|
| ||||
| ||||
|
Rok 1923 C Y R I L Strana 63
Drábek, kanovník. Místopředseda Lud. Šebík. Jednatel a pokladník Rud. Jadrníček. Sbormistr josef Doležal, varhaník. Clenové výboru: Slč. Otilie Metelova, pan Emil Kolář, Fr. Baron, Cyril Hnila. - Revisorky účtů a archivu: Slč. Filova a Fišerova. — Farní Jed. Cyr. provedla od svého založení, t. j. od 1./X. 1921 následující skladby: Piherta, Říhovského, Reimanna, Zídka, Halíka, Šuberta, J. B. Fórstera: (Beránku Boží), Bendla (Družinské Pange), Drahlovského. — O vánocích se zpívaly skladby od Grubera, Fůhrera Mladého, Vacka, Hándla, Vlka, Piherta, Gůttlera, Reimana, Marhuly, Koláříka, Halíka, Steckera. Mimo to zpívaly se četné písně z nového Českého kancionálu, ze zpěvníku Družinského atd. Z CYRILSKEHO RUCHU V CIZINE. V Italu v severoital. městě V i c e n z e konati se bude XIII. národní Sjezd Cyrilský, Jednoty sv. Cecilie pro Italii ve dnech 11.-13. září t. r. Svatý Otec udělil přípravným pracem své požehnání. Vedle jednání sjezdového budou při něm koncerty na nových varhanách elektr ckých, jež v kathedrále staví firma Balbiani z Milána, odbývati se bude koncert smíš. sboru La Polifoníca Romana řízením Mons- Casimiriho, bude při něm výstava varhan a harmonií, starých hudebních památek z Vicenzy. Se sjezdem bude spojena pout jednot chlapeckých na Monte Berico, liturgický koncert zvonů, a společný výlet na bojiště italské za vedení G. de Mori, válečného zpravodaje a redaktora Corriere Vincentino.« Bylo by dobře, kdyby se naši Cyrilisté účastnili. HOVORNA. Něco se strastí naší práce Cyrilské. Z jedné Jednoty se nám píše: Jako všady jinde, také u nás jsou poměry pro kostelní zpěv př'mo hrozné. Za jedno dědictví nešfastné války (rekvisice cín. píšfal); máme varhany velice špatné a prozatím vyhlídky na zlepšení není. Farnost letos zakoupila zvony, a teprve po jich zaplacení přijdou na řadu varhany. Po čas války se skoro nic nemohlo dělat, nebylo svítiva, papíru a nálady. Proto dorostlých zpěvaček není. Náš sbor sestává vlastně ze školních dětí a to jenom dívek, protože s hochy pro rozpustilost a — tělocvik — není možno pracovat. Proto zpíváme skladbičky lehké co by děti dovedly, a při kterých bych je, jelikož mám málo kdy doprovod nástrojů při ruce na špatné varhany mohl doprovázet. A činnost těchto malých by byla uspokojivá. Do zkoušek rády chodí, zpíváme pravidelně 3krát týdně a doufám také, že činnost jejich neochabne. Však také skládám v ríě veškeru naděii, že snad si z nich vy-chován řádné zpěvačky. tSn d se to opakovat ne-bude jako dosud, že až vyjde děvče školu, za kostelní zpěv se stydí) a postupně s nimi budu moci přistoupit ke skladbám těžším. Také jsme si založili v naší Jednotě >Varhanní fond`, na který naši zpěváčci sehráli několik div. her se zpěvy, a vždy nám dobře dopadly. A o prázdniny chceme zase něco sehrát; děti se zase těší aže vy-dělávají na varhany«. Škoda, že dětí účinkujících není více. Vždyt konečně rodiče sami o to nedbají — o nic se nejeví zájem jen — o tělocvik — a pak prý »co z toho zpěvu je a co za to ty zpěvačky majíc. Když čtu v aCyrilu«, že ty poměry vlastně jsou všude stejné, tak mne to ani tak nemrzí, že u nás se nedá lépe pracovat. Pochody z duchovních písní. Píše nám, který nechce Uýt jmenován : Okolnost, že ze světských písní upravují se pochody, přivedla mě na myšlenku, že možná též z duchovních písní k církevním slavnostem pochody sestaviti. Upravil jsem na zkoušku pro místní hudbu dechovou 3 takové pochody, jež nemají sice ceny umělecké, ale dostačily potřebě a lidu se líbily. Dle mého skromného úsudku hodí se sem především zpěvné písně obecně známé, zvláště mariánské, možná-li jich v pochodovém tempu užiti, v druhé řadě též písně neznámé, mají-1i jen pěkný lehký nápěv a hodí-li se i jinak do pochodů. Líbí-li se nápěv, brzy si ho i člověk beze zvláštního hudebního vzdělání zapamatuje, pátrá po slovech a má-li text v rukou, snadno si píseň osvojí. Snad by tak leckterá pěkná píseň mezi lidem se ujala. Pochody takové zajisté upraví pro dechovou hudbu každý dovednější hudebník, ale protože by se tak množily pokusy nedokonalé, je si přáti, by věci se ujal některý hudební skladatel a zdařilé po-chody z duchovních písní tiskem vydal. K tomu podotýkáme, že podobné pokusy staly se v cizině a osvědčily se. Ovšem záleží velmi na výběru a zpracování. Vše se k tomu účelu nehodí. LISTÁRNA REDAKCE. S. T. v R. Ptáte se po dobré naší firmě, která zhotovuje harmonia systemu obyčejného, ne amerického. Dobře můžeme doporučiti p. J a n a R e m k a, výroba harmonií v Praze-II. ve Smečkách č. 13. Jeho nástroje vynikají nejen čistotou práce, nýbrž po stránce hudební krásnou intonací, vyrovnaností hlasů atd. Viděli jsme stroje jeho malé i veliké 7, 8, 10 herní a všichni znalci se v tom shodovali, že to jsou nástroje prvotřídní. V. Z. v 111. Odkazuji na článek »Nové zvony«. Přáte1ůM a shéra te~ starjrch hudehnín I Ze soukromé sbírky pěkně psaných hudebnin lze získati zajímavé a některé i vzácné hudebniny českých i cizích skladatelů. Jsou tam psaných v létech 1801—1830. Vyskytují se na př. skladatelé: Ryba, Brixi, Bozzuky, Lobr, Měchura, Rubeš, Wolánek, vedle toho Gyrowetz, Vogl, Pichl, Kluger, Kerule atd. — Bližší informace podá p. Jos. V 1 a c h, Král. Vino-hrady, Slezská 37 (telef. 9336). Příští číslo „Cyrila” (8.-9.) vyjde v měsíci říjnu 19123. HARMONIA obou soustav e ' Kudolf Palkr a spol, ' Hradec Králové továrna na harmonia zal. 1894. | ||||
|