| ||||
| ||||
Rok 1923. C Y R I L Strana 85
Nyní jde o to, jaké kusy hrací stroj hraje. Čtyřj válce jsou jistě z doby původní, jak svědčí písmo nápisů na válcích (snad ruka Truskova). Nápisy ty zní: Aria aus Johann von Paris. Ouvertur aus der Oper Johann von Paris.10) Ouvertur aus der Oper Babilons Pyramiden.11) Duetto aus der Oper Sargino.12) Dva další válce jsou označeny již rukou pozdější a nesou náris: Cavatina aus Oper »Ernani« v. Verdi. Arie aus der Oper »Martha« v. Flottow. Konečně jsou tu 3 válce zřejmě pozdějším opravovatelem hracího stroje W. Hrubeschem ml., hotovitelem mechanických hudebních nástrojů v Praze, vlastnoručně přidané. Nápisy na těch válcích psal W. Hrubesch ml. a zní nápisy ony: Gnaden-Aria zur Oper Robert der Teufel« von Meyerbeer. Sextett & Finale zur Oper »Lucia di Lammermoor« v. Donizetti. Oper Potpouri von Kirchner. (Na každém z těchto posledních 3 válců jest vlastnoruční podpis: W. Hrubesch, junior.) Šfastný pokus s hracím strojkem přiměl Trusku, že pustil se do sestavení varhan a. počal stavěti pro kostel sv. Rocha na Strahově13) veliký positiv s pedálem.") Positiv ten byl ~r. 1779 skutečně postaven.15) Truska však vyráběl kromě toho i jiné hudební nástroje : dechové, drnkací i smyčcové. Z dechových uvádí se zvláště bassetní rohy.1U) Tyto vyráběl Truska nejen v obvyklé j^ křivé formě, ale i ve formě angulární. Dlabač praví výslovně, že tato poslední forma lest Truskův vlastní vynález, který došel veliké obliby u znalců. Truska hotovil tyto angulárnl bassetrohy zvláště pro hraběte z Klebelsberku do Libořjc a 40 dukátů prý za ně dostával.17) Truska hotovil však i nástroje strunové (klavíry)18), dále smyčcové: altovioly, violy d' amore a violy da gamba.'°) Ze všech těchto nastrojů, kromě shora popsaného hracího stroje nezachovalo se nám vůbec nic. — Truska také komponoval. Jebo tria, kvartetta, quintetta a duetta, různé sonaty (které psal pro svůj oblíbený nástroj viola da gamba, na který byl prý virtuosem 10) sloužily mu dle tvrzení Dlabačova ke cti.") V létech 1774—1776 psal též tance, které ve veřejném redutním sále pražském — jak rovněž Dlabač uvádí") byly provozovány. Také z toho všeho nic se nezachovalo. až na jedinou skladbu kostelní, Salve regina, (s českým textem). pro sopran, alt, bass s průvodem dvou houslí a varhan. 13) Frater Šimon Truska pokoušel se uplatniti se i v literatuře. Vydal na svůj náklad r. 1783 u Wolfganga Gerle v Praze německý stavitelský spis ingenieura a architekta Lukáše Vocha, Unterricht zu Aufreissung der fiinf Sáulenordnungen nach dem zwiilftheiligen Modul« a připojil český překlad (pořízený spisovatelem Tomsou) pod názvem: aSpráva k vyreysování, pěti řádů sloupů podle dvanáctidílného Modelu.« Dílo to věnoval Truska svému příznivci a známému obecně rozšířeny. Srv. více o tom: =Ruth-Sommer, Alte Musikinstrumente, Berlín, 1916, str. 116; Curt Sachs, Handbuch der Musikinstrumentenkunde, Lipsko, 1920, str. 361 ; Pavel Nettl, Ein spielender Klavierautomat aus dem 16. Jahrhundert«, v Zeitschrift fiir Musikwissenschaft« li. roč. seš. 9. str. 523. a násl. 10) Složil Francois Adrien Boieldieu (1775—1834 ) 11) Správně aPyramiden von Babylona jest singspiel` Petra von Winter (skladatele populární opery, ,Das unterbrochene Opferfest«). Poprvé ve Vídni dávána 1795. 12) Sargino jest opera od Pai>ra. (V Dráždanech r. 1803). — Za tato i předešlá v pozn. 10.—11. uvedená sdělení děkuji panu univ. prof. dru. Neiedlému. 13) Kostel ten býval chrámem farním až do doby cís. Jos. II. 19) Po uzavření kostela byly varhany ty přeneseny do farního chrámu v Úhonicích. (Ann. Str h. k roku 1796 fol. 183 a). — O dalším jich osudu není prozatím ničeho známo. 1') Dlabacž, Kiinstlerlexikon III., 279. 1fi) Dřevěný nástroj principu klarinetového v poloze altové. 17) Dlabacž, KGnstlerlexikon III., 279. 13) Soudím, že se tu míní klavichordy, jak ostatně zřejmo ze zápisu Dlabačova v Ann. Strah k r. 1809, iol. 180. 10) Dlabacž, Kiinstlerlexikon III., 279. 20) Srv. Jahrbuch der Tonkunst von Wien und Prag, 1796, im von Schónfeldischen Verlag, str. 135.—136. 21) Dlabačž, Kůnstlerlexikon III., 279. 22) Dlabacž, Kúnstlerlexikon II[., 279. 23) Skladba ta byla původně na kůru proboštského chrámu v Roudnici. Odtud dostala se do sbírek prof. 0. Horníka a s těmito po smrti Horníkově do Nár. Musea v Praze, kde se chová posud. | ||||
|