|
| ||||
| ||||
|
~c'
YRI L l I CASOPIS PRO KATOLICKOU HUDBU POSVÁ TNOU V ČESKOSLOVENSKÉM STÁTĚ. ZÁROVEŇ ORGÁN A MAJETEK OBECNÉ JEDNOTY CYRILSKÉ ZAKLADATEL FERD. LEHNER. ^ REDAKTOR VÁCLAV Mi)LLER Redakce: PRAHA-VI. 82. ul. Štulcova 10. — Administrace : PRAHA-II. č. 1370, Národní tř. 6. — Předplatné na rok 10 Kč se 100` drahot. příplatkem tudíž 20 Kč. ROČ. XLIX. BŘEZEN-DUBEN 1923. ČÍS. 2., 3. ROMUALll RUD. PERLÍK ., Frater Simon josef Truska (1735-1$09), poslední bratr-laik z řádu Praemonstrátů na Strahově. Probíráme-li se hudební minulostí kláštera Strahovského, potkáváme se tu s mnohými zajímavými postavami. Vedle J a n a L o h e 1 i a O h 1 s c h 1 á g ela (1724-1788), známého restauratora někdejších proslulých velkých varhan strahovských, zajímá nás i osobnost jeho po- f71,, mocníka při stavbě varhan, fratera Šimona 1. Trusky.') Z literárních zpráv, které nás se životem a dílem Truskovým seznamují, uvésti dlužno především stručnou zprávu v »jahrbuch der Tonkunst von VJien und Prag, (Praha, 1796, na str. 135,) a odtud vycházející údaje u Gerbera (Ernst Ludwig Gerber, »Neueshistorisch biographisches Lexikon der Tonkiinstler,g Leipzig 1813 ve IV. díle sloupec 396).2) - Hlavní ') Autorem zajímavé, dobovým kouzlem dýšící silhouetty, která nám podobu Truskovu představuje jest strahovský premonstrát Jan Lohelius Schimmel (nar. v Praze 11. dubna 1779, zemřel jako kaplan v Miku-lovicích u Znoima na Moravě 24. ledna 1806.) Schimmel by] dovedným kresličem. Stínoval podobizny tak, že obkresloval tahy tváře, ozářené ostrým světlem, na bílý papír, po té podobu vystřihl, zmenšoval na tušovaný papír a pak malou silhouettu lepil do rytinkových rámců. Lohel Schimmel provedl tak řadu stínových podobizen členů kláštera Strahovského, jež byly vydány tisltem r. 1801 s titulem: DSacri et canonici ordinis Praemonstratensis regiae ecclesiae Montis Sion canonicorum regularium saeculo XIX. superstitum catalogus et imagines sciagraphicae.« (Srov. C. A. Straka, První novodobý básník český, v Týnu, ročník IV. č. 3-4, str. 128.) 2) V »Jahrbuch der Tonkunst von Wien und Prag« je Truska nazýván »Professor«. Následek to chybně po-chopené zkratky přicházející v katalozích duchovních osob: »Prof. « t , j . p r o f e s s u s (řeholník, složivší řádové sliby). Omyl ten přejímá i Gerber ve svém Procházka ve spise »Musikalische Streiflichter«, Drážďany, =Lexikonu« a dokonce v novější době i Rud. rok 1897, na straně 26. | ||||
|