|
| ||||
| ||||
|
Strana 38 C Y R I L Ročník XLIX.
péčí Dioec. Jednot některých dokončen, t. na Dř. v Dioecesi Král. Hradecké a Brněnské. Styky naše s cizinou utuženy a rozšířeny. A co práce vykonáno, kterou nelze viděti. Každý skorem den přinese z některého konce naši republiky dotaz, přání, žádost o to neb ono. ie to radostné, že se práce naše uznává a cení a jest si přáti, abychom i v té příčině rostly. Jen ve věcech z/onových vy-praveno na 60 dopisů, dotazů ve příčině kursu zodpověděno 100. Víme, že jsme nevykonali snad všechno; avšak nezapomínejme, že jako v jiných oborech je pracovníků málo. Ovšem je práce naše únavná, vysilující, nevděčná a často i trpká. Ale dobrá věc zasluhuje i obětí. Voláme v řady své všecky schopné pracovníky af jako funkcionáře v ústředí nebo v odbočkách jako dopisovatele a přispívatele. Vždyf tolik je látky a námětů, které by měly býti zpracovány. Lekám doposud na bibliografii literatury hudby církevní, čekáme na soupis naší duchovní písně české, naše graduály české jsou po stránce bádání chorálu velmi málo prozkoumány. nemáme ani monografií k dějinám hudby církevní, co dělá otázka varha nářská atd. Nezmiňuji se ani o otázkách praktických. To vše na nás čeká a to vyžaduje zdatných pracovníků. Blíží se pro nás památná doba jubilejní. Na přesrok r. 1924 bude tomu 50 let, co učiněn prvý pokus u nás Msgr. Lehnerem o založení Cyrilské Jednoty, která nebyvši tehdy výnosem min. vnitra 29./12. 1873 schválena »protože«, jak se v přípisu praví Aobmyšlený spolek dle zařízení svého jeví se býti státu nebezpečným« (intimát polic. ředit. v Praze 1./1. 1874) přece od toho roku vlastně již počala svou činnost, jako hudební odbor Akademie křesfanské v Praze, který za změněných poměrů r. 1879 proměněn pak v nynější Obecnou Jednotu Cyrilskou. Bude tedy doba od r. 1924 až 1929 dobou pro nás jubilejní, a bylo by třeba, aby všecky naše Jednoty se již nyní na jubileum to chystaly, které by pak, dá-li Bůh, roku 1929 vyvrcholilo ve veliké hudební slavnosti v Praze. Upozorňuji, že toto jubileum naše spadá v jedno s velepamátným tisíciletým jubileem svatováclavským a nebylo by zajisté případnější příležitosti, než kdyby naše Obecná Jednota Cyrilská v tomto rámci k oslavě našich sv. patronů oslavou svého jubilea přispěla. K tomu však třeba příprav, práce a to budiž již předmětem úvah a snah v létech nastávajících. Veliký Kongres pro církevní hudbu v Praze v tomto roce, veliké produkce dě1 našich při té příležitosti mohly by býti jeho vyvrcholením. Nezmiňuji se, vážené shromáždění, o ostatní činnosti naši úřední i soukromé. Co vykonaly jednotlivé naše Jednoty, o tom dočtete se v -Cyrilu« a jest si jen přáti, aby všecky Jednoty bez rozdílu zprávu o činnosti své zaslaly. Končím. Je mi poděkovati všem, kdo přiložili ruky k dílu a pomáhali radou, prací, všem našim příznivcům, všem, kteří nás podporovali. Kéž vytrvají při nás i v budoucnu! Naše Cyrilská jednota zůstane věrna svým zásadám, jak je již první § stanov jejích vyjadřuje. Jejím zákoníkem zůstane codex hudby církevní jak vyšel z ruky velikého papeže hudebníka Pia X., jejž i nynější sv. Otec Pius XI. schválil a doporučil. Chceme pracovati, aby velkolepá liturgie naše, jejíž podstatnou částí jest hudba, na všech místech důstojně se konala, aby chrám byl stánkem pravého umění, aby proslulé naše hudební umění v naší vlasti vždy víc a více opět nabývalo lesku, krásy, síly k prospěchu církve i našeho národa! Václ. M ú 11 e r. iV a ROMUALD RUD. PERLÍK Frater Simon josef Truska X1735.1809-, poslední bratr-laik z řádu Praemonstrátů na Strahově. (Pokrač.) Truska narodil se dne 6. dubna roku 1735') v Roudnici nad Labem. Při křtu obdržel jméno Josef Vojtěch. Otec jeho Václav, poddaný knížete z Lobkovic, byl dovedným tru- 1) Podivno, že Dlabač v uvedeném díle »Kůnstlerlexikon< (III. 278.-279), uvádí datum S. dubna 1734 Po něm činí tak všichni ostatní spisovatelé. V zápise matričním praví se ovšem, že 6. dubna 1735 byl Truska po k ř t ě n (tak stylisovány matriční zápisy té doby vúbec), ale lze míti za to, žé křtěn byl v den svého na-rození. Zápis v matrice roudnické — při dni 6. dubna 1735 — zni doslovně takto: »Ego Lindenthaler praepositus baptisavi prolem ex honestis parentibus: patre Wenceslao Truska, matre Ludmilla, utroque servo, cui nomen impositum: 7osephus Adalbertus, levante domino Mathia Ockenfues, adstantibus domina Anna Rothin et Carolo Walter omnibus Raudnicensibuse. (Matrikula Babtizatorum, Copulatorum et Defunctorum | ||||
|