|
| ||||
| ||||
|
Rok 1923. C Y R I L Strana 5
teras d' Indy-ho stat o »Blahoslavenstvícha, kterou ostatně vydám co nejdříve v samo-statné brožurce. Franckovo dílo, ač svou formou jest rázu světského, zasluhuje si největší pozornosti každého katolíka. Umění tak jako vědy sbíhají se v témže ústředí, kterým jest Bůh. Kterékoliv pravé umění vede nevyhnutelně k Bohu, a v tom smyslu Franckovo dílo koná po-slání nesmírné. Nelze si pomysliti, že by ony nejintimnější záchvěvy duše, jež César Franck uložil ve své skladby, nevyvolávaly hlubokých resonancí v srdcích posluchačstva a tím ne-připravovaly půdy dojmům náboženským. Podle vypravování vrstevníků zjev Franckův působil domem světce, tak byl proniknut bratrskou láskou a žádostí absolutní krásy. Smrt však neměla tolik moci, by s tělesnou schránou zmařila i jeho vznešené poslání na tomto světě. Jeho skladby je dále konají a pronikají i k takovým srdcím, k nimž by se slovo lásky ne-dostalo jinou řečí než hudbou. Touto vnitřní hodnotou připomíná Franckovo dílo mohutný katolický proud ve francouzské literatuře XIX. století. Tak jako největší spisovatelé té doby byli katolíci, af iiž životem nebo jen z přesvědčení, i mezi representanty hudební tvorby lze zříti umělce věřícího, o kterém směle můžeme říci, že to byl právě nejsilnější. Kde by byla dnes hudební Francie bez Césara Francka? u střepinkového Debussy ho nebo u kolosálně dutého Saint-Saénse. Z toho patrno, že víra jest pro;svět intellektuální totéž, co život pro svět hmotný; a u Césara Francka spasné trojhvězdí víry, naděje a lásky bylo úpiné. P--V® Valná hromada Diecésní jednoty Cyrilské v Hradci Kráiové, konané dne 18. prosince 1922. Předseda prof. Vladimír H o r n o f podal zprávu o stavu Cyrilských Jednot v diecési králové-hradecké. Cyril. farních jednot jest 32. Zprávy došly z 19 farních jednot. S potěšením konstatuje čilý život v některých jednotách, ale zároveň poukazuje na mnohé jed-noty (i v některých větších městech diecése), kde činnost spolková valně ochabla. Nejd. pan biskup Dr. Kašpar, jako upřímný přítel snah cyrilských, vřele si přeje, aby tam, kde jednoty v době válečné zanikly, opět se obnovily a nové zakládaly. Z té příčiny zasláno vyzvání na osvědčené pracovníky cyrilské, aby činně zúčastnili se propagačních snah diecésního výboru. Zvláště poukázati jest na neblahý zjev, jak zpěv lidový upadá. Ve školách církevní zpěv se nepěstuje a jsme svědky toho, jak lidový zpěv ve chrámu znenáhla umlká. Ne-má-li nastati úpiný úpadek chrámového zpěvu, nutno je, aby všude byly zřizovány Farní jednoty, které by si vytkly za přední úkol: probouzeti v srdcích naší mládeže zájem pro chrámový zpěv. V jednotách orelských a ve spolcích mládeže nalezlo by se dosti ušlechtilých mladých duší, které by se daly získati. Bohužel, na některých místech byla výzva diecésního výboru příkře odmítnuta, že prý založiti nebo vzkřísiti Jednotu je věcí nemožnou. — Nezbývá, než získávati jednotlivce, kteří by pro cyrilskou myšlenku ve svém okolí pracovali. Naše cyrilské stánovy žádají, aby zřízovánv byly v i k a r i á t n í v ý b o r V. V naší diecési neexistují. Ustavení těchto výborů bylo by důležitou složkou organisační a propagační. Z toho důvodu položeno bylo na program valné hromady pojednání o jejich zřizování. V debatě o tomto předmětu vzpomíná vdp.,děkan Jos. Vomočil čilého života cyrilského v naší diecési v dobách předválečných. Upadek chrámového zpěvu vysvětluje také tím, že ideální smýšlení v lidu upadá. To pocifuje se i ve zpěváckých spolcích světských. kde není té horlivosti a toho nadšení, jaké bývalo dříve. Je to smutným kulturním dokumentem doby. — Souhlasí se zřizováním vikariátních výborů a navrhuje, aby požádán byl nejd. pan biskup, by otázka tato dána byla na program nejbližší schůze pánů vikářů. Tito by mohli navrhnouti vhodné činovníky, kteří by se ujali zřízení vikariátních výborů a propagace cyrilských snah ve svém okolí. Prof. Dr. Sobota líčí ze zkušenosti čilý zájem mládeže pro zpěv ve skupinách a v jed-notách orelských a je toho přesvědčení, že by nebylo těžko vytvořiti z nich pěvecké skupiny cyrilské. Slibuje, že při schůzích a na cestách organisačních bude myšlenku iu mezi mládeží propagovati . K návrhu předsedy bylo pojednáno o d i e c é s n í m s j e z d u Cyrilských Jednot v Hradci Králové. Návrh byl přijat a přípravné práce svěřeny novému výboru. | ||||
|