|
| ||||
| ||||
|
Strana 50 C Y R I L Ročník XLIX.
NOVÉ ZVONY. V poslední době na všech stranách jeví se snaha dopiniti nebo nově opatřjti zvony, které padly za obět světové válce. Chvályhodná jest snaha našeho duchovenstva, že věnuje pozornost novým zvonům i po stránce hudební a snaží se lahodným souzvukem zvonů mocný dojem jejich hlaholu zvýšiti. V té příčině, jak již se stalo několikráte, budiž upozorněno, že nové zásady kampanologie dávají přednost ladění melodickému před suchým a jednotvárným laděním harmonickým, v kterém si většinou návrhy našich zvonařských firem podle starého zvyku, přehlížejíce světový pokrok v otázce zvonařské, libují. Zajímati bude zajisté naši hudební veřejnost posudek známého experta ve zvonařství. který svými díly o zvonařství a články v hudeb. časopisech k jejímu objasnění znamenitě přispěl, prof. Dr. ť-Iugona Lóbmanna v Lipsku. Byl jako hudební znalec povolán ke kollaudaci zvonů ulitých pro katol. chrám v Krnově ve Slezsku. Z posudku, jejž nám dal laskavě k disposici uvádíme : »Nové bronzové zvonění pro katol- chrám v Krnově v republ. československé bude jedno z největších, jež v posledních 50letech bylo v republice ulito. Firma Rich. Herold v Chomutově je zhotovila jak po velmi důkladné a odborné zkoušce zjištěno, zcela bez-vadně. By10 třeba ulíti jistě pět zvonů, které od sebe v ladění postupují v celých tónech (sekundách). Jef jejich ladění h+cis` + dis' 4- fis' + gis'. Komitétu pro opatření zvonů v Krnově třeba vzdáti chválu. že se odchýlilo od starého, zakořeněného názoru, že jen zvony s třemi tóny durového nebo molového kvintakkordu — tedy tak zvané harmonické ladění — může zabezpečiti uspokojivý hudební účinek zvukový. Právě opak jest pravdou. Právě ladění melodické působí velmi hudebně oživující rozmanitostí motivických prvků, což potvrzuje staré pravidlo zkušeností získané: »Zvonění jest hudebně tím cennější, čím jest nejmenší zvon největšímu bližší, čímž tempo zvonění mezi sebou se vyrovnává, což má pro hudební zvučnost zvonění největší důležitost. Uvádíme slova na slovo vzatého odborníka z ciziny s tím vřelým přáním, aby pře-svědčil u nás všecky, kteří pořizují zvony, jejichž zvuk po staletí bude našim nástupcům dokladem vážnosti a uměleckého vkusu našich dob, aby ladění zvonů nepřenechávali ani libovůli zvonařské firmy, u níž často zájem obchodní, nebo také neznalost těchto zásad předchází nebo překáží zájmu uměleckému, nespoléhali také na radu a mínění některého hudebníka, který posuzuje účinek zvonění podle lahodného zvuku některých zvukových kombinací na klavíru, harmoniu a pod, nýbrž poradili se vždy napřed s odborníkem, prvé než se uzavře smlouva o dodávce zvonů. -r. JOSEF BONNET: Úkoly varhánika při liturgii. Pro naše varhaníky, jak nazírati na jeho úkol při liturgii, přinášíme z belgického časopisu pro posvátný zpěv a liturgii řeč jednoho z nejlepších francouzských virtuosů na varhany, také u nás známého Josefa Bonneta, varhaníka u sv. Eustacha v Paříži, kterou pronesl na kongresu posvátné hudby v Paříži loňského roku v prosinci odbývaném. Dočteme se tam toho, co se také u nás dosti často nedoceňuje nebo přehlíží. Tím větší význam má to v ústech umělce vynikajícího, světového jména. Bonnet prornluvil takto: Počínám tuto řeč nejprv vysvětlením. Není mým úmyslem odhalovati vám nové věci. Beru si spíše za úkol připamatovati vám jisté ideje, již přede mnou vyslovené nejpovolanějšími znalci hudby a liturgie, myšlenky to, že jsem šfasten, mohu-li s nimi veřejně pro-jeviti upřímný a bezvýhradný souhlas jako varhaník při velkých varhanách.') 1) K porozumění budiž připomenuto, že bývají při velkých chrámech ve Francii dvoje varhany. Jedny při nichž se odbývají jednoduché liturgické úkony o všedních dnech atd., postavené hlavně v chóru kněžském, při nichž zpívá schola nebo maitrise, potom velké varhany (grand orgue) pro slavnostní bohoslužby, které mají zvláštního varhaníka, obyčejně vynikajícího virtuosa. | ||||
|