|
| ||||
| ||||
|
66 CYRIL čís. 8.-10.
mladému umělci. Pak ovšem, a jinak ani býti nemohlo, se vší láskou věnoval se studiu Bacha, který v každém jeho koncertě byl nejvyšším měřítkem umělecké jeho potence. Dále skvělým bodem jeho repertoiru byla proslavená Lisztova fuga »Ad nos ad salutem undam< a >Praeludiuma. Z našich českých skladatelů si oblíbil Steckerovu »Sonatu pro varhany a Kličkovu »Fantasii na varhany, kterou hrál jako zkušebnou skladbu při svém přijetí na pražskou konservatoř. Mimo Ml. Boleslav byla to Praha, Plzeň a jiná česká města, kde bud samostatně vystoupil, anebo jako výborný doprovazeč se osvědčil. Vedle své virtuosity často a šfastně sáhl po peru komponisty, spisovatele a kritika Z jeho skladeb uvádím tyto: 1. M o r a n a, melodram s průvodem orchestru. 2. S o n a t a b mol pro varhany. 3. M š e pro smíšený sbor a varhany. 4. Koncertní fantasie pro varhany s prův. orchestru. 5. Má j, ballada pro orchestr. 6. S e r e n a d a pro piano na 2 ruce. 7. Slovácká silhueta pro orchestr.:') 8. A v e M a r i a, pro vyšší hlas a varhany. 9• B a r c a r o 1 a, pro klavír na 2 ruce. *) Mimo tato díla napsal též několik písní, z nichž zvláště vyniká píseň na slova Rokvtova Mně zdálo se, že ztratil jsem tvou duši,- kterou také začal instrumentovati. Že doktora Sychru jako skladatele málo známe, toho je právě příčinou jeho pověstná skromnost. Snad teď hudební svět nás blíže seznámí s jeho životním dílem, bohužel před-časně přervaným, jehož slunného zenitu nám není popřáno zažít. Byla by to jen zasloužená, pietní pocta, vzdaná nejen jeho skromnosti, ale i seriosní práci, která by si nijak nezasloužila nepovšimnutí. Ze spisovatelské jeho činnosti zasluhuje zmínky spis »K dějinám varhan a v a r-h a n n í h r yg, v němž se jeví v piném světle jeho poctivá práce a všestranné vzdělání. Pokud se týče jeho kritik, vím, že se čítaly k nejduchapinějším a starší z nich v »Cyrilu« opravdu vynikaly vzácnou objektivností, originelními postřehy a otevřeností. Ve svém postavení bibliotekáře byl doktor Sychra pro svoji skromnost, svědomitost a píli milován všemi, zvláště drem Zíbrtem. V museu jako by byl našel sobě nejvlastňějšího povolání; tichá práce musejní zcela odpovídala jeho 'povaze. Proto byl v museu tak spokojen. — Tomuto svědomitému a nadějnému životu učinila smrt konec. Proč? Bůh sám ví. Toto vědomí Boží prozřetelnosti, která mnohdy tak tajemnými cestami řídí lidské životy, ale jistě k jejich dobru pod zorným úhlem věčnosti, to vědomí potěš především zarmoucené jeho rodiče a pak i nás, kterým byl milým a oddaným přítelem. Srdce jeho odpočívá na staroboleslavském hřbitově; duše jeho jistě je u Pána světel, jehož milosrdenství si zasloužil svou horlivou 'prací v chrámech božích; jeho památka však zůstane mezi námi! _ PrU~-1ar Bo= Valná h k ~mada Diec. Jednoty Cyri hlas, dne 5. listopadu 1922. ho i více- V říjn Stran 192, s vyoeictvo D7, a Jednoty Cyrilské v ,divými. svI C Se '11ézá slovy: _ésn' KČ k •..° inc, Vydáno nákladem O b etap é J e d n o t ý C y r i 1 s k é v Praze. Objednávky přijímá a obratem vyřizuje ADMINISTRACE „CYRILA” V PRAZE-II., č. 1370. s ^Illlllllllllllliliiililllllillllllilllllllllllllllllllllll® Tiskem Cyrilo-Methodějské knihtiskárny v Praze. — Nákladem Obecné jednoty Cyrilské. | ||||
|