Staré církevní písně v Bosně a Hercegovině
Ročník: 1922; strana: 77,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
Ročník XLVIII. 1922. 77

nepřátelských nebo prostě nevěřících, vylíčiti vám všechnu vítězící moc krásna a dokázati vám, že každý ústav, je-li v pravdě náboženský, je-li vskutku umělecký jest živoucí apologetikou. Pánové, času se mi nedostává a dovolte, abych vás požádal ve formě závěru, abyste rozšířili školu hry varhanní a Scholu středisko vašeho vlivu.

Mějte tudíž v každé diecési technické středisko. leč z tohoto střediska učiňte ohnisko apoštolátu, jako jest »Dílo svatého Chrodegranga« v diecesi metzské.

Kolem něho seskupte úsilí jednotlivců, sprojte pokusy nesmělých a slavte triumf nad zdlouhavostí skeptiků.

Kolem tohoto střediska utvořte jako v diecesi štrasburské Jednotu diecesních sborů kostelních a schol, af jsou sebe menší, zorganisute informační kancelář, půjčovnu hudebnin, časopisů, knih liturgických, nástrojů atd. Požádejte shromáždění kněží, vy, kněží liturgisté a stoupenci zpěvu gregoriáského, poznávejte se, pomáhejte si, podporujte druh druha ; vy, kteří něco znáte, přispějte ku pomoci svým spolubratřím, kteří hořekují, že dosti neznají, kteří dnes chápou veškerou obrannou jednotu liturgie, chrámového zpěvu, kteří však se cítí bezmocnými, poněvadž jsou samotni, aby prakticky se mohl uskutečniti zpěvem sborovým i lidovým apoštolát, jehož zachovali sílu; tradicielní ten apoštolát dal církvi sílu v minulých stoletích!

Založte jako abbé Gleyo ze St.-Brieux, jehož tu chci veřejně a bratrsky pozdraviti, časopis třeba nepatrný, ale dobře vedený, který by nás naučil dnes tomu, čemu by nás byl měl naučiti dříve.

Vytvořte apoštoly liturgie, pořádejte kroužky studií liturgických, přednášky, utvořte knihovnu, kurs liturgické latiny pokud bude možno.

Vychovejte ředitele kůrů, ředitelky schol, kteří by nebyli pouhými taktovacími stroji, nýbrž dušemi živoucími a zářícími, které by přivedly k modlitbě ty, kteří zpívají, které by přivedly k vzdávání božské pocty ty, kteří poslouchají.

Vzdělejte vůdce, kteří by rozšířili obor své působnosti ve svobodných školách, vychovatelnách, pensionátech, dílnách, sirotčincích, patronátech, sdruženích katolické mládeže.

Utvořte skupiny dětí, dětská sdružení pro zpěv, pořádejte soutěže v chorálním zpěvu, soutěže schol, Dítek Mariiných, soutěže venkovských varhaníků.

Pánové, čiňte, seč budete, leč učiňte jednu věc: budte ke slávě církve umělci krásy, tak zvláště obnovíte katolicismus Krásnem. Pánové, jeho budoucnost spočívá ve vašich rukou!

s IV

K. STEJSKAL T. I.

Staré církevní písně v Bosně a Hercegovině.

Nejchudší snad ze slovanských národů na duchovní písně, zvláště staré, jsou Chorvaté, kteří bydlí v Bosně a Hercegovině. Již jejich sousedé Chorvati v bývalé hánovině, Slavonci a Dalmatinci, jelikož žili většinou v dobrých poměrech, oplývají hojnými starými duchovními písněmi : Dosti, jestliže uvedeme jejich velikou sbírku duchovních písní a chorálů DCithara octochorda« seu Cantus sacri latino croatici, která vyšla ve třech vydáních v Záhřebě, poslední roku 1757, a obsahuje 267 písní a chorálů. Taktéž uPavlinska pjesmarica« z roku 1644 obsahuje na 80 stranách různé písně pro všechny doby církevního roku. (Jediný exemplář tohoto zpěvníku chová se v universitní knihovně záhřebské pod značkou R. 3629).

Tento nedostatek duclovních písní v Bosně a Hercegovině nezavinila snad okolnost, že by Bosňáci a Hercegovci nebyli muzikálně nadaní, právě naopak; vždyf snad žádný druhý národ nemá tolik národních písní, obzvláště hrdinských, jako jich mají Bosňáci a Hercegovci. Než příčinou toho bylo něco jiného. Těžce spočívala železná ruka hospodářova více než tři sta let na jeho šíji. Bez dovolení pbega« — bohatého to musulmána — nesměl jeho kmet« katolík zúčastniti se služeb Božích A když to činil bez jeho vědomí, tož se služba Boží konala v noci docela potichu v soukromých domech. Není tedy divu, že se za takových poměrů nemohla pěstovati duchovní píseň. Pravda sice, že se i druhdy v kostele zpívalo. Mnozí starci a stařice mohou nám ještě svědčiti, kterak chodili vujaci« (duchovní správci) od vesnice k vesnici, shromaždovali věřící lid v soukromých domech) vyučovali je katechismu a po vyučování jako na zotavenou učili je zpívati
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ