|
| ||||
| ||||
|
Rok 1923. C Y R I L Strana 21
Další větu: nQuia apud te propitiatio este, bohatou v provedení, přejímá sbor; nato vrací se sopránové sólo vsi iniquitatesc=, které vyvrcholuje v koloraturu ve vysokých polohách. III. d í 1. V něm tenor vystupuje solově ve větě DA custodia matutina : usque ad noctem speravit anima mea in Domino«. Dolce. A cu - sto - di - a ma - - - - tu - ti - na Pak sbor ve větě »sustinuiu nastupuje zároveň se sólovým tenorem. IV. díl. Je nejlyričtější partií skladby. Alt (sólo) tu přihlašuje se touto melodickou zajímavostí: Andante. Qui-a a - pud Do-mi-num mi - se - ri - cor - - di - a Skladatel vsadil jej v hutný harmonický průvod, kterému pak v reprise dává formu arpeggiovou. Než pozorujme dále tu krásnou vinu zvukovou: r et co - - pi - o - sa, e' co - - pi - o - - sa a - pud e - - um re - dem - - pti - o a tímto zvláštním tónem, který iak by z hloubky nejvýš citlivé duše, rozechvělé představou vznešeného, božského vyvěral, nese se tento oddíl dále. V. d í 1. Je to protějšek k prvému dílu. Začátek má obdobný. V 29. taktu se tok skladby přetrhne a slyšíme recitovat (falso bordone) bassy: »Quia apud Dominurn misericordia et copiosa apud eum redemptio. Et ipse redimet Israel ex omnibus iniquitatibus ejus. Gloria Patri ...K a na to chopí se textu solo i sbor, o němž na konec bass začíná docela pravidelnou zdobnou (nástrojovou alej fugu: Et in sae- cu - la sae - cu - lo °--R-h--_ R- --'.~=--pse--~-~_- Ir- rum. Chci nyní vypracovat na podkladu strohé výtahové skizzy posudek díla. Už tvárný materiál, s kterým tu Nešvera pracuje, je bohatý. Je tu především smíšený sbor, vedle něho se střídají (samostatně) nebo s ním zároveň vystupují hlasy solové; rivalem všech někde bývá orchestrálný průvod, který jinde je jenom podporou. Všimněme si nejdřív melodického podkladu prvé věty. Ty motivy její — af v orchestru, af ve sboru -- jsou chmurné, zatvrdlé. Sbor spřádá svůj projev v imitacích; v druhé části tenor přináší melodii, která už je volnější všech prvých motivu (a má pěknou gradaci v sobě). Věta je mi jasná svou s í a v b o u : je to rozhodný pokrok u Nešvery ; thematická práce právě v jeho prvých skladbách nebyla dokonalá — zdá se (u Němců to také po- zoruji), že od palestrinských komponistů s celým slohem přijal i jistou rozháranost ve | ||||
|