|
| ||||
| ||||
|
Strana 34 C Y R I L Ročník LXIX.
Blíží se doba padesátiletého jubilea založení Cyrilských Jednot. Při kolébce našeho zrození stála nepřízeň vlády rakouské, která tušíc v našich Jednotách důležitého činitele v mravním a vlasteneckém povznesení českého lidu, postavila se nepřátelsky proti jejich zakládání. Nadšení Cyrilisté přežili však nepřízeň doby a vykonali práci, která vzbuzuje úctu a uznání každého upřímného Cecha. Probuditi lásku k české duchovní písni, po-vznésti hudbu chrámovou, vytříbiti liturgický zpěv a vytvořiti mnoho krásných děl umělé hudby církevní. Bratři a sestry, zveme vás na Cyrilský náš sjezd, toužíce z celého srdce, aby nadšený a obětavý duch starých Cyrilistů probudil se opět v našich jednotách a byl nám zárukou, že jubilejní náš rok bude počátkem ncvého rozkvětu cyrilské myšlenky v naší československé vlasti. V P r a z e, dne 13. června 1923. Y úbor O. J. C. POŘAD SJEZDU. 1. V 8 hodin m š e s v. Při ní přednese místní sbor Cyr. mši od Haranta z Polžic. (Quinis vocibus). 2. O 1/210 hod. dopol. p r a c o v n í s c h ů z a Cyr. Jed. ve velkém refektáři bisk. semináře. Pořad: 1. Zahájení schůze diec.,,p ř e d s e d o u. 2. Msgre V. M ú 11 e r : Cinncst Cyr. Jednot v jubilejních letech. 3. Prof. Dr. O r e 1 : Liturgie a umění hudební. 4. Řed. V. Ř í h o v s k ý: Moderní hudba církevní. 5. Msgre Dr. H. D o s k o č i 1: Otázka zvonová. 3. P ř á t e l s k ý v e č e r v 8 hodin večer ve dvoraně Adalbertina. Dotazy, pokud se týče noclehů atd., přihlášky sboru Cyrilských, kleré by chtěly účinkovati při pobo_nostech v kostele, nebo při přátelském večírka, učiněny budce- na adresu Dtoecesní Jednota C,yrils/ á v Ilradci Králové«. Učaslníci tndou jistě také míti výhody na dráze atd., jak o tom n příšííai čísle »Cyrila« bude podrobná zpráva. iV–" Mistr Jos. C. Sychra odchází na odpočinek. Některými listy prošla zpráva, že m i s t r J o s e f C. S y c h r a odchází na odpočinek. Po dlouholetém působení v Mladé Boleslavě vrací se tam, kde byl kdysi začal svou činnost, kam vždycky rád spěchal, a kde nedávno uložil v hrob tělesnou schránku svého nadějného syna. Jde prožívat jeseň svého života do památné Staré Boleslavě. Odpočinku si věru zasluhuje. Obětavá a nadšená práce jeho na poli církevní hudby je obrovská. Odchován velikými ideami reformátorů církevní hudby, nadšený stoupenec Wittův, Haberlův, Lehnerův, Skuherského, )os. Foestera st., stal se nadšeným průkopníkem a šiřitelem reformních snah. Jeho staroboleslavský kůr v létech osmdesátých byl vzorným, zářivým příkladem důstojného zpěvu chrámového, vzorného zpěvu gregoriánského a došel tehdy pozornosti a chvály samých mnichů emauzských, nejpovolanějších to znalců a soudců. Na jeho kůrech nikdy nemělo místa to, co tak často na mnohých kůrech dodnes vidíme : nedůstojné, diletantské a theatrální produkce. Jeho kůry byly vždy místem vznešené zpívané modlitby a ideálně, dle přání církve povznášely věřící k zbožné přítomnosti a zapadaly v souladný celek se vznešenými a posvátnými ději, které se odehrávaly u oltáře. Požadavkům lehkého vkusu a falešné líbivosti předkládaným často i klérem, nikdy nevyhověl, ani když při tom měl sebe obětovat a připravit se o přízeň mocných. V ředitelské a dirigentské působnosti Sychrově, jako v čerstvém, krásném věnci skví se tolik vzácných květů, že už tato činnost zajistí mu světlou památku. Vedle světských významných koncertů, staroboleslavský i mladoboleslavský kůr byl často dostaveníčkem hudbymilovných hostů a poskytoval požitky převzácné. Palestrina, Orlando Lasso, Vittoria, Liszt, Stecker, Dvořák, němečtí misti•i a jiní, často byli hosty repertoiru Sychrova. | ||||
|