|
| ||||
| ||||
|
Rok 1923- C Y IZ I L Strana 11
svými utajenými moderními harmoniemi), Widorovo »Tu es Petrus, a »Tantum ergo« od Palestriny. Po Duboisovu »Laudate<, zahrál J. Bonnet Tournemirův trojitý chorál (Sancta Trinitas), skladbu nesmírných rozměrů, ale snad příliš konstruovanou a uzavřenou v sebe. Odcházeli jsme s mohutným dojmem náboženským, hudebním a vůbec poetickým, nebof se zdálo, jako by s mistry té či oné doby zpřjt omňovali se i modlitby jejich vrstevníků, a krásy všech století křesfanské éry slévaly se v jediný akkord nesmrtelné krásy. (Příště dokončení.) ^^^^^^^^I ČINNOST CYRILSKÁ 100000000 ARCID, JED. CYRIL. V PRAZE Farní Cyrilskou jednotit založilo právě ně-kolik přátel hudby církevní při kostele Panny Marie Sněžné v Praze-II. Ustavující schůze konala se dne 5. prosince 1922 ve Františkánském klášteře v Praze-II. Profesor Vojtěch Pruša, jako delegát Ob. Jed. Cyri ské pojednal o úkolech místních Jednot, o kostelním lidovém zpěvu, o Ceském kancionálu a Obccné Jed-notě Cyrilské. Přihlásivší se členové zvolili výbor, jenž se skládá z těchto členů: Předseda L. V. Celanský, dirigent a hud. skladatel v Praze-II. Náměstel< a sbormistr Otakar Ze inka, řed. kůru, Praha- I. Pokl: dník Anton+n Kašpárek, farář u P. M. Sněžné. Jednatel P. Jan Štikar, kaplan u P. M. Sněžné. Členové výboru pí. ,<. Chalupecká, slč. A. Walterová, slč. A. Siková. Jednota čítá 72 členů, z těch 4 za-kládající, 12 přispívajících a 56 činných. Cvičení konají se dvakrát týdně za vedení sbormistra a jednatele. Očinností bude podána zpráva koncem roku. P. Štikar, jednatel. Z ÚŘEDNÍCH ZPRÁV A VÝNOSŮ. Dekret o české liturgické řeči při mši svaté Poslední číslo Ordinariátního listu pražské arcidiecése (č. 1. str. 4) uveřejňuje del Svaté Stolici bylo oznámeno, že někteří kněží v Cechách rozšiřují názor, jakoby zákon liturgický, který předpisuje užívání jazyka latinského při bohoslužbě, byl v odporu se zákonem přirozeným a božím ve příčině povinnosti o spasení duší, protože tento zákon liturgický (jak tvrdí) mnozí tvrdošijně odmítají ; na základě tom se snaží, užívání jazyka národního při bohoslužebných úkonech o své vůli, pomíjejíce zákonů církevních, zaváděti. Tento názor tato posv. kongregace prohlásila za zcela mylný, a nařídila, aby jednotliví biskupové českoslovenští toto prohlášení sami ve známost uvedli duchovenstvu obojího duchovního řádusvětského iřeholníhosvédiecése.a K tomu připojuje Ord. list tuto úvahu. Tridentský koncil stanovil (Sess. Cap. VIII.) aEtsi missa magnam continet populi eruditionem, n o n t a m e n e x p e d i r e visum est patribus, ut vulgari passim lingua celebraretur«. K tomu dodal Can. 9: »Si quis dixerit ..., lingua tantum vulgari missam celebrari debere .... anathema sit.« Zároveň se v téže kap. VIII. předpisuje: n .. , mandat' sacra Synodus pastoribus et singulis curam animarum gerentibus, ut frequenter inter missarum celebrafionem, vel per se vel per alios ex iis, quae in missa leguntur, aliquid exponant ;atque inter cetera sanctissimi huius sacrificii mysterium aliquod declarent, diebus praesertim dominicis et festis~. Jndult Benedikta XV ze dne 21. května 1920 (Ord. list 1920 str. 58) zpívati epištolu a evangelium p o zpěvu latinském též česky, nesmí se rozšiřovati na ostatní části zpívané mše sv. Kde se tak stalo pod terrorem agitace nebo z dobrého úmyslu odstraníti záminku k odpadu, zkušenost zklamala. Proto jest předepsaný řád zase zavésti, aby při oběti Beránka, který poslušností až k smrti kříie svět vyl Pro udílení sv. svátostí odkazujeme k Ord. listu i 1920 str. 58 a k příručce Additamentum ad Manuale `a FČituum ecclesiasticae Provinciae Pragensis, vydané 4 Cyrillo-Meth. knihtiskárnou V. Kotrby, apošt. typo- grafa v Praze (Ord. List 1921 str. 52). Toto rozhodnutí týká se ovšem také i hudby církevní a neoprávněného překládání textu mešních a provozování takových skladeb. »Messes dialoguées< (mše mluvené, recitované) Delší dobu již se v románských zemích přetřásala otázka, zda by bylo možno, aby při tiché mši svaté, věřící v kostele přítomní odpovídali knězi při oltáři, jako to činí sbor při zpívané mši sv. a zda by tal<é mohli rectovati aspoň stálé části mešní (Kyrie, Gloria, Credo atd.) V posledních létech odpověděla posv. kongregace ob-řadů na dotazy v té příčině podané od biskupů v Mantově, Pesaru, Malures a Metách; nyní shrnula tato rozhodnutí v závazný dekret uveřejněný v »Acta apostol. Sedise jejž tuto stručně uvádíme. Na otázku, zda dovoleno shromáždění věřících přítomných mši sv. společně odpovídatí na místě ministranta, knězi sloužícímu mši sv.? odpověděla kongregace. Zůstavuje se biskupovi juxta mentem. To pak znamená, že samo o sobě je dovoleno, není vždy vhodné a prospěšné, protože při tom snadno mohou vinil Na otázku, zda smí věřící přítomní mši sv. čísti povýšeným hlasem (nahlas) sekretu, kánon i slova proměnění, jež kněz až na malé výjimky čte potichu, odpověděno záporně. Odpovídati tedy při mši sv. věřícím zapovězeno není, ovšem jen s povolením biskupa. Vyžadovalo by to ovšem pečlivé přípravy, aby celý úkon byl důstojný svaté oběti. Snad by však při nynějším nedostatku ministrantů mohlo se k tomuto způsobu sáhnouti. | ||||
|