|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLVIII. 1922. 79
je ve sbírce yNovi vijenac« biskupství bosansko-sremského, v Dakovu 1908. Nejnovější vydání »Utrpení Kristova« aneb »Gospina plača- vyšlo v Dubrovníku v roce 1915. V Bosně se obzvláště rozšířil »Plač Gospiu« vydaný bosenským Františkánem Petrem Kneževičém; dosáhl již 25, vydání. Nejvíce se zpívá »Plač Gospiu« zde v Bosně a ve Slavonii. V postě skoro každý den na večer zpívají děvčata před křížem »Plač Gospiu« a na Veliký pátek před večerem shromáždí se dívky u Božího hrobu a zpívají »Plač Gospiu«. Co se týče melodie, tož se nikterak nemůže vypátrati, kdo ji složil. Zpívá se pak tato píseň v různých variacích. Každý kraj skoro má svou melodii a pro každou osobu v umučení Kristově opět je zvláštní melodie, takže zpěv tímto způsobem stává se zajímavější. Františkán Markovič (Sarajevo) zaznamenal 7 různých melodií, které jsou však variace téhož nápěvu. Melodie ta je tato: Po slu - šaj - te bra - čo mi - la gor - ku mu - ku Go - spo - di - na I su - kr - sta, Bož-jeg Sy - na, ko - ju da- nas za nas pri - ma. »U se vrime godišta« Druhá píseň, která se zde v Bosně též od nejstarších dob zpívala a ještě doposud zpívá, jest »U se vrime godišta«, — v tento čas roční. Podle obsahu ani tato píseň není chorvatská, nýbrž jest to překlad staré latinské písně: >In hoc anni circulo•, která se na-lézá v rukopisech 14ho století.`''*) Na chorvatský jazyk byla přeložena záhy, již v XV. stol.::::; *) patří tedy mezi nejstarší chorvatské písně. »Pavlinska pjesmarica- z roku 1644 má tu píseň pod číslem 18. (9.) (foi, 110 b.) Též jest tato píseň ve všech třech vydáních »Citharae« ~1. 151., II. 172; 1I1. 116.). Jak při ostatních písních, tak se ani při této písni auktor melodie nemůže nikterak vypátrati. Zpívá se tato píseň nejen v Bosně, nýbrž v celé Dalmacii, v Istrii a chorvatském Přímoří. A jak to obyčejně býv.í, nezpívá se všude stejně, nýbrž rozličnými varianty. Zde v Bosně se zpívá takto Sv. Cec. X. str. 7/8. _1 Kněz : U se vri - me go - di - šta mir se sv'je - tu na - vi šta. L i d : Po'- ro - dien - je Die - ti - ča, od Die - vi - ce Ma ri - je. »Zdravo tijelo Isusovo«. Nejčastěji se zpívá v Bosně a Hercegovině třetí píseň, totiž »Zdravo tijelo Isusovo.« Lid ji zpívá každou neděli a svátek při mši svaté po pozdvihování, taktéž při procesích na př. o Božím Těle. Zdá se, že je to píseň novější, alespoň ji nemá ani »Pavlinska pjesmarica« z r. 1644, ani »Cithara octochorda« ve svém třetím vydání od roku 1757. Jedině jsem našel tu píseň ve Vijencu otce P. Mariana Jaicá, řeholníka sv. Františka, provincie Kapistranské, Budín 1850. Při té písni nezná se skladatel ani melodie ani texta Obsahuje pak tato píseň zkrátka celé katol. učení de Christo incarnato et Redemptore tedy celou Christologii. Podávám zároveň s melodií celý chorvatský text. Velice krásně se to vyjímá, když se text písně střídavě zpívá totiž: Praecentores a pak ostatní lid. Zpívá se pak takto: *) 0. Ant. Zaminovic, Stari grad, Sv. Cecil. X. str. 4. sg. `*) Viz: Vil. Báumker, das katholische deutsche Kircherlied in seinen Singweisen. Ve dvorní knihovně ve Vídni nalézjaí se v jednom rukopise (č. 354. fol. 38) dvě chorvatské duchovní písně; jedna Marianská a druhá vánoční: »Usei urime godischia ...a F. Mečík. | ||||
|