|
| ||||
| ||||
|
GG
tak zvaná „varhanická škola”, po vlasti české chvalně známá i proslulá. V hudoucfm čísle „Cecilie” naskytne se mi v nkončnjícírn čLínl:u o chorJUa přílc ito t, abych šíře upozornil na ústav pro země česko slovanská předůležitý. Jestliže dřívější varhanická ',kola dovedné varlranílcy vychovávala, z nyněj'ílro o třotí roč,níl: rozšířeného ; rístavn pro hudbu církevní" vycházeti budou slcnter'~ní ředitelé kůrů, jelikož kromě vědomostí varhaníkovi potřebných před-nášejí se předměty, jež ředitel ím kfirá znáti třeba, jalco: chorál, vysvětlov,íní testu církiwního a zpěvu oliřadnfho, instrumentace a řízení sboru, čtení partitur a dč,jiny lmdební atd. Na počátku června odbýval první ročrúi. z clrorá.lního zpěvu zkonšlcu, jíž zpravodaj přítomen byl. Po krátké zkoušce thcoretické o chorálu provozovala se společně -regor anská m',e z řún kélro „Graduale Romanurn” od „Introitu' až k poslednímu „Deo gratias” s veškerými responsorienri mešními choraliter bez průvodu varhan správné a bezpečná. Napotom vyvolával předseda jednoty JUDr. Josef Tragy jednotlivé chovance úst,i.vu, dávaje jim jednotlivá místa z ,Graduale Romanum” maně, kde právě kniha se otevřela, zpívati, i objevilo se, že každý z nich dovedl správně intonovati a deklamovati chorál gregorianslcý bez přípravy. Když prvním rokem do-cíleno takového úspěclnz, tut dojista vy,jdoa po tříletém pečlivém evičmií z řečeného ústavu ředitelé kůrů, kteří do veškerých vnad i tajností chorálu gregoriauského zasvěceni budou, a dovedou platnost jemu zjednati na. kirrec.h, kde ,jednou bndbu posvátnou říditi budou. Gratulujeme p. horlivému, učiteli choráhlího zpěvu, k úspěchu docíleném;r a jediné toliko plání máme, aby totiž chovancům ústavu poskytnuta byla příležitost k veřejnému použití nabytých tu vědomostí. Posloužilo by valně ku všeobecnému rozšíření, vz(lěláuí a povzbuzení, kdyby ústav v některém z kostelů pražských pravidelně chorál gregocianský a později, pokud možno, také skladby vícelrlasné provozoval Mnohostranná činnost rozšířila se konečně na kůr nejsv. Trojice, jejž řídí a kde zřízením farní školy pěvcc]cé ptáci reformační zahfijil F. Z. Skulrersky'. Abychom však nebyli stále odkázáni jen na skladby cizí, složil velkou slavnostní mši v o k á ] tr í, již slovul.námu reformátoru hudby církevní a předsedovi „Jednoty Cecilianské” v Německu, Dr. Fr. W i t t o v i, věnoval. Jak čtenářům „Cecilie” známo jest, provozováno „Credo” řečené mše při koncortn na ostrově Žofínském a „Gloria” o slavnosti Seatojanské při večerním koncertu duchovním uspořádaném v místnostech katolické besedy ochotnickým vokálním sborem Karlhislcým. V slavnostní den nejsv. Trojice provozována konečně při slavných službách Božích řečeného clrrárnu skladba celá, již veškerá hudební kritika pražská uvítala jakožto vynikající událost v oboru české literatury hudby církevní. Staří polyfonisté slohu Palestriuova pracovali celé mše v jedné ze star$ch tonin, p. skladatel vzdělal však skladbu na základě několika starých tonin, tal: že v Kyrie, Gloria a Aglius převládá tonina dorická, v Credu a Benedictus misolydicicá, v Sanctus pak eolická. Nezůstává však př7 starých touinách státi, nýbrž pokračuje v modulacích moderních tvaru velmi ušlechtilého, snaže se patrně s výsledkem rozhodně šfastný-m, aby starý , přísný směr hudby církevní sloučil i smířil s hudbou novověkou. Ku docílení rozmanité barvitosti střídá se tu a tam čtverhlasný sbor smíšený s čtverhlasným sborem mužským neb ženským, tak že čtverhlasná skladba základní na jistých místech, na osmihlasnou přestupuje. Tak na př. po „Kyrie eleison” se 4 smíšenými hlasy následuje „Kriste cleison” čtverhlasným sborem ženským (2 soprany a 2 alty), v Gloria na ,Qui tollis peceata mundi" čtverhlasilého sboru soprany a altů odpovídá mužský sbor ,miserere nobis", ,suscipe deprecationem nostram" atd. Nejoriginálnějším a skutečně velmi dojemným jest 6blasné ,Crucifisus" v Credo. S jistotou očekávajíce, že originální skladatel obohatí domácí literaturu hudby církevní vzácnými poklady, žádáme si vřele, aby talcó menši kůry obdařil plody bohatého ducha. Lelmer. Pěstování zpěvu církevního. arcidi~cc~Se IPra,~sl~~. Z Karlína. Karlínský vokální sbor ochot- nický, věren úkolu v-ytloiutému, šířiti totiž pravý směr hudby posvátné a provozováním ]classických skladeb naproti pokaženému vkusu vším 11 rsilfm pracovati, účinkoval na svátek nejsv. Trojice při celkovém provozování nové slavnostní mšc vokální F. Z. Skuherského, která se téhož dne v Praze ponejprv provozovala s úspěchem velmi příznivým. (Ostatní posouzení skladby viz na jiném místě listu.) Na slavnost sv. Petra a Pavla konána byla pouf při kollegiátním cln•ámu Vyšehradském. Ku pozvání vys. důsto,j. kollegiátní kapitoly provozoval sbor při slavných službách Božích řízením redaktora „Cecilie” následující skladby: ,Missa in bonorem se. Luciae" s průvodem velkébo harmonia,, poněvadž varhany k důstojnému doprovázení nedostatečnými | ||||
|