáka, aby ujal se díla reformy církevní hudby. )e známo, že Palestrina složil 24 mše, mezi nimiž mši Assumptio, sv. Jana, k Nejsv. Svát. Olt, a mši nad jiné slavnou, tak zvanou marcelskou, papeže Marcela II. jenž panoval pouze 22 dny. Méně je známo, že Palestrina, jenž složil také duchovní madrigaly, byl povzbuzen k těmto skladbám též sv. Filipem, který mu opatřil nejednou text k této hudbě a že tato hudba ponejprv byla zahájena na výšině u chrámu sv. Onufria, za procházek a odpočinku mezi hrou, již sv. Filip se svými kloučky tam provozoval. A čemu zvláště sluší se také podivovati, jest to Hudba světská vedrala se do kostelů; bylo třeba ji odtud vypuditi; papež Pavel IV., jenž byl přísnosti velmi strohé, jmenoval k tomu účelu komisi a kardinál Karel Boromejský byl zvláště pověřen reformou. Horlivost hnala ho do krajnosti: k naprostému vyloučení hudby, pokud nebyla zpěvem liturgickým. Filip Neri měl, jako na všecky vznešené osobnosti své doby, i na sv. Karla Boromejského veliký vliv a přivedl kardinála k mírnějším názorům. Nebylo třeba odstraniti vůbec hudbu instrumentální, ale toliko vymítiti přestřelky. Palestrina, zcela veden a povzbuzován sv. Filipem, jenž mu sháněl texty, uvedl církevní hudbu na rozumné a slibné cesty. Proto také veliká díla hudební složená Palestrinou jsou sbory oratoria, na nichž svatý Filip spolupracoval, jsou pojmenována a uchovala se pod jménem oratoria. Hudba byla vždy ve veliké úctě v oratoriu. Této úcty nabyla zajisté vkusem a uměleckou jemností sv. Filipa Neri. Tento světec tak velice přísných mravů, věděl, že krása je také vlastností Boží a že nic, co může zvýšiti důstojnost obřadů náboženských, nemá býti zanedbáváno. Kdosi řekl právem: Zbavil by poněkud svatosti tohoto světce, kdo by chtěl vzíti hudbu duchovním jeho synům. Palestrina zemřel na zánět pohrudnice roku 1595, o rok dříve nežli jeho vůdce, povzbuzovatel a přítel. Sv. Filip, tehdáž 791etý, byl při jeho posledních chvílích. Bylo to ráno o svátku Očišfování P. Marie. Svatý Filip, stoje u hlav svého přítele, otázal se jej oním nadpřirozeným důvtipem, jenž nikdy ho neopouštěl a jenž tak harmonicky družil se v něm i k činům nejprostším: »Chceš dnes oslaviti v nebesích královnu andělů a svatých?« Palestrina odpověděl, že touží po tom horoucně a sv. Filip s jasnozřením víry, jež vidí již svůj předmět dosažený, odvětil: »Kéž Panna Maria, přímluvkyně má, vymůže mi tuto milost od svého Božího Syna!« Skoro hned po té slavný skladatel v rukou sv. Filipa skonal. V. Volánek. Iw Iw Iw Gregoriánský chorál v Paříži. Paříž dlouho vzdorovala ~Motu proprio« Pia X. Ne že by tam nebylo znalců v oboru posvátné hudby, ale falešné tradice místní byly tak vžity, obecenstvo tak si zvyklo na co- pařský bplain-chant parisien«, že klérus neodvažoval se tak radikální změny, ač v diecé- zích venkovských již dávno byly zavedeny opravy Pia X. Přišel kardinál Ludvík Dubois, a ten fal nemilosrdně do gordického úzlu. Nechal sice ještě rok »vlastenecké« duchovenstvo zpívati svoje »dominýs vobiskóm«, ale po vydání pastýřského listu ze dne 9. října 1921. nezbylo už disidentům žádných zadních vrátek a bylo jim přijmouti chorál podle vydání vatikánského s výslovností, jak se uchovala v Římě. Nový arcipastýř se neomezil na pouhé slovo. Zmobilisoval všecky odborníky, pořádány kursy, přednášky, zpívány slavné mše, a kardinál Dubois sám se účastnil gregoriánských seancí, pilně se dotazuje, když něčemu ne- rozuměl nebo potřeboval určitějšího vysvětlení. Minulý týden uspořádána revuí gCahiers catholiques« řada přednášek o náboženském umění, a jeden den věnován církevnímu zpěvu. Předsedal arcibiskup, a hlavní slovo dáno řediteli -Scholy cantorum« Vincentu d'Indymu. Řečník začal normami vytčenými v DMotu proprioc Pia X., že totiž hudba chrámová má býti posvátná, pravá a obecná, potom ukázal na hloubku a bohatství gregoriánských melodií (demonstroval, jak tam lze postihnouti všecky hudební formy od pouhé písně až | ||||
|