|
| ||||
| ||||
|
Rok 1923. Č V 1R I L Strana 29
krajanům bez ohledu na politiku a jiné různosti. Však i pěvci milí měli radost z naší kolonie, která, abych nezapomněl, jim dala při včerejším koncertě krásný vPnee se stuhami našich barev, a tak jsme se seznamovali navzájem .. . Týž den ráno položili pp. učitelé nádherný věnec na hrob neznámého vojína; a zase jsem viděl mnohé tam prohlížet nápis a tázat se, kde že ta Morava leží. Vidíte, že i v tomto směru vykonali kus kulturní práce: vzbudili zájem o s.ou vlast, úctu k jejímu lidu a umění. Druhý den ráno odjeli do Neapole; tam zpívali k večeru, odtud se plavili do Palerma, koncertovali znova, vrátili se do Neapole, a v pátek večer měli zas už být v Římě, kde se na ně čekalo s dychtivostí. Zpráva o jejich triumfech, okolnost, že na koncertě v neděli byla přítomna nejen královna matka, jež skoro vždy naše umění navštíví, alej Helena, která nikam nejde, naplňovala strachem mnohé, že ani lístku nedostanou. Však také bylo brzy vše rozebráno. Tentokrát přece se podařilo ponechat výběr programu sboru. Nebudu opakovati chvály pronesené. Sbory Smetanovy, Fdrstrovy, Dvořákovy atd. byly úchvatné, písně národní rozkošné. Zde mnoho jim bylo opakovati, nikdo se nevzdaloval; konečně zakončili svůj výkon tím, čím se uvedli: Improperiemi Palestrinovými. A dobře udělali: korunovali úspěch večera. Nejvíce se zamlouvala : »Scorre 1' acqua ...« Teče voda teče ...; alespoň se o ní mnoho mluvilo, a když jsme sestupovali se schodů Augustea, mnozí si ji prozpěvovali. Škoda, že ji nemohl zapěti p. řed. Traub svým nádherným, kovovým hlasem. Patřilf mezi marody, jichž bylo jenom v tenoru pět. Zpívali ji sice tenoristé dobře, ale solově přednesena zněla lépe. Po produkci, při níž dostaly pěkný vavřínový věnec od Italo•české Ligy, přišli na vyslanectví u Vatikánu. Tam teprve si oddechli, tam byla pravá zábava mezi samými Čechy. Sešla se zase celá kolonie jako za oněch dob, kdy jsme se tam scházívali každých 14 dní u pohostinných pp. Kroftových. A povídalo se a zase se zpívalo do noci. Podepsaný pp. pěvcům jménem kolonie za ty krásné chvíle i celou kulturní práci poděkoval, k úspěchu blahopřál, a aby i oni na nás nezapomněli, album s podpisy našimi věnoval. Zanotili jsme si »Kde domov můj ...« a zpívali všichni nadšené; oni prý poprvé bez dirigenta. . . A šlo to. Odtud odejeli druhého dne do Ancony a Perugie a domů ... Snad se jim jelo dost lehko, protože obecenstvo v Perugii si vyžádalo na nich hymnu »Kde domov můj ...« jíž stojíc zbožně naslouchalo. Vzpomínka na drahý domov, jemuž tolik posloužili, a který jim jístě bude vděčný, usnadnila jim loučení s hostinnou Italií. Byt snad ani nebyli měli času hod.t do Fontana Trevi »un soldo«, doufám, že se vrátí jednou zas ... V Římě, dne 10. února 1923. ^^^^^^^^i ČINNOST CYIďILSKÁ^^^^^^^^i D. J. C. V HRADCI KRÁLOVÉ. Králův Hradec. Při konferenci duchovenstva, konané ve Vys. Mýtě dne 14. března, bylo jednáno o zakládání nových Cyrilských jednot. Důležitost jejich uznána a pině oceněna všemi přítomnými. Bylo usne-seno, aby v době pokud možno nejbližší zřízeny byly Jednoty Cyrilské v těch farnostech, kde jsou alespoň poněkud schopní ředitelové kůru a kteří mají zájem, porozumění a také ochotu v totnto směru pracovati. Kde při nynějších poměrech není schopný ředitel choru, anebo nejeví dosti ochoty. přičiní se duchovní správcové buditi zájem pro Jednotu Cyrilskou, aby i v těch místech připravena byla půda pro její zřízení. O postupu a výsledku těchto snah bude v dalších vikariátních poradách jednáno a z nejhorlivějších Cyrilistů bude pak zvolen vikariáttí výbor, kterýž bude zárukou, že svému čestnému úkolu s největší horlivostí se věnuje. Králův Hradec. Na schůzi vldp. biskup. vikářů diecése královéhradecké promluvil předseda diecésní Jednoty Cyrilské profesor Vlad. Hornof k přání nejd. p. biskupa Dr. Kašpara o významu Cyrilských Jednot po stránce náboženské a kulturní a naznačil prostředky k oživení cyrilské činnosti v naší diecési. Se zájmem byla sledována jeho přednáška a jednomyslně bylo usneseno, aby na vikariátních konferencích bylo po-jednáno o zakládání farních Cyrilských Jednot, jichž potřeba jeví se zvláště nyní, kdy odstraněním církevního zpěvu ze škol zasazena byla chrámovému zpěvu těžká rána. K propagaci Cyrilské myšlenky mají býti zřízeny vikariátní výbory, které by zakládáním farních jednot pečovaly o povznesení chrámového zpěvu. — Vřelý zájem, který jevili vldp. vikáři pro snahy cyrilslcé, opravňuje k naději, že počatá akce nezůstane bez zdárného výsledku. OSOBNÍ. Norbert Kubát ltapelník arcid. chrámu v Plzni dokončil šedesátý rok v březnu t. r. Narozen v Uhlířských Janovících 12. března 1863, studoval na pražské varhanické škole, působil v Kolíně a přišel r. 1895 do Plzně, kde zřídil první náš pěvecký sbor »Odbor Hlaholu«, jenž vítězně pronikl v cizině, hlavně na světové výstavě Pařížské r. 1900, a pak v Bruselu. Pilně si všímal také myšlenky Cyrilské a připravil také Cyrilský Sjezd v Plzni v září r. 1909. Vydal mimo sbory a skladby světské, mnoho skladeb církevních. V Cyrilu vyšla jeho Missa jubilaei op. 12. Mimo to napsal pro Cyrila recitativy a sbory k Svatému týdnu a litanie k sv Josefu (jednohl. s průvodem). Z jiných skladeb bulte jmenovány DMissa in D.«, aAve Maria«, »O salutaris hostu«, rMatičko Boží« atd. Zasloužilému pracovníku přejeme hojně zdraví a síiy ad multos annos ! | ||||
|