|
| ||||
| ||||
|
Strana 12 C Y R I L Ročník XLIX.
Z CYRILSKÉHO RUCHU V CIZINĚ. Jak již oznámeno, konalo se XX. valné shromáždění »Obecné Jednoty Cecilskée v Německu ve dnech 17.—21. října m. r. v Trevíru. Hudební část sjezdu obstaral dómský sbor Trevírský (70 hlasů chlapeckých a 50 mužských) řízením kapelníka na dómu a předsedy dioec. Jednoty cecil. Stockhausena. Všecky produkce měly jednotný plán. V dómě při pobožnosti provedeno: R h e i n b e r g e r: Passacaglia (varhany) Veni creator (chorál). — Palestrina: » Bonum est confiteri« (Shl.). — Hal 1 e r: Cantantibus organis (5h1.). — G o 11 e r : Magnificat (6h1.) — Griesbacher: Portas coeli (4h1). — Stockhausen: Da pacem (6h1.) — Mitterer: Tantum ergo (6h1.). — D e m a t t i a: O srdce neposkvrněně počaté (5h1.). Při pontifikální mši sv. mimo chorální proprium zpíval sbor N e k e s o v u 6 hl. mši »U crux ave,. Palestrinovo: Tu es Petrus (6h1.) a Boslet: Slavnostní preludium (varhany). Následujícího dne byla v dómu produkce »Rok církevní v klassické polyfonii XVI. stol.« a provedeny skladby: Palestriny, Orl. Lassa, Marenzia, Vittoria, Aichingra, Handla, Frescobaldiho a 1. S. Bacha. 19. byla votivní mše o sv. Cecilii, Chorální mše č. 3. Po té produkce: Maria v liturgické písni. Mariologie v tónech), byla to sbírka krásných zpěvu chorálních a Itdových písní zakončená Boscetovou: Velkou fantasií na Sanctus 4. Mše chorální. Odpoledne produkce v dómu s heslem: Rok církevní v dílech novějších a nejnovějších skladatelů a v písni lidové. Ke slovu přišly: Bedřich Spee, Aiblinger, Haller, Mozart, Witt, Stehle. Mitterer, Rheinberger, Bruckner, Goller, Griesbacher. Neméně zajímavý byl program hudebního sjezdu Pařížského ve dnech 6—8. prosince konaného. 6. pros. zpíval v kostele Si. Germain-de-Prés. vedle částí chorálních (Veni Creator, Ordinarium a proprium) sbor >,Les Chanteurs de Si. Cécilea. — V i t t o r i o v o; Ave verum 4h1. K rozpravě V. d'Indyho »Le Motet et Cantique Grégoriens< provedeny sborem: »Scholae Cantorum« zpěvy: Ch. Bordesa, V. d'Indyho, D. d. Séveraca, C. Boyera, P. Bertiera, A. Gastouéa, L. Saint-Regniera, Guy de Lioncourta, Raffat de Bailhaca, a ab. Bruna, z motett skladby Vittoria, Josquine de Prés, L. de Sevrea, Aichingera, V. d'Indyho. V kostele sv. Eustacha byla odpoledne produkce na varhany a sbor. Hrál výborný, u nás také známý virtuos Jos. Bonnet. N. G r i g n y h o Preludium a fuga na Ave Maris stella, po níž následoval tento hymnus s mezihrami od Frescobaldiho; P. de Maleincourt: Malé vánoční triptychon, op. 22. — Hvmnus: Iste Confessor s mezihrami A. de Caferzona, a F. Titelouza. — Dvě skladby pro varhany G u i 1l-m a n t a na Antif. Ave Maria a W i d o r a na Salve regina. Dvě skladbv na hymny k Nejsv. Svátosti Alí. S c h m i t t Předehra na Sacris solemnis, Edw. B a i rstow Toccata na Pange lingua. Při požehnání zpívaly se skladby D. de S é v e r a c (J sacrum convivium) A. Cap 1 e t (O salutaris), G. Fauré : (Maria mater), Ch. W i d o r (Tu es Petrus), P a l e s t r i n a (Tantum ergo) Th. D u b o i s (Laudate). Zpěvy provedla Maitrise de Sainf Eustach (Cyrilská Jednota) řízením F. Raugela. Na konec zahrál J Bonnet: Triple chorál (Sancta Trinítas) od Ch. Tournemira. 7. pros. při slavné mši sv. v kostele Saint-Merry provedeny vedle chorálních částí řízených Dom M. Sablayrollem pro varhany Bach Preludium h-mol, a Cantabile Cés. Francka (hrál M. Peguet) a po mši svaté 150 žalm Cés. Franka. Při schůzi dopolední v Salle de Géographie pro-vedena M otetta pro dva hlasy (ženský sbor Les Chauteurs des Si. Cécile řízením slč. Alice Lefévreovy. Byly provedeny skladby: Bordes, Pincau, F. de la Tombelle, L. de Serres, Perruchot, Guy Ropartz, V. d'Indy, J. Civily Castelivi, Raffat de Bailhac, P. Berthier. Téhož dne odpoledne v kostele sv. Sulpicia provedena W i d o r: Symphonie Gothique, zpěvy chorální sborem »Malých zpěváků od dřevěného kříže« řízeným ab. Rebufatem. Při po-žehnání za řízení ab. Bruna skladby Brun, Dom Pothier, F. Liszt, Peruchot, J. S. Bach. Zakončení tvořila Fantasie 9-mol od J. S. Bacha. Varhany hrál Ch. Widor. Na svátek konala se pontifikální mše sv. v chrámě Notredamském, při níž vedle chorálu (řídil Dom Sablayrolles) zpívala ze Palestrinova mše: Aeterna Christi munera. Odpoledne byl koncert slavného sboru založeného Ch Bordesem: »Chanteurs de Si. Gervais« řízený skladatelem Saint Regnierem. Výklad podával prof. Gastoué. Předneseny skladby: Palestrina, Orlando Lasso, Soriano, Victoria, Pierre de la Rue, Menegali. Večer za řízení Jul. Meuniera provedla »Cantoría« v basilice sv. Klotildy pořad církevní hudby staré i nové. Byly na pořadu Saint-Saěns, Aichinger, J. Meunier, Guy Ropartz, Campra, G. Fauré. Při požehnání proveden chorál. V Severní Americe myšlenka Cyrilská azvláště pěstování chorálu je na postupu. Minulého roku pořádal »Ustav Pia X. pro, hudbu liturgickou v New-Yorku« kurs chorální. Ustav zmíněný založen byl r. 1918 pí. Just. B. Wardovou při konventu Bož. Srdce P. v New-Yorku. Kurs trval šest neděl a před-nášeli na něm kromě pí. Wardové a ctih. sestry Stevensové, R. P. Young a solemští Benediktini Dom Mocquereau a Dom Desroquettes. Kurs byl navštíven velmi četně řeholníky, kněžími, seminaristy, bratry, laiky a as 200 řeholnic rozličných řádů a kongregací. Revue grégoríenne přináší v posledních dvou číslech obrazy z tohoto kursu. V Italii konal se sjezd Jednoty sv. Cecilie ve Vicenze za tím účelem, aby na místě zesnulého před-sedy P. Sani T. J. zvolen byl nový a učiněna usnesení o další činnosti. Předsedal Msg. Maggio z Verony. Po zprávě jednatele D. G. Borghezia zvolena presidiální komise sestávající z dosavadních členů výboru, k nimž zvoleno novych pět členů. Předsedou zatímním zvolen Don E. Dalla Libera, učitel zpěvu semináře ve Vicenze. Zároveň byla Vicenza zvolena za místo budoucího kongresu. Po schůzi uspořádán koncert na varhany, při němž účinkovali skladatelé prof. Cav. O. Ravanello a Ciro Grassi. Z DOMOVA I CIZINY. V Lutychu, rodném městě Cés. Francka, jehož sté narozeniny se právě slavily, odhalen jeho pomník. Veliké slavnosti účastnil se belgický král, franc. ministr vyuč. Bérard, jenž pronesl slavnostní řeč a ředitel pařížské konservafoře Rabaud. — Senior skladatelů slovinských A n t o n F o e r s t e r slavil 20. pros. m. r. 85. narozeniny. Foerster z rodiny našich Foersterů má o rozvoj hudby slovinské veliké zásluhy. Největší zásluhy získal si na poli hudby církevní. Byl 41 let ředitelem stoličního chrámu, učitelem varhan a redaktorem hudební přílohy »Círk. glasbenikap byl 30 let. Napsal také slovinskou operu: »Gorenskij slavčekc. Na pamět 85. narozenin nacvičil sbor kathedrálního chrámu v Lublani jeho »Missa solemnis« pro orchestr a varhany a provedl jí o sv. Mikuláši m. r. — Glasbena Matice v Lublani oslavila 50. výročí svého trvání koncerty 16. a 17. pros. — | ||||
|