|
| ||||
| ||||
|
-63---
RUZI anitUSt1. Hlas biskupa o zpęvu bohosluzebném pocíná ; církevní však zpęv vypliiuje svaté okamziky sluzeb Bozích samých; jest slavuost- V Ingulstadtu konátla jest minulého mę- n.fln. rouchem uádherným, v ncnlzto modlitby síce valná hromada diecesníllo spolku cecil- naše — uebo lépe receno, modlitby ctrkvc, ského, v níz llcjd. biskup liichstíidtaký, Pnii- ta mistrovská díla Ducha svatého, pred trű- tišck Leopold svobodný pán z Lconrudu, męl nem Bozím se objevují. Zpęv liturgický patrí llásledulící rCc: k nejsvętęjším výkonűm kucze a stojí tudy „Ctęní pánové! Jste presvędceni, ze zivá výše a knęzi blíze nezli budova kamená, oltáre úcastenství mám na snahách jeduoty cecilské, drevenG, nádoby zlatá a roucha hedbávná. ponęvadz péce o efrkevuí zpęv jest starou Bohuzel! ze onoho vzuešcuúho a pra- dędicnou vęcí biskupű eichstíidtských z vękű vého stanoviska zpcvuliturgickéllo dávných. Vzilyt jiz mladistvá lcta sv. Willi- tak príliš melo bývá všímáno a oce- balda spadají do doby rozl.vętu zpęvu církev- ll o v á no. K útęše svá mohu sice dosvędciti, uího v Anglii — unú Anglie, která jiz s prv- ze bezcetné obęti prinášejí se v mé diecési uíln semenem krestauství obdrzela nadšení pro na dűstojnou oslavu sluzeb Bozích. Na svých církevní choval od zákű nejvętšího mistra, cestách visitacních s radostí vídám, jak cetnę sv. Iichorc Vcllcúho. chrámy se restaurují, jak cetnę ohare se ob- Sv. Wiilibald męl kromę toho za desíti- novuji a znovu zrizují; bývám svcdlccm nád- letého pobytu v Monte Cassino dosti prílezi- hery, jaká jeduotlivéulu náciní kosteLrimu sc tosti, seznámiti se s uc.jslovutllcjšími velikáuy vęnuje, jakoz i umcnf a vkusu, kterým naše vlašského zpęvu kostelntilo a ještę dlouho po roucha církevní se vyšivajf ; o pukrocfch však smrti toho svętce zűstaly v Ilitdesheimu u ve- v bndbc kosteluf nemohu prouésti soud po- liké váznosti liturgickG kuilly, které sv. Willi- dobný. bald z ltiírna prinesl. Vykonalat sice jiz jaiinota eceilská na Biskup l+;rchaubold (-r 902) byl prítelem jcdaotlivých ntistech nlé diccúsc mnoho a jscrn zpęvu církevního a dal zhotoviti passiouál. za to jeduotę od srdce vdęcným; na vctšiui; Biskup lieginolt, téz ještę z prvního tisíciletí, ntfst však ještę mnoho vykonati zbývá. Pro platil za prnlfho hudebníka svého vęku a oko stalo se mnoho, s uchem však nazvíce slozil nápęvy k selcveucím a hymuánl. Biskup po macešsku se zachází. lleribert (1022 -1042) pecoval o dobré ri- Pozdravuji tudy duešní den a ocekávám zenf pęvecké školy hlavního chrámu eiehstátit- opętnę od vašeho shromázdęní nových vý- ského, ja'~oz i Gebhard 1. (1042—1057), který sledku. Pouzívám táto prílezitosti, zejména pozdęji jakozto Viktor lI ua papezský trűn ku prosbę na prítomné kucze, aby jak nálezí povýšen byl, byl muzem ušlechtilóho a jem- dali si zálezeti na zevrubná znalosti chorálu ného vzdęlání, jakoz i dűkladným znatclenl a aby pri nejmenším ku svatým výkouűnl umęuí a hudby. Nástupce jeho, velký náš svatccnf bohosluzby nikdy boz svędomité prí- Gaudecar (1057—1075) pozűstavil nám missal, pravy nepristupovali. Páuy reditele kűru rád který az d0 dllesllíh0 dllC jest llejVzácllcjším bych llapOmellul, aby povazOvall za nelvctsf pokladem diocése eichstádtské z vękű starých. cest, jakou Církev laikovi dopráti műze, ze Nedivte se, pánové, kdyz tito muzové za pri bohosluzbę prímo smí spolu pűsobiti, a dob zdánlivę drsuých jiz tolik znalosti a zájmu prosím je, aby se neštítili zaduélto namáhání, pro cirkevní budbu na jevo dávali. Poznali jakého vyzaduje sbor dobre cvicený, zejtneua pravę, ze péce o oslavu sluzeb Bozích jest pak vyuceni hochű zpęvu církevnímu. lltid jednou z ncjdidezitęjšfch povinnosti biskupa, uznávám, zo obtíze jsou velké; po výsledcích a zc pri tom zpęv cfrkevuf vcele stojí. však, jakých jsem se dozil v jednoduchých Dobre vím, ze vznešená budova chrámová, kostelích venkovských, jiz neodstrašuje mue bohatá okrasa její, nádhera oltárű a umęle nemoznost, ze by prekázky nedaly se prekonati. vyšívaná roucha hedbávuá nevýslovný vliv na Kromę toho prosím všechny prítomné oslavu bohosluzby mají ; výše v š a k n a d e pány, aby se stali missionári tęchto mých my- všecko ostatní jest zpęv liturgický. šlenek a zásad jednoty cecilské, az se nám Vše ostatui jest jen prípravou a musí casem zdarí štastnc dojiti vznešeného cíle, býti nadobro ukonceno, kdyz..slavnost svátecní jaký si vytknula jeduota cecilská,4 --- | ||||
|